FinExpert.e15.cz

Jak vyplnit daňové přiznání za rok 2004?

Pokud podnikáte, vykonáváte nezávislá povolání, máte příjmy ze zaměstnání, z pronájmu, z prodeje nemovitosti, bytu, cenných papírů nebo jiného majetku je před vámi otázka, jak správně a zároveň optimálně zdanit příjmy, kterých jste dosáhli v roce 2004.
Jak vyplnit daňové přiznání za rok 2004?

Kdo je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob?

Poplatníkem rozumí zákon o správě daní a poplatků osobu, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani.
Dále se v tomto článku budeme setkávat s pojmem plátce daně, což je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň od poplatníků vybranou nebo poplatníkům sraženou.

Zdaňování příjmů fyzických osob je upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Kdo je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, je stanoveno v § 2 ZDP, ve kterém se uvádí, že poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. To znamená, že:

  • Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby bez ohledu na občanství, věk a zapsání či nezapsání do obchodního rejstříku.
  • Ustanovení našeho ZDP tedy platí i pro Slováky, Němce a další cizince.
  • Tam, kde by měla být daňová situace cizinců jiná než u tuzemců, je to v ZDP přímo stanoveno (např. v § 15 odst. 3 pro případ uplatňování odečitatelných položek na manželku, vyživované děti apod.).
  • V případě, že byla se zemí cizince naším státem podepsána smlouva o zamezení dvojího zdanění u daně z příjmů, pak má tato smlouva přednost před naším ZDP, a to podle ustanovení § 37 ZDP. To znamená, že ustanovení tohoto ZDP se použije, jen pokud uzavřená mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

Poplatník vs. plátce

Pokud jste jako fyzická osoba zaměstnancem, budou se zdaňovat vaše  příjmy z pracovního poměru, a proto jste poplatníkem. Finančnímu úřadu ovšem nebudete daň odvádět sami, to udělá váš zaměstnavatel. Ten je tedy plátcem daně. Pokud zaměstnanec nebude povinen podat daňové přiznání, bude se jeho daňová povinnost považovat sraženými zálohami ze mzdy a ročním zúčtováním těchto záloh za splněnou.


ZDP rozlišuje daňové poplatníky pouze podle rozsahu daňové povinnosti na:
a) poplatníky, kteří mají daňovou povinnost, jež se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (§ 2 odst. 2 ZDP),
b) poplatníky, kteří mají daňovou povinnost, jež se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP (§ 2 odst. 3 ZDP).

Neomezená daňová povinnost

Neomezená daňová povinnost znamená, že poplatník má daňovou povinnost nejen k příjmům získaným na území naší republiky, ale i k příjmům dosaženým kdekoliv jinde ve světě. V ČR máte neomezenou daňovou povinnost, pokud splňujete alespoň jednu ze dvou podmínek:

  1. máte na území České republiky trvalé bydliště
  2. na území České republiky se obvykle zdržujete (to znamená, že zde pobýváte alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu).

Takový poplatník se v praxi označuje jako daňový rezident.

Příklad: Chata na Slovensku
Živnostník bydlel v roce 2004 spolu se svou rodinou v najatém bytě v Ostravě. Kromě příjmů ze živnosti pronajímal také svou chatu na Slovensku. Živnostník je v ČR daňovým rezidentem, a proto má povinnost uvést ve svém daňovém přiznání nejen příjmy ze živnosti, ale také příjmy z pronájmu chaty na Slovensku.

1. V příloze č. 2 daňového přiznání uvede příjmy za pronájem chaty, které si může snížit o související daňové výdaje podle našeho ZDP.
2. Podle článku 6 (Příjmy z nemovitého majetku) smlouvy o zamezení dvojího zdanění, kterou má naše republika se Slovenskem uzavřenu, platí, že příjmy z pronájmu chaty na Slovensku budou zdaňovány na Slovensku.
3. Aby nedošlo k jejich zdanění podruhé u nás, z článku 22 (Vyloučení dvojího zdanění) smlouvy vyplývá, že daň zaplacená živnostníkem na Slovensku mu bude započtena na jeho celkovou daňovou povinnost v ČR. 

Omezená daňová povinnost

Poplatník, který

  1. na území ČR nemá trvalé bydliště
  2. ani se zde obvykle nezdržuje,

má u nás svou daňovou povinnost omezenu pouze na příjmy, jejichž zdroj je na území České republiky (obě podmínky musí být splněny současně). Takový poplatník se v praxi označuje jako daňový nerezident. Které příjmy se považují za příjmy ze zdrojů na území České republiky, je vyčerpávajícím způsobem stanoveno v § 22 ZDP.

Příklad: Cizí studenti a pacienti osvobozeni
Omezenou daňovou povinnost na příjmy ze zdrojů na území České republiky mají, a daňovými nerezidenty tedy jsou i ti poplatníci, kteří se na našem území zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, a to i v případě, že se na území ČR zdržují obvykle.
Pokud by s určením rezidenství nastaly problémy, je možno využít ustanovení § 39 písm. b) ZDP, podle  kterého může Ministerstvo financí ve sporných případech rozhodnout o daňovém rezidenství (domicilu) poplatníka.

Kdo je povinen daňové přiznání podat

Podle § 38g odst. 1 ZDP platí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý

a) jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč (jedná se o hrubé příjmy a nikoliv zisk), pokud se nejedná o

  • příjmy od daně osvobozené (např. o příjmy z prodeje cenných papírů nebo z prodeje nemovitosti, které jsou osvobozeny od daně podle § 4 ZDP)
  • příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně ( např. přijaté dividendy, podíly na zisku s. r. o., úroky z vkladů na běžném účtu , který není podle podmínek banky určen k podnikání apod.)

Příklad: Prodej chaty bez přiznání
Manželé, starobní důchodci, s příjmem v roce 2004 pouze ze starobního důchodu, prodali v tomto roce také svou chatu, kterou vlastnili více než 5 let. Poněvadž v jejich případě jde o příjem plynoucí ze společného jmění manželů, zdaňoval by se pouze u jednoho z nich. Protože však již uplynula pětiletá lhůta mezi nabytím a prodejem chaty, pak je podle § 4 ZDP takový příjem od daně osvobozen.
Manželé tedy měli v roce 2004 pouze příjmy osvobozené od daně (ze starobního důchodu a z prodeje chaty), a proto není žádný z nich povinen podat daňové přiznání. 

b)  jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Příklad: Daňová ztráta s přiznáním
Podnikatel měl v roce 2004 zdanitelné příjmy ve výši 1 000 000 Kč a daňové výdaje ve výši 1 100 000 Kč. Jiné příjmy než příjmy z podnikání neměl. Za rok 2004 mu vznikla podle § 5 odst. 3 ZDP daňová ztráta ve výši 100 000 Kč, a tudíž i povinnost daňové přiznání za tento rok podat.

Kdy jsou povinni podat daňové přiznání někteří poplatníci, kteří mají příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, je stanoveno specificky v § 38g odst. 2 ZDP, ze kterého vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který

  1. má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců,
  2. neuplatňoval odečet úroků (§ 15 odst. 10 a 11) z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem,
  3. podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybíraná daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.

Příklad: Pronájem garáže za 6 000 Kč
Zaměstnanec s příjmy pouze z jednoho zaměstnání kromě nich obdržel v roce 2004 za pronájem garáže 6 000 Kč. Přijatá částka tedy není vyšší než 6 000 Kč a zaměstnanec v roce 2004 již žádné další příjmy neměl. Neuplatňoval odečet úroků podle bodu 2. a podepsal prohlášení podle bodu 3. Zaměstnanec tak není povinen podat daňové přiznání za rok 2004 a platit z příjmů z pronájmu daň z příjmů.

Několik důležitých faktů k ročnímu zúčtování záloh:

  1. Pokud zaměstnanec nebude povinen podat daňové přiznání, má nárok na to, aby do 15. 2. 2005 požádal svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, které mu zaměstnavatel provede nejpozději do 31. 3. 2005.
  2. Roční zúčtování záloh je vždy pouze ve prospěch poplatníka, protože případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží.
  3. Naopak rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně při ročním zúčtování ve prospěch poplatníka vrátí zaměstnavatel poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen v případě, že je částka vyšší než 50 Kč.
  4. Důvodem vzniku přeplatku je to, že zaměstnanec měl v daném roce vypláceny příjmy nerovnoměrně. Např. proto, že v některých měsících měl vyšší příjem z důvodu vyplácených prémií nebo odměn.
  5. Dalším důvodem je to, že k částce na manželku (manžela), k hodnotě darů poskytnutých zaměstnancem na dobročinné účely, k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, k pojistnému jím zaplacenému na jeho soukromé životní pojištění a k příspěvkům odborové organizaci přihlédne zaměstnavatel až při ročním zúčtování záloh za kalendářní rok (o tyto položky se snižuje základ daně poplatníka).

Pokud by poplatník při jednání se mzdovou účtárnou zaměstnavatele měl pocit, že by mohl být nekvalifikovaně poškozen, např. neuznáním poskytnutého daru sportovní organizaci, pak má samozřejmě právo podat si daňové přiznání sám a dar v něm, jako položku odečitatelnou od základu daně, uplatnit.

Vyzvání vás zavazuje
Z § 40 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků plyne, že jestliže správce daně vyzve poplatníka k podání daňového přiznání, je poplatník povinen ho vždy podat.

Termíny pro podání daňového přiznání

Daňové přiznání za rok 2004 se podává nejpozději do 31. 3. 2005. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se  daňové přiznání nejpozději do 30. 6. 2005. To ovšem platí pouze tehdy, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně do 31. 3. 2005.

Správce daně ovšem může lhůtu prodloužit. Může tak učinit na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce anebo i z vlastního  podnětu, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového  subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání až do 31. 10. 2005.

Uveďte vše, co musíte
Poplatník má povinnost uvést v daňovém přiznání všechny příjmy, které jsou předmětem daně kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.
Poplatník se tak musí dozvědět:
a) které příjmy jsou předmětem daně,
b) které příjmy, jež jsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny anebo je z nich vybírána daň srážkou daně tím, kdo je vyplácí.

V další kapitole článku zjistíte, které příjmy nejsou předmětem daně a jak je možné vyplnit daňové přiznání na internetu.


Přehledné informace na téma daní a podání daňového přiznání najdete také v novém čísle měsíčníku Osobní finance.



Další kapitola
 

Související články


celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

loans
loans
30. 5. 2005, 04:51
loans
loans
30. 5. 2005, 04:51

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená