FinExpert.e15.cz

Jak to nakonec bude s výší nemocenské?

Pouze od ledna do konce června neměli zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nárok na nemocenskou.
Jak to nakonec bude s výší nemocenské?

Být nemocný byl jednoduše pro mnohé zaměstnance veliký luxus. Ústavní soud však v dubnu hlavní bod reformy zrušil a od prvního července bude po dobu prvních tří dnů nemoci činit nemocenská 60 %, jak to ale bude dál?

Bude v září další změna?

S největší pravděpodobností dojde od září k další změně – po dobu prvních tří dní bude nemocenská ve výši 25 %, jak tomu ostatně bylo minulý rok. Tuto změnu se chystá navrhnout vláda. Ostatně od ledna 2009 bude nemocenská po dobu prvních tří dní opět na „nule“, protože začne konečně platit již schválený zákon 187/2006 Sb. (prvních 14 dní bude hradit zaměstnavatel a za první 3 dny nedostanou zaměstnanci od svého zaměstnance žádnou náhradu).

Česko = 6% nemocnost

Česko patří mezi členské země Evropské unie s nejvyšší nemocností - těsně nad 6 %. Po zavedení nulové nemocenské po dobu prvních tří dní nemocnost v mnoha firmách klesla, přesto pořád výrazně zaostává za hodnotami vykazovanými v západní Evropě – cca. 3 %. V západní Evropě činí nemocnost okolo 3 %. Protože maximální výše nemocenské je limitována a není příliš vysoká, chodí občané s vyššími příjmy raději do práce i při lehké nemoci (nachlazení či kašel). Naopak občané s nižšími příjmy jsou na nemocenské podstatně déle. Nejméně jsou tak nemocní občané v Praze a Středočeském kraji (tedy v oblastech s nejvyššími průměrnými mzdami v Česku), nejvíce jsou naopak nemocní občané Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji (tedy v oblastech s nejnižšími průměrnými mzdami v Česku).

Nemocnost v Evropě rok od roku klesá

Nízká nemocnost v západoevropských zemích je souběhem několika faktorů: jednak se ve většině zemí na výplatě nemocenské podílí i zaměstnavatel, čili vyšší nemocnost není samozřejmě ve firmě vítaná a občané nechtějí přijít o dobré místo a hlavně jsou Západoevropané vedeni k odpovědnosti za své zdraví (klade se důraz na prevenci a zdravý životní styl). Např. v Německu ještě v roce 1993 činila nemocnost 4,8 %, v roce 1999 činila 4,1 % a v roce 2006 už pouze 3,1 %. Na zajištění zaměstnanců pro případ nemoci se podílejí zaměstnavatelé a příslušné sociální instituce. Po dobu prvních 6 týdnů platízaměstnavatelmzduvýši 100 %, potom dostává zaměstnanec již pouze nemocenské od sociální instituce. Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana za uplynulých 52 týdnů. Nejdéle je však nemocenská poskytována po dobu 78 týdnů během 3 let. V Německu, stejně jako v Česku, jsou nemocenské dávky vypláceny již „čisté“ a nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.

Rok 2009 – zaměstnavatelé budou platit prvních 14 dní!

Od prvního ledna příštího roku konečně začne platit zákon 187/2006 Sb. v platném znění. Zásadní změnou jezapojení zaměstnavatelů do vyplácení nemocenských dávek. Prvních 14 dní budou nemocenské dávky vyplácet zaměstnavatelé. Tento systém funguje již v mnoha evropských zemích řadu let. V době pracovní neschopnostipo vymezenou dobu platí zaměstnanci mzduči doplatek do výše plné mzdy nebo její části. Tento systém ještě zvyšuje finanční nároky na zaměstnavatele, kteří nemají zájem zaměstnávat občany, kteří pravidelně jsou nemocní, protože jednak v daném období nepracují a ještě jim musí vyplácen nemocenské dávky. Tímto opatřením budou zaměstnavatelé snižovat nemocnost různými motivačními opatřeními a zvýhodňováním zaměstnanců s nízkou mírou nemocnosti. Např. v Dánsku a Španělsku zaměstnavatelé dokonce vyplácejí a poskytují celé nemocenské dávky. Např. v Portugalsku a Irsku naopak neposkytují zaměstnavatelé mzdu ani nemocenské. Délka výplaty mzdy nebo nemocenského zaměstnavatelem se pohybuje od několika dní až po rok (např. Německo 6 týdnů, Rakousko 6-12 týdnů, Nizozemí dokonce celý rok). V Řecku a Švédsku pobírají zaměstnanci rozdíl mezi nemocenským a mzdou od svého zaměstnavatele.

Kdo má na nemocenskou nárok?

Nemocenská náleží zaměstnanci, který je lékařem uznán práce neschopným k výkonu jeho současného zaměstnání. Nemocenská náleží za období pracovní neschopnosti za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem (mzda, plat a další příjmy). Nemocenská se poskytuje za kalendářní dny a nárok na ni má zaměstnanec okamžitě po vzniku pojistného poměru. Nárok na nemocenskou nemá ten, kdo si pracovní neschopnost přivodil: v úmyslu vylákat nemocenské, zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných látek, při spáchání úmyslného trestného činu.

Mimo vyloučení nároku na nemocenské, může být zaměstnanci při porušení léčebného režimu nemocenská snížena. Místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení může potom rozhodnout o sankci. V době 7 kalendářních dní po skončení zaměstnání běží zaměstnanci ochranná lhůta (v loňském roce byla 42 dní). Smyslem ochranné lhůty v nemocenském pojištění je ochrana zaměstnance při vzniku sociální události (např. úraz, nehoda) v době bezprostředně po skončení zaměstnání (tj. období, kdy je zaměstnanec nemocensky pojištěn).

Sazby nemocenského

Nemocenskou v současné době po celou dobu vyplácí stát prostřednictvím příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Hlavní změnou od roku 2008 je zavedení nových nižších procentních sazeb z vyměřovacího základu:

  • 0 % po první tři dny – platí pouze do konce června
  • 60 % - od 4. do 30. kalendářního dne neschopnosti
  • 66 % - od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti
  • 72 % - od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti

Částka denního vyměřovacího základu zjištěná z rozhodného období se redukuje tak, že do částky 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Vyