Jak se Češi cítí po 25 letech demokracie? Cítíme se bezpečně? Jsme spokojení s osobními vztahy? Věříme ve spravedlnost v našem státě? A jaká jsou naše očekávání do budoucna? Respondenti hodnotili v šetření Českého statistického úřadu vybrané oblasti na stupnici od 1 do 10, přičemž 0 znamenala zcela nespokojen a 10 zcela spokojen.
Celková spokojenost se životem
Na začátku dotazníku lidé hodnotili, jak jsou celkově spokojeni se životem a jeho vybranými oblastmi – bydlení, finanční situace, zaměstnání, osobní vztahy, životní prostředí. Ženy uvedly známky 7,0 a muži 6,9. Celá čtvrtina dotázaných hodnotila své životy číslem 8, pětina lidí dokonce známkovala čísly 9 a 10.
Nejvyšší hodnocení dávali životu mladí lidé od 16 do 24 let, což jsou v mnoha případech studenti, s průměrnou známkou 8. Pracující známkovali život průměrně 7,2, ekonomicky neaktivní osoby a osoby v domácnosti hodnotily průměrně číslem 7,5. Mnohem méně spokojení byli lidé ve věku 60 let a více, ti hodnotili svou životní spokojenost průměrně číslem 6,6. Nezaměstnaní lidé hodnotili život číslem 5,4.
Z regionálního hlediska žijí nejspokojenější lidé v Praze, Královehradeckém a Plzeňském kraji, nejméně spokojení jsou obyvatelé Pardubického, Ústeckého a Olomouckého kraje.
Průměrná známka spokojenosti s životem v krajích ČR v roce 2013
S financemi spokojeni nejsme, s osobními vztahy ano
Lidé v České republice nejsou příliš spokojeni se svou finanční situací a s množstvím volného času, ve kterém se chtějí věnovat svým koníčkům. S osobními vztahy a s bydlením jsou spokojeny ženy i muži. Míra spokojenosti s bydlením úzce souvisí s právní formou užívání bytu. Ten kdo bydlí ve vlastním domě nebo bytě, případně v družstevním bytě, je spokojenější, než lidé bydlící v pronájmu.
Policie se velké důvěře netěší
Dotazník se zabýval i pocity, které prožívají jednotliví lidé. Z negativních pocitů byla nejčastější nervozita, z pozitivních pocitů převládal klid, štěstí a pohoda. Co se týká důvěry v lidi, tam průměrná známka dosáhla výše 5,3, příčemž ženy se mírně častěji než muži domnívaly, že lidem lze důvěřovat. Průměrné hodnocení s věkem postupně klesalo, nejméně důvěřují lidem osoby ve věku 55 – 64 let, pak důvěra opět mírně vzrůstá.
Do hodnocení důvěry byla zahrnuta i Policie ČR, státní a právní systém České republiky. Největší důvěru z těchto tří institucí dali respondenti Policii ČR, výsledek je ale nelichotivý – průměrná známka dosáhla hodnoty 4,9, nejčastěji uvedená známka byla 5. Plnou důvěru Policii ČR projevilo jen 1,6 % dotázaných.
Ještě menší důvěře se těsí právní a státní systém České republiky, kdy průměrné hodnocení bylo 3,7, resp. 3,6. Zajímavý je i fakt, že státnímu systému ČR vůbec nedůvěřuje 12,7 % respondentů a právnímu systému 14,4 % respondetů.
Dobrou zprávou je, že téměř 95 % osob má někoho, komu se může svěřit s osobními záležitostmi a v případě potřeby se může obrátit s prosbou na své přátel, příbuzné či známé. To se týkalo i starších lidí. Desetina nezaměstnaných lidí se domnívá, že nemá komu by se svěřila, tento fakt může souviset s tím, že se za svou situaci stydí a požádat o pomoc by se zdráhali z tohoto důvodu.
V okolí našich domovů se cítíme relativně bezpečně
Nejčastější odpověď na otázku, jestli se lidé cítí v okolí svých domovů po setmění bezpečně, byla spíše bezpečně. Zcela bezpečně se cítila pětina dotázaných a stejný počet respondentů se příliš bezpečně necítil. Necelých 5 % dotázaných si nepřidá bezpečně vůbec. S narůstajícím věkem se pocit bezpečí snižuje.
Nejbezpečněji se cítí obyvatelé rodinných domů a dvojdomů, následují obyvatelé bytových domů. Zároveň se pocit bezpečí odvíjí od velikosti místa bydliště. V menších obcích se cítí obyvatelé více v bezpečí, čím větší obec, tím více tento pocit klesá.
Z územního hlediska cítili největší míru bezpečí lidé ze Severovýchodu, celých 28,5 %, následoval Jihovýchod a Střední Morava. Nejméně bezpečně se cítí obyvatelé Moravskoslezského regionu a Severozápadu – přes 30%.
A co budoucnost?
V závěru dotazníku zazněla otázka, jak by se mohla vyvíjet celková životní situace v následujících 12 měsících. Přes 60 % dotázaných předpokládá, že se situace nezmění. Pesimistická je pětina osob a další pětina lidí je optimistická a věří, že se jejich životní situace zlepší. Zajímavé je, že ve změnu k lepšímu věří více muži.
Studenti oplývají největším optimismem. Mladí lidé do 25 let jsou pozitivně naladěni a věří, že během následujícího roku bude líp. Zároveň tato věková kategorie v největší míře v porovnání s ostatními kategoriemi odpověděla, že vývoj situace nedokáže posoudit.
Více než 30 % dotázaných důchodců předpokládá, že bude hůř. Rozporuplné pocity mají nezaměstnaní. Téměř 40 % nezaměstnaných věří, že se jejich situace během roku zlepší a 25 % nezaměstnaných lidí si myslí, že se jejich životní situace ještě zhorší.