FinExpert.e15.cz

Jak zatěžují potraviny rodinný rozpočet

Výdaje za potraviny, nápoje a stravování tvoří významnou část našich životních nákladů. Podle statistických údajů jsou rok od roku vyšší a to dokonce i za poslední dva roky, kdy ceny potravin klesaly. Znamená to snad, že si čeští občané více dopřávají?
Jak zatěžují potraviny rodinný rozpočet

Jedním ze základních ukazatelů životní úrovně obyvatel daného státu je statistika rodinných účtů. V ní jsou evidovány peněžní příjmy a vydání průměrné domácnosti. Český statistický úřad rozlišuje v souladu s mezinárodními standardy dvanáct skupin spotřebních vydání a jednou z nich je i evidence výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje. Z údajů za loňský rok vyplývá, že průměrná česká domácnost vynaloží měsíčně na nákup potravin a nápojů asi 3 700 Kč a dalších 750 Kč utratí v restauracích a jídelnách. Dohromady to představuje částku 4 450 Kč, což odpovídá asi pětině veškerých výdajů domácnosti.

S jídlem roste chuť

Ve srovnání s lety minulými se meziroční nárůst výdajů za tyto nezbytné komodity zpomalil, avšak stále platí, že jíst a pít nás každý rok stojí o nějakou tu korunu více. A to dokonce i tehdy, když ceny potravin klesají. Jak ukazuje graf Ceny jídla a výdaje domácností, pokles cen v posledních dvou letech žádnou úsporu domácnostem nepřinesl, právě naopak. Nejspíš se většina z nás drží známého hesla – Nekup to, za ty peníze! Tím byl pozitivní cenový vývoj zcela vykompenzován zvýšenou spotřebou.
Vzrostla průměrná spotřeba masa, pekárenských a mléčných výrobků, ovoce i nápojů. Pokles je zaznamenán pouze u zeleniny. Na jednoho obyvatele nyní připadá denní spotřeba asi 300 g pečiva, 220 g masa, necelé dvě deci mléka, tři gramy sýra, dvě deka ovoce a stejná porce zeleniny, téměř sedm deci minerálek a limonád a půl litru piva.
Za posledních pět let lze v jídelníčku českých domácností vysledovat určitý obrat. Klesá zájem o chleba a naopak se více kupují rohlíky a další bílé pečivo. Stále roste obliba drůbežího masa, zatímco pokles spotřeby vepřového a hovězího se zastavil. Renesanci zažívá i konzumace mléka. Sýrů už sníme více než deset kilogramů za rok. Menší zájem o rostlinné tuky nahrazujeme vyšší spotřebou másla. Dosud jsme se nenaučili jíst více ovoce a zeleniny, ale nákupní vozíky stále více praskají pod tíhou minerálních vod a limonád. Dlouhodobě nízká je spotřeba ryb a rybích produktů.

Ceny jídla a výdaje domácností

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Osobní finance

Domácí kuchyně vládne

V oblasti stravování je hodnocení dlouhodobého vývoje trochu zkreslené tím, že statistika nerozlišuje zvlášť stravovací a ubytovací služby. Z údajů za poslední tři roky ovšem vyplývá, že se platby domácností za ubytování mimo svůj domov stabilně pohybují kolem sta korun měsíčně. Stále vyšší útraty v restauracích a hotelech tak lze přičíst nejen rostoucím cenám, ale i vyššímu zájmu o využívání stravovacích služeb.
Kromě stravování ve školních a podnikových jídelnách, které má u nás dlouhodobou tradici, stojí za zmínku podávání tzv. obědových menu v restauracích. Provozovatelé pohostinství nižší ziskovou marží stlačí cenu oběda na minimum, nalákají na ně zaměstnance firem sídlících v okolí a spoléhají, že část z nich se tam vrátí i s rodinou na večeři. Zatím se jim to nejspíš vyplácí, neboť restaurací s touto nabídkou přibývá. Ve srovnání se západním světem ale stále preferujeme domácí stravu. Zatímco u nás průměrně necháme v restauracích a jídelnách 4,5 % ze svých celkových výdajů, v sousedním Rakousku nebo Velké Británii je to 5,5 % a v USA, jež jsou známé rozlehlou sítí rychloobčerstvovacích stanic, dokonce 7,6 %.

Bydlení nás stojí více

Přestože české domácnosti utrácejí za jídlo a pití stále více peněz, v jejich rodinném rozpočtu se vloni poprvé nestaly výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje tou nejvýznamnější složkou. Předstihly je výdaje za bydlení. Rostoucí ceny energií a vodného ukrojily z pomyslného koláče domácích výdajů více než jednu pětinu. Západní Evropě, kde je taková struktura výdajů běžná, se výrazně přiblížíme, až se dereguluje nájemné. Ještě stále jsme tak na půli cesty, což dokazuje i graf Kde je nejdražší jídlo.
Domácnosti na východ od našich hranic vynaloží nejvíce prostředků ze svých příjmů právě na nákup potravin. V některých státech, jako je Bulharsko nebo Rumunsko, zatěžuje útrata za jídlo rodinné spotřební výdaje více než jednou třetinou, kdežto výdaje za bydlení se pohybují pod dvaceti procenty. Na západě je situace opačná. Tento stav je naprosto logický. Jídlo a pití člověk kupovat musí, v ostatním se – pokud na to nemá – uskrovní.

