FinExpert.e15.cz

Jezdit se musí aneb proč rostly ceny benzinu

Proč na začátku září ceny benzínu raketově vystoupaly k částkám okolo pětatřiceti korun za litr a kdo na tom hlavně vydělal? Platili bychom méně, kdyby se snížily daně?
Jezdit se musí aneb proč rostly ceny benzinu

Klepněte pro větší obrázekTento a mnoho dalších článků najdete v desátém čísle tištěného časopisu Osobní finance, který vyjde 13. října. Osobní finance jsou měsíčník zaměřený na rodinný rozpočet, bankovní, pojistné a spořící produkty, tipy pro firmy a živnostníky či bydlení. Časopis koupíte u každého dobrého prodejce tisku za 39 Kč (číslo 10 s CD za 59 Kč), nebo si ho můžete předplatit za 299 Kč (bez CD za 224 Kč). Tématem čísla 10 je životní a úrazové pojištění.


Píše se rok 1980 a k benzinové pumpě přijíždí rodinka v nové Škodě 120. Hlava rodiny vystupuje z naleštěné škodovky a bere plnou nádrž „Speciálu“. S povzdechem pak u pokladny vytahuje tři zelené stokoruny a modrou dvacetikorunu, aby si obsluhujícímu pumpaři postěžoval: „Litr za osm korun je už fakticky síla. Kde jsou ty časy, co jsme platili pětikačku. Nojo, ale jezdit se musí.“

Časy se mění?

Ve víceméně stejné podobě se tato scénka opakuje u čerpacích stanic celého světa zřejmě od okamžiku, kdy lidé vzali automobily v potaz jako vážného konkurenta koňských povozů a začali pro ně budovat silnice, parkoviště a samozřejmě „benzinky“.

Ceny benzinu a nafty jdou zkrátka už dlouhou dobu vytrvale nahoru a nic na tom nezmění ani dočasné propady, které vždy následují po sezónních růstech letního období. Poprask kolem strmě stoupajících cen pohonných hmot, který v celosvětovém měřítku vypukl na začátku září, je ovšem něco zcela nevídaného.

Mohla za to Katrina

Bleskurychlý cenový skok měl na svědomí hurikán Katrina, který koncem srpna zasáhl jižní oblasti Spojených států amerických včetně Mexického zálivu. Tam je situována velká část amerického ropného zpracovatelského průmyslu. Ještě během pár srpnových dní se výpadek rafinérií vyrábějících benzin projevil v samotných USA na jeho okamžitém nedostatku a následně růstu cen na 2,54 dolaru na galon. (Muselo být odstaveno celkem 1,77 milionu barelů produkce, tedy asi 10 % celkové nabídky.) Tato objemová jednotka je mimochodem 3,8 litru, takže šlo o cenu v přepočtu kolem 17 Kč/litr. To je sice pro Čecha pohádka, ale pro automobilismem zhýčkaného a pohybově zakrnělého Američana katastrofa (více viz Jak je to jinde). 

Tip: Přehled spotřebních daní na pohonné hmoty v Evropě

Nezvykle horký začátek září

Následně americké společnosti i veřejnost začaly panikařit a „zásobit se dopředu“. Poptávka na americkém trhu tak výrazně převýšila částečně ochromenou nabídku. Americké společnosti se proto začaly poohlížet jinde a skupovaly evropské i asijské zásoby. Tím vznikl sekundární nedostatek i na ostatních světových trzích a cena pohonných hmot začala stoupat prakticky na celém světě.

V Česku jsme dopad zvýšené americké poptávky zaznamenali v prvních zářijových dnech. Cena nejprodávanějšího Naturalu 95 se vyšplhala z průměru kolem 30 Kč za litr leckde i na částky o pět korun vyšší. Je ovšem potřeba si uvědomit, že zářijový cenový skok měl přímý dopad pouze na ceny benzinu a zároveň se zvyšující ceny nafty se s růstem benzinu spíš „svezly“. To ovšem nemění nic na tom, že z dlouhodobého hlediska stoupají ceny pohonných hmot kvůli rekordně drahé ropě, která od začátku roku podražila skoro o dvě třetiny. Abychom mohli problematiky ceny pohonných hmot lépe pochopit, pojďme se nyní podívat, z čeho se vlastně Česku skládají ceny benzinu.

