Přání po novém přepychovém autě nebo cestě do exotických zemí jsou plněna v Evropské unii čím dál většímu počtu obyvatel. Současně se ale také problémem velkého počtu lidí stala chudoba. Chudí v Evropské unii v dnešní době nežijí pod mostem a netrpí hladem. V mnoha případech mají doma barevnou televizi, pračku a ledničku. Co jim chybí? Finanční možnosti bohatších spoluobčanů. Na základní potřeby dnešního světa (bydlení, škola, doprava, jídlo) vydají veškerou mzdu a nemají na zahraniční dovolenou. Chudí v Evropské unii se cítí především sociálně vyloučeni z bohatšího okolí. Co je příčinou?
Existuje závislost mezi vzděláním, rodinným zázemím a chuti se prosadit. Dobře placená zaměstnání totiž v dnešní době vyžadují spoustu znalostí a dovedností. Více než 80 % chudých nemá žádné odborné vzdělání. Zvyšováním vzdělanosti vede cesta k odstraňování „chudých“ v Evropské unii.
Systém sociální ochrany
Systémy sociální ochrany hrají v Evropě důležitou roli, neboť zajišťují jednotlivým občanům jistotu a přispívají k politické a sociální stabilitě a k ekonomickému růstu. Bez sociální ochrany formou daňových úlev a dávek plynoucích z pojištění by čtyři z deseti domácností žily v relativní chudobě – tj. měly by k dispozici příjem nižší než 50 % průměrného příjmu v daném státě. Díky současné legislativě je takto postiženo asi 20 % domácností v Evropské unii.
„Evropská patnáctka“ versus nové členské státy
Životní úroveň nových deseti členských států Evropské unie je pod průměrem Evropské unie. Kdybychom si upravili definici chudoby tak, že chudý je ten, jehož příjem je nižší než 50 % průměrného příjmu původních patnácti států, zjistili bychom, že téměř všichni občané nových členských států Evropské unie žijí v chudobě (je to však velice zjednodušené, neboť jsme nezohlednili výši cen zboží a služeb v jednotlivých státech). O životní úrovni v jednotlivých státech vypovídá i struktura peněžních výdajů domácností. V EU-15 se pohybují výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje od 9 % (Velká Británie) po 15 % (Francie). V nových deseti členských státech se naopak pohybují od 20 % (Slovinsko) až po 36 % (Litva). Za kulturu a rekreaci utratí z rodinného rozpočtu v EU-15 nejméně Portugalci (6,5 %), nejvíce Velká Británie (13,5 %). V nových členských státech je to podstatně méně. Nejlépe jsme na tom v ČR (10,2 %), naproti tomu v Litvě (2,5 %).
Město versus venkov
Mnohem více jsou relativní chudobou postiženi obyvatelé žijící na venkově. Není zde tolik pracovních možností, kvalita základních škol je zde většinou nižší a tím i šance dostat se na vysokou školu. I v počtu městského obyvatelstva je původní evropská patnáctka na tom výrazně lépe. Nejvíce lidí žije ve městech v Lucembursku (92 %), Nizozemí (90 %), Velké Británii (90 %) a v Dánsku (88 %), nejméně potom v Itálii (67 %) a v Řecku (61 %). V nových členských zemích žije nejvíce lidí ve městech na Maltě (91 %) a v České republice (75 %), naopak nejméně na Slovensku (57 %), Litvě (55 %) a Slovinsku (50 %).
Vybavenost předměty komunikační technologie
Poznámka: V tabulce je uveden počet telefonů, mobilů, počítačů a připojení na internet na 100 obyvatel v jednotlivých členských státech Evropské unie v roce 2002 (státy jsou seřazeny dle počtu počítačů). Na samé špici vybavenosti domácností počítači a internetem stojí Švédsko s dostatečným náskokem před dalšími skandinávskými zeměmi a Lucemburskem. Mimo vybavení mobilními telefony, kde patříme mezi evropské jedničky, je na tom z nových členských zemí Evropské unii nejlépe Estonsko. Rozdíl ve vybavenosti počítači a internetem je mezi původními členskými státy a novými obrovský.
Zdroj: Eurostat