Výdaje za potraviny a za bydlení

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Osobní finance

Vlastní produkce ustupuje

Český statistický úřad se snaží ve svých analýzách zachytit i rozdíly ve struktuře spotřebních vydání jednotlivých typů domácností. Zajímavé je porovnání domácnosti důchodců s ostatními typy domácností (viz tabulka Průměrná měsíční vydání různých typů domácností). Podle údajů z loňského roku vynaloží důchodce největší část svých finančních prostředků za bydlení a nákup potravin, což určitě není příliš překvapující. Zajímavé ale je, že domácnosti důchodců (v přepočtu na jednu osobu) utratí více, než ostatní typy domácností. U potravin to měsíčně dělá o 400–600 Kč více na osobu a u plateb za bydlení dokonce o 500–900 Kč.
Minimální rozdíly jsou ve výdajích rodin podnikatelů a rodin zaměstnanců. Nejvíce ušetří domácnosti na venkově, kde je typickou obživou zemědělství. Přesto u nich není úspora na výdajích za potraviny nijak závratná. Sto až sto padesát korun měsíčně na osobu není příliš. Je to jen další důkaz toho, že se vzdálenosti mezi městy a vesnicemi zkracují a dostupnost levných produktů v hypermarketech láká i obyvatele venkova. Staročeský způsob života, kdy si chovem dobytka a pěstováním zeleniny domácnost obstarávala významnou část potravy, byl nahrazen životem pohodlnějším, měšťáckým.

Z ČSÚ za loňský rok vyplývá, že průměrná česká domácnost vynaloží měsíčně na nákup potravin a nápojů asi 3 700 Kč a dalších 750 Kč utratí v restauracích a jídelnách. Dohromady to představuje částku 4 450 Kč, což odpovídá asi pětině veškerých výdajů domácnosti.

Hurá na slevy!

Výdaje domácností za potraviny, nápoje a stravování jsou často ovlivňovány finančními možnostmi a stravovacími návyky. Je celkem pochopitelné, že rodiny s nižšími příjmy vyhledávají v regálech obchodů cedulky lákající na slevy daleko pečlivěji než majetnější domácnosti. Častěji také volí ze dvou jinak stejných produktů ten s nižší cenou. Této skutečnosti jsou si dobře vědomi manažeři hypermarketů a snaží se zákazníky všemožně stimulovat k nákupu právě u nich.
Tlaky na snížení cen ze stran dodavatelů jsou umocňovány zaváděním výrobků vlastních značek do prodeje. Na pultech se tak objevují produkty Tesco, Spar, Hypernova apod. Jsou k dostání pouze v síti prodejen daných společností a vesměs se chlubí vysokou kvalitou za výhodnější ceny. O tom, že se jejich nákupem dá skutečně významně uspořit, dokládá malý průzkum provedený v květnu v brněnské prodejně společnosti Tesco (viz tabulka Výhodný nákup, nebo klasika?).
Výrobky označené „Tesco – výhodný nákup“ často dosahují cen, u kterých lze jen stěží uvěřit, že jsou nad výrobními náklady. Na povrch vyvstává otázka, jak je to skutečně s jejich kvalitou, což ale většinu zákazníků vůbec netrápí. Důležité pro ně je, že upřednostněním takových produktů sníží své výdaje za potraviny o několik set měsíčně. Na druhé straně labužníci a zastánci osvědčených značek musí sáhnout do kapsy daleko hlouběji.

Vývoj roční spotřeby vybraných druhů potravin

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: Osobní finance

Bohatí na jídle nešetří

Rozdíly ve struktuře výdajů domácností s odlišnými příjmy sleduje také Český statistický úřad. Jedna ze statistik udává, že osoba žijící v domácnosti zařazené mezi nejnižších deset procent v republice podle výše čistého příjmu, si měsíčně vystačí zhruba s dvanácti sty korunami na jídlo a pití. Tisíc korun na potraviny a nealkoholické nápoje a dvě stě korun na stravování mimo domov. Naproti tomu domácnost patřící mezi nejbohatších deset procent spotřebuje měsíčně potraviny a nápoje v hodnotě téměř dvou tisíc korun na osobu a za využití stravovacích služeb vydá dalších 550 Kč na osobu. Rozdíl více než dvojnásobný.
V porovnání celkových spotřebních výdajů obou typů domácností je rozdíl dokonce trojnásobný. Je to opět důkaz toho, že pro sociálně slabší obyvatele hrají v domácím rozpočtu náklady na potraviny mnohem větší roli než v domácnostech bohatých.

Další článek


 

Související články


celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

tabulky
Fero
9. 4. 2006, 14:15
Oprava
Zdeněk Mitáček
9. 9. 2004, 13:19
chybicka?
anonym
9. 9. 2004, 10:19

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená