V České republice žije u rodičů necelá třetina mladých ve věku 20–30 let. Oni i jejich rodiče se přitom shodují v tom, že se jedná o velký kompromis z obou stran a že toto soužití je čistě pragmatické z finančního hlediska. Motivačním impulzem k odchodu z rodného hnízda přitom nejsou peníze nebo zaměstnání, ale vážný partnerský vztah. Vyplynulo to z rozsáhlého výzkumu, který si nechala vypracovat Českomoravská stavební spořitelna a který zjišťoval, jak mladí lidé i jejich rodiče vnímají problematiku společného soužití.
Klíčové jsou finance
Výzkum, který provedla agentura Stem/Mark zkoumal faktory a sociologické bariéry samostatného života mladých. Rozhodujícím kritériem jsou v tomto bodě jednoznačně finance – 97 procent dětí uvedlo, že se pro ně jedná o podstatnou bariéru osamostatnění. Velká část z nich se také bojí ztráty pohodlí (73 %) nebo se jim prostě nechce přijmout odpovědnost a rozhodovat o svém životě zcela samostatně (64 %). Pro 31 procent z nich je problematické také oslabení rodinných vazeb a vztahů.
„Finanční hledisko je nicméně zcela rozhodující, uvědomují si ho rodiče i děti. Dvě třetiny rodičů udávají, že svým dětem na vlastní bydlení spoří. Průměrná částka, kterou dítě od rodičů při odchodu z domova dostane, je potom 130 000 Kč,“ uvedla Vlaďka Dvořáková, ředitelka marketingu ČMSS.
Respondenti se také vyjadřovali k tomu, co by jim odchod z domova usnadnilo. Kromě hmotného zabezpečení se překvapivě často objevoval názor, že by se v této politice měl silněji angažovat stát a mladým lidem aktivně pomáhat s prvním bydlením. Toto kritérium považuje za nejdůležitější téměř deset procent mladých lidí. Stále silně se tedy ozývá názor, že se jedná o jakousi formu veřejného zájmu.
Jednoznačná shoda panuje na tom, že děti, které bydlí u rodičů, by se na chodu domácnosti měly aktivně podílet, a to především finančně. Na domácích pracích se shoduje 97 procent všech tázaných, na finančním příspěvku na bydlení ze strany dětí potom 93 procent respondentů. Zajímavý je také přístup k aktivnímu osamostatnění. Za ideální věk považují rodiče i děti zhruba 23 let, z pohledu životních milníků jde potom jednoznačně o ukončení studií.
Osobní život s rodiči je často problematický
Soužití dvou generací má však podle výzkumu velmi výrazný dopad na osobní život. Přibližně polovina (49 %) mladých lidí uvádí, že je problematické navázat a udržovat partnerský vztah s někým, kdo ještě stále bydlí u rodičů. Bezmála 85 procent respondentů se proto shoduje na tom, že soužití rodičů i dětí vyžaduje velké kompromisy.
Jednou z oblastí, které se výzkum týkal, byl také pracovní život a kariéra. Podle dotazů se pouze sedm procent respondentů domnívá, že pro dosažení vedoucích pozic je výhodnější zůstávat bydlet s rodiči, naproti tomu 44 procent mladých je přesvědčeno o tom, že jim brzký odchod zajistí lepší startovací pozici v zaměstnání. Uznání lidí ve svém okolí je přitom podle dotazníků nejvýraznější aspekt, ve kterém mladým odchod z domova pomůže. Téměř polovina tázaných si potom nedokáže představit, že by jejich nadřízený v práci stále bydlel u rodičů.