Akce a reakce

Po prudkém zvýšení cen benzinu se začaly z řad opozičních stran, zejména ODS, množit požadavky, aby stát snížil daňové zatížení pohonných hmot. K návrhům se vyjádřil ministr financí Bohuslav Sobotka, který dal ve všeobecnou známost několik zajímavých skutečností.

Konečnou cenu pohonných hmot tvoří v prvé řadě výrobní hodnota a marže výrobců, distributorů a prodejců. K tomu stát zatěžuje každý prodaný litr spotřební daní a daní z přidané hodnoty (DPH). Při současných cenách benzinu tvoří výrazně větší část daňového zatížení spotřební daň.

Omezené daně

Minimální úroveň spotřební daně ovšem není dána procentuálně, ale paušálně směrnicí Evropské unie 2003/96/EEC a minimum je stanoveno ve výši 359 eur na 1 000 litrů. Současná výše spotřební daně v ČR je přitom 11,84 Kč, neboť v době stanovování současné výše spotřební daně se směnný kurz pohyboval okolo 32 Kč za euro. Když si dáte práci, vyjde vám, že při současném kurzu mezi korunou a eurem by spotřební daň na litr benzinu mohla klesnout nejníže zhruba na 10,50 Kč. Prostor ke snížení spotřební daně tady je, ale nijak velký.

Daň z přidané hodnoty podléhá harmonizaci v rámci EU, konkrétně ustanovení, které říká, že existuje jediná základní sazba, a to ve výši minimálně 15 %; každá další nižší sazba je považována za sazbu sníženou. Přitom DPH je v ČR stanovena jako 19 % z ceny bez DPH a snížené sazby je možné uplatnit pouze na druhy zboží a služeb vyjmenované ve Směrnici, případně dle sjednaných výjimek. (Jde tedy o dvojí zdanění, protože DPH u paliv se počítá z ceny včetně spotřební daně. Při koupi PHM tedy platíme daň z daně.) Proto zavedení další sazby pod úrovní současných 19 % pouze pro pohonné hmoty není za současné situace možné a základní sazbu současná vláda snížit nechce.

Konečná cena (Kč) 25 30 35
Spotřební daň (Kč) 11,84 11,84 11,84
DPH (Kč) 3,99 4,79 5,59
Cena bez daní (Kč) 9,17 13,37 17,57
Daně celkem (Kč) 15,83 16,63 17,43
Podíl daní na konečné ceně 63,30% 55,40% 49,80%

Kdo vydělá na benzinu

Do současných daní tedy stát zasahovat nemůže nebo nechce. Navíc zvyšování cen pohonných hmot sice přinese zvýšení příjmů státního rozpočtu, ale z údajů, které poskytlo Ministerstvo financí, je vidět, že nejde o zvýšení nijak výrazné. Spotřební daň se při růstu ceny na příjmové stránce nijak neprojeví, vyšší příjmy poplynou do státní kasy pouze prostřednictvím daně z přidané hodnoty.

Při předpokladu růstu konečné ceny o 10 % (tedy např. z 30 Kč na 33 Kč) a neměnné spotřebě lze odhadnout, že by výnos DPH mohl vzrůst zhruba o 0,5 mld. Kč. Přitom by se ale rostoucí ceny PHM promítly do vyšších nákladů firem a podnikatelů, takže by vlastně snížily jejich zisk a tím i snížily odvody daně z příjmů právnických osob a podnikatelů. Naopak při snížení spotřební daně o dvě koruny na litr by se příjmy státního rozpočtu propadly o 13 miliard korun, pokles o tři koruny na litr by znamenal výpadek až dvaceti miliard. Je celkem pochopitelné, že ministerstvo financí se ke snižování daňového zatížení u PHM staví negativně.

Podle ministerstva tedy nemá ze zvyšování konečné ceny prospěch stát prostřednictvím daní, ale těží z něj řetězec výrobce-distributor-prodejce. Když se podíváte na tabulku „Kolik získá stát při růstu ceny benzinu“ zjistíte, že je to pravda. Rozdíly daňových příjmů z DPH a konstantní spotřební daně totiž činí mezi úrovněmi 25, 30 a 35 korun na litr vždy jen dalších 80 haléřů. Z každých pěti korun konečné ceny tedy získá stát necelou korunu, zbytek inkasují prodejci, výrobci a distributoři. Je ovšem potřeba dodat, že marže distributorů byly „před Katrinou“ drženy poměrně velmi nízko.

Co bude dál

Ceny ropy se budou v každém případě posunovat stále výš. Podle Štěpána Pírka, analytika společnosti Colosseum, bude z krátkodobého hlediska pro konečné ceny u tuzemských čerpacích stanic nejdůležitější cena produktů, tj. benzínu a nafty, na velkoobchodním trhu ARA (Amsterdam, Rotterdam, Antverpy). Tady se již situace uklidňuje a ceny benzínu klesly na aktuálních 670 dolarů za tunu (údaj z 21. září 2005), tj. na úroveň před hurikánem. Tomu by měly odpovídat maloobchodní ceny Naturalu 95 kolem 32,50 Kč za litr. Pokud by se z nějakých důvodů velkoobchodní ceny vrátily na předchozí maximum 850 USD za tunu, odpovídala by tomu maloobchodní cena Naturalu 95 zhruba 36,40 Kč.

Štěpán Pírko dále dodává: „Pokud jde o problematiku velikosti marží čerpacích stanic, která je v posledních dnech tolik diskutovaná, je snadné házet vinu na distributory. Pohledem analytika se musím postavit za distributory. Průměrné ceny u čerpacích stanic zhruba odpovídají cenám na burzách a na současném stavu si „mastí kapsu“ spíše ropní šejci a rafinérie, než distributoři.“

Nelze zřejmě čekat, že ceny spadnou pod třicet korun za litr, jako před hurikánem Katrina, kdy byly podle analytiků ceny drženy uměle nízko na úkor marží. Zvykněme si tedy na stálé ceny nad úrovní třiceti korun za litr a doufejme, že další přírodní pohromy budou vůči ropnému a rafinérskému průmyslu shovívavější. Raději s rezervou berme programové proklamace opozičních stran o „levném benzinu pro voliče“. Jsem si jist, že s blížícími se volbami je budeme slýchat stále častěji.


Jak je to jinde

Spojené státy americké
V polovině září se průměrná cena běžného bezolovnatého benzinu vyšplhala až na 3,0117 USD za galon, tedy zhruba 19 Kč za litr. Od té doby cena benzínu opět mírně klesá. Krátké zakolísání přinesl další hurikán pojmenovaný Rita, který ovšem na rafinériích způsobil pouze menší škody.

Polsko
Cena nejprodávanějšího 95oktanového benzinu vyskočila už v prvních dnech krize až na čtyři zloté a 35 grošů, tedy asi 34 Kč. Polská vláda se již od 15. září rozhodla snížit daň spotřební daň o 25 grošů, tedy asi 1,80 Kč, z což byla polská vláda kritizována Evropskou unií.

Maďarsko
Maďarský parlament snížil daně z přidané hodnoty u pohonných látek z 25 na 20 procent. Maďaři chtěli snížit DPH od ledna 2006, zářijové zvýšení cen je přimělo ke zrychlení schvalovacího procesu speciálně u pohonných hmot.

Slovensko
V období kolem 20. září se ceny Naturalu 95 pohybovaly na úrovni 40,67 Sk, Natural 91 vyšel na 40,71 koruny, nafta stála 40,44 Sk. Vláda chce vysoké ceny benzinu řešit kompenzačními dávkami pro sociálně slabší občany.

Rakousko
Rakouský ministr financí prohlásil, že uvažuje o uvalení zvláštní daně na ropné společnosti. Bezprostředně po ministrových slovech snížili distributoři ceny pohonných hmot o čtyři až sedm centů.

Další článek


 

celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Odvody
t
17. 10. 2005, 12:14
Re: Suverenita
t
17. 10. 2005, 12:11
dan z dane
marepa
17. 10. 2005, 09:33
Suverenita
Pete
16. 10. 2005, 10:59
Odvody
Stanislav
16. 10. 2005, 01:23

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená