Dobré zaměstnání bez znalostí minimálně jednoho světového jazyku dneska nikdo nesežene. Evropská unie sice žádný jednotný jazyk nemá. ale neoficiálním pracovním jazykem je angličtina a francouzština. Také Němci se snaží prosadit na prestižní místo všeobecně uznávaných jazyků svoji rodnou řeč, zatím však neúspěšně.
Oficiální dokumenty Evropské unie se musí překládat do všech současných oficiálních jazyků členských zemí a teprve potom jsou zveřejňovány. Také oficiální mezivládní jednání či jednání Evropského parlamentu jsou tlumočena do a ze všech jazyků. V úřadovnách Evropské komise se mluví buďto anglicky nebo francouzsky. Jsou ovšem případy, kdy vedoucí pracovníci donutili personál komunikovat v jejich rodné řeči. Dále se pracovními jazyky mluví na zasedáních orgánů Rady ministrů Evropské unie. Při komunikaci jednotlivých ministrů s médií dochází k rozhovoru v rodné řeči daného ministra, prezentují totiž Evropskou unii a současné svůj stát.
Angličtina
Bezesporu světovým jazykem číslo jedna je angličtina, která je kromě Irska a Velké Británie cizím jazykem pro všechny ostatní Evropany. Na střední škole se anglicky učí téměř každý. Ve Švédsku a Francii to je více než 99 % studentů a ani ostatní členské státy s výjimkou Litvy (73,7 %), Itálie (81,0 %), Malty (80,7 %) a Maďarska (60,6 %) příliš nezaostávají. Ve všech zemích je angličtina nejvíce preferovaným cizím jazykem, kterému studenti věnují více hodin než kterémukoliv jinému cizímu jazyku. Kolik studentů se angličtinu učí je jedna věc, ale jejich skutečné znalosti je věc druhá. V mezinárodních srovnáních získávají přední místa ohledně kvality znalostí angličtiny u studentů severské státy, kde má střední školství tradičně výbornou úroveň.
Němčina
Jako druhý hlavní jazyk je němčina rozšířena především ve východní Evropě (Česko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Litva, Lotyšsko) a potom v Dánsku, Lucembursku, Finsku a Švédsku. V jižních členských zemích Evropské unie se němčina učí velmi okrajově a znalostí domácích studentů nejsou velké. Nejmenší znalosti vykazují Britové a Irové, kde se cizí jazyk učí velmi okrajově a převládá názor, že s angličtinou se dorozumí všude na světě.
Francouzština
Francouzsky se učí především Britové, Irové, Lucemburčané a Belgičané – pro většinu z nich je to druhý, vedlejší jazyk (samozřejmě mimo Britů a Irů). Můžeme říci, že je francouzština oblíbená především v západních zemích Evropské unie, kdežto ve východních zemích se začíná její výuka prosazovat teprve v posledních letech. Není bez zajímavosti, že právě Francouzi velmi neradi mluví cizím jazykem, jsou na svůj jazyk velice hrdí a chce-li společnost uzavřít s francouzskou firmou výhodný obchod, je dobře mít člověka hovořícího perfektně francouzsky.
Téměř na každé střední škole v zemích Evropské unie se učí studenti minimálně dva cizí jazyky, jako hlavní většinou angličtinu a jako druhý buď němčinu nebo francouzštinu. V posledních letech je však pro vysokoškoláky ze západní Evropy velmi moderní učit se rusky, polsky nebo i česky. Vychází z předpokladu, že anglicky umí dobře každý absolvent a chce-li se člověk něčím lišit a být pro prestižní firmu atraktivní, musí umět něco navíc.
Kolik studentů středních škol v jednotlivých členských zemích Evropské unie se učí jednotlivé cizí jazyky v roce 2004 (v %)
Pramen: Eurostat, Education