Jak vysoké jsou mzdy v Asii?

Asie je lákavou destinací pro zahraniční investory. V první desítce nejatraktivnějších zemí pro přesun výroby (A.T.Kearney „Global Services Location Index 2011“) najdeme Indii, Čínu, Malajsii, Indonésii, Thajsko, Vietnam a Filipíny. Ekonomický význam Indie a Číny neustále roste.

Asijské země za posledních deset let vykázaly značný ekonomický růst a patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. Moderní technologie jsou v Asii na vzestupu, přibývá kvalifikovaných pracovníků a přibývá dolarových miliónářů.

Nejvyšší mzdy jsou v Japonsku

V přiložené tabulce máme průměrnou měsíční mzdu ve vybraných asijských zemích publikovanou ve studii OECD „Pensions in Asia 2011“. Uvedené hodnoty jsme přepočítali aktuálním směnným kursem. Z asijských zemí je nejvyšší průměrná měsíční mzda v Japonsku, kde přesahuje 100 tisíc Kč.

Japonská ekonomika patří dlouhodobě mezi nejvýkonnější na světě. Vysoký stupeň modernizace, vysoká míra přidané hodnoty a značné investice do vědy a výzkumu, to jsou hlavní znaky japonských firem. Japonští zaměstnanci jsou vlemi pracovití, skromní a ochotní se neustále vzdělávat a tvrdě na sobě pracovat.

Ekonomický úspěch Japonska je založen na průmyslové výrobě. Japonsko je předním světovým výrobcem motorových vozidel, lodí, oceli, syntetických vláken, chemikálií, elektrických spotřebičů a elektroniky. Po Německu, Číně, Rusku a Saudské Arábii má Japonsko pátý nejvyšší přebytek obchodní bilance.

• Vyšší průměrná hrubá mzda než v Česku je ještě v Singapuru (72 262 Kč), Hongkongu (52 967 Kč) a Koreji (49 752 Kč). V ostatních zemích je průměrná mzda podstatně nižší než v Česku.
• Průměrná mzda ve Vietnamu, Indonésii, Srí Lance, Filipínách a Indii nedosahuje ani 5 000 Kč měsíčně.

Jak stoupají mzdy v Číně?

V posledních letech v Číně rostly mzdy a platy, ale na vesnici jsou příjmy podstatně nižší než ve městech. Nejvyšší mzdy jsou v Pekingu, Číňané mluvící anglicky mají mzdy třeba až desetinásobně vysoké než činí průměrná mzda. Příjmové nůžky se v Číně v posledních letech neustále rozevírají, rozdíl v životní úrovni občanů žijících ve městech a na vesnici se neustále zvyšuje.

Dle měřítka Giniho indexu, který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi, jsou rozdíly v příjmech Číňanů značné. Kdyby neexistovala mzdová nerovnsot a všichni občané měli stejně vysokou mzdu, tak by měl index hodnotu 0. Čím vyšší Gini index je, tím vyšší mzdové nerovnosti. V Číně má Gini index (dle publikace CIA „The World Factbook“) hodnotu 48, což je 27. nejvyšší hodnota na světě. Nejnižší hodnotu má Gini index ze 136. Sledovaných zemí ve Švédsku (23). V Česku má hodnotu 31, což je 27. nejnižší hodnota na světě. 
 

Velké mzdové nerovnosti jsou v uvedených asijských zemích typické. V Thajsku má Gini index hodnotu 54 (12. nejvyšší hodnota na světě), v Hongkongu je Gini Index 53 (13. nejvyšší hodnota na světě) a na Srí Lance má hodnotu 49 (25. místo na světě). Z uvedených asijských zemí jsou nejnižší mzdové rozdíly v Indii a Japonsku.

Zdanění v Asii je nižší

V Asijských zemích je zdanění práce nižší než v evropských zemích. Hrubá mzda a čistá mzda zaměstnance se liší méně než v Česku. Současně však musí občané v případě nezaměstnanosti, nemoci nebo důchodu počítat s výrazně nižšími státními dávkami.

V Japonsku je zavedeno progresivní zdanění. Sazby daně z příjmu fyzických osob činí 5 %, 10 %, 20 %, 23 %, 33 % a 40 %. Přitom 20% sazbě daně podléhá roční příjem až do 1 776 tisíc Kč. Proto i mírně nadprůměrná mzda je v Japonsku zdaněna nižší efektivní sazbou daně než v Česku. Na povinném pojistném odvádí Japonci 13,1 % ze své mzdy.

Vůbec nejnižší daňové zatížení je v v Singapuru a Hongkongu. V Singapuru se daňová sazba pohybuje od 0 % do 20 % a na povinném pojistném od 5 % do 14,5 %. Na pojistném odvádí zaměstnanci v Hongkongu 5 % ze své mzdy a daň z příjmu se pohybuje od 0 % do 19 %. 

Průměrná mzda ve vybraných asijských zemích 

Zdroj: OECD, Pensions at a Glance Asia 2011; přepočteno aktuálním kursem ze dne 20. 8. 2012