FinExpert.e15.cz

Jaká reklama vadí nejvíc?

Převážná část z nás považuje reklamu za běžnou součást moderního života, zároveň se však domnívá, že reklama lidmi manipuluje.
Jaká reklama vadí nejvíc?

Výsledky pravidelného průzkumu na téma našeho vztahu k reklamě uveřejnila během minulého týdne agentura Factum Invenio (www.factum.cz). Průzkum probíhal metodou řízených osobních rozhovorů uskutečněných se 1023 respondenty ve věku od 15 let. Výzkum navazuje na výsledky dřívějších šetření společnosti Marktest.

Z výsledků vyplývá, že jako příliš vysoké je vnímáno množství reklamy zejména v televizi (včetně teleshoppingu) a také množství letáků, které domácnosti dostávají formou tzv. direct mailů. Zvýšení objemu reklamy by respondenti tohoto průzkumu byli ochotni tolerovat v místech prodeje. Jako nejdůležitější vlastnost reklamy jsou hodnoceny pravdivost a důvěryhodnost. Ohledně reklamy na léky, tabák a alkohol je jako nejproblematičtější vnímána reklama na tabákové výrobky.

Vnímání reklamy v jednotlivých médiích se liší

Reklama je fenomén, který se dotýká každého člověka - setkáváme se s ní „na každém rohu“, přeruší vysílaný film v tom nejnapínavějším okamžiku, padá na nás z přeplněných schránek a v různých formách se objevuje také v nových médiích. Výsledky posledního výzkumu potvrdily, že množství reklamy v televizi (včetně teleshoppingu) a také množství direct mailů končících v poštovních schránkách je vnímáno jako příliš vysoké. U ostatních typů reklamy převažuje názor, že její množství je přiměřené.

Jak je vnímáno množství reklamy v jednotlivých médiích

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Factum invenio

Přesycenost reklamou je zřejmá již řadu let zejména u televize, i když se v posledních letech podíl těch, kteří uvádějí, že je v televizi příliš mnoho reklamy, víceméně stabilizoval (pohybuje se kolem 80 %). Poněkud tolerantnější jsou lidé k teleshoppingu, kdy přesycenost uvádí 69 % občanů a téměř čtvrtina populace považuje množství této reklamy za přiměřené. Na druhé straně intenzita reklamy v rozhlase a v tisku (denících i časopisech) je většinou populace vnímána jako přiměřená. Zatímco přibylo lidí, kteří považují za přílišnou intenzitu reklamy v časopisech a v rozhlase (39 %, resp. 33 %), u denního tisku byl zaznamenán opačný trend s poklesem na 31 % (ještě v roce 2001 tak o denících smýšlelo 45 % občanů).

K otázce množství reklamy na internetu se, podobně jako v předchozích šetřeních, dokázala vyjádřit jen část populace: tentokrát to bylo 53 % občanů. Nasycenost reklamou na Internetu vykazuje stále vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 1999 to uváděla jen 3 % občanů, že je jí příliš mnoho, v roce 2003 to bylo 15 % lidí a v posledním šetření takový názor sdílela více než pětina populace (tj. 43 % z těch, kteří otázku zodpověděli).
Za přiměřenou považuje internetovou reklamu celkem 53 % těch, kteří s ní mají zkušenost, což je 27 % z celkového počtu dotazovaných. Podobně jako reklama na Internetu je hodnocena i e-mailová reklama (spam), kterou ovšem dokázalo posoudit ještě menší procento populace – jen asi každý čtvrtý dotazovaný.
Bez výrazných změn zůstávají postoje k intenzitě reklamy do poštovních schránek, tedy ke klasickému direct mailingu. V posledním sledovaném období byla tato forma reklamy považována za příliš intenzívní 73 % občanů. Při hodnocení reklamy na plakátech a billboardech se projevil nárůst podílu těch, kteří tuto reklamu vnímají jako příliš intenzivní, o jedenáct procentních bodů (43 % v roce 2004 oproti 32 % v letech 2002 a 2003).

Příliš mnoho reklamy (v %)

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Factum Invenio

Relativně nejčastěji by lidé akceptovali více reklamy na místě prodeje (cca 15 % stejně jako v předchozím roce). Přesyceno takovou reklamou je jen 19 %, ačkoliv i tato hodnota dlouhodobě mírně stoupá. Téměř 60 % populace považuje reklamu na místě prodeje „za přiměřeně intenzívní“.
V roce 2003 byla do výzkumu zařazena také reklama v kině, ke které se vyjádřila jen část populace - odpověď neuvedlo 61 % občanů. Přesycenost tímto typem reklamy tehdy uvedlo 7 % občanů. V posledním šetření zhodnotilo intenzitu reklamy v kině jako příliš vysokou již 12 % lidí, za přiměřenou ji považuje třetina populace a téměř polovina se k této otázce nevyjádřila.

Co lidé od reklamy očekávají?

Z výsledků mnoha šetření je známo, jaké požadavky klade na reklamu česká veřejnost. Postoje k této problematice se v polovině 90. let minulého století víceméně stabilizovaly a dochází jen k mírným výkyvům.

Z posledního šetření vyplývá následující rozložení požadavků na to, jakou by reklama měla být:

  • pravdivá (55 %)
  • důvěryhodná (39 %)
  • vtipná (34 %)
  • informativní (34 %)
  • srozumitelná (34 %)
  • nevtíravá, nepodbízivá (29 %)
  • schopná vzbudit zájem o výrobek (26 %)
  • snadno zapamatovatelná (23 %)
  • plná nápadů, originální (20 %)

Požadavek pravdivosti reklamy se od počátku šetření, tedy od roku 2003, udržuje na prvním místě. Přes některé výkyvy a přesuny důležitosti, kterou lidé jednotlivým kriteriím přikládají, lze říci, že stále nejčastěji očekávají od reklamy pravdivé a důvěryhodné informace, podané srozumitelnou a vtipnou formou. Zvyšuje se požadavek na nevtíravost a nepodbízivost reklam, na druhé straně klesají požadavky na výraznost a schopnost upoutat - zřejmě to souvisí i s celkovým vnímáním intenzity reklamy v jednotlivých médiích. Lidé nepovažují za podstatné, zda jde o tuzemskou či zahraniční reklamu, a do popředí se nedostávají ani požadavky na uměleckou a jazykovou úroveň.

Je reklama potřebná?

Většina Čechů bere již několik let reklamu jako běžnou součást moderního života (75 – 80 %), i když se projevuje pokles procenta těch, kteří s tímto výrokem souhlasí. Zároveň se snížil podíl lidí, kteří se ztotožňují s názorem, že je reklama potřebná pro naše hospodářství (na 59 %). Na druhé straně se nepatrně zvyšuje procento těch, kteří si uvědomují roli reklamy jako prostředku umožňujícího existenci více médií a tím i názorovou pestrost (71 %). Častěji lidé přijímají to, že reklama přináší potřebné tipy či informace pro nákup (51 %), než že usnadňuje vlastní nákup (31 %).
Stále zůstává více než 80 % občanů, kteří považují reklamu za prostředek manipulace lidmi (v roce 2003 to bylo 84 %, v posledním šetření 81 %). Částečně kleslo procento těch, kteří souhlasí s názorem, že reklama podporuje zbytečný konzum (ze 73 % na 68 %).

Obecné postoje k reklamě (v %)

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Factum Invenio


Jak regulovat některé druhy reklamy?

V souvislosti s rolí reklamy ve společnosti byla do výzkumu zařazena otázka zjišťující, zda lidé preferují „právo na reklamu“, protože jim přináší informace o výrobcích a službách, nebo jsou přesvědčeni o tom, že stát by měl reklamu omezovat, aby lidi neobtěžovala a nevnucovala jim výrobky a služby. Pětina populace zcela souhlasí s „právem na reklamu“, stejně velká část zastává rozhodně opačný postoj a podporuje státní restrikci reklamy.
Při sečtení odpovědí „zcela souhlasím“ a „spíše souhlasím“ se však ukazuje, že celkově převažuje tolerantní stanovisko, kdy 81 % občanů souhlasí „s právem na reklamu“ a jen 56 % zastává názor, že by ji měl stát omezovat.

Názor na reklamu propagující volně prodejné léky není mezi českou populací příliš vyhraněný. Postupně sice klesá podíl osob, které považují tuto problematiku za příliš složitou a nedokáží se k ní vyjádřit, přesto jde stále ještě o 18 % lidí. Se zákazem reklamy na tuto výrobkovou kategorii by souhlasilo 11 % občanů (oproti roku 2003 nárůst o 3 procentní body). Zvyšuje se také podíl těch, kteří by reklamu na produkty tohoto druhu povolili jen s určitým omezením (v roce 2004 to bylo již 45 % populace). Na druhou stranu je více než čtvrtina Čechů vůči reklamě na volně prodejné léky tolerantní, omezení nevyžaduje a zastává názor, že „reklamu si může dávat každý jakou chce“. Mírně větší tendenci k liberálnímu postoji projevují muži.
Reklama na cigarety vyvolává v porovnání s reklamou na léky více negativních postojů. Od roku 1993 sice docházelo k určitým výkyvům při vyžadování jejího naprostého zákazu, přesto však stále patří k nejvíce odmítaným reklamám. Na konci roku 2004 se pro naprostý zákaz reklamy na cigarety vyslovilo již 46 % Čechů. Názor, že reklama na tabákové výrobky může být provozována pouze s určitým omezením, zastává stejně jako o rok dříve necelá třetina populace. S naprostou volností provozování této reklamy souhlasí 16 % lidí (v předchozím šetření 18 %). Svůj názor nevyjádřilo jen 6 % občanů oproti 13 % v roce 2003. Tendence ke striktnímu odmítání reklam na cigarety je zřejmá především mezi ženami a požadavek na úplný zákaz této reklamy stoupá i s věkem.
Dotaz na reklamu na alkohol byl do tohoto průzkumu zařazen po deseti letech. Česká veřejnost se staví k tomuto jevu poměrně odmítavě, ačkoliv ne tak striktně jako k reklamě na cigarety (viz graf).  Ve srovnání s předešlými průzkumy se zvýšil podíl těch, kteří požadují naprostý zákaz reklamy na alkohol na 37 %. Postoje k reklamě na alkohol jsou do značné míry ovlivněné pohlavím a věkem. Naprostý zákaz vyžaduje 31 % mužů a 42 % žen. Podobně jako u kategorie reklama na cigarety se tolerance vůči takové reklamě snižuje s narůstajícím věkem.

Postoj k reklamě na cigarety, alkohol a volně prodejné léky

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Factum Invenio

Další článek


 

Související články


celkem 7 komentářů

Nejnovější komentáře

Reklama je uzitecna (ale vseho s mirou)
VlK
6. 3. 2005, 20:06
Re: debilni oskar
Wikan
4. 2. 2005, 00:01
Re: Co se libi
m
3. 2. 2005, 09:47
Co se libi
m
3. 2. 2005, 09:45
Re: debilni oskar
JM ml.
1. 2. 2005, 23:29

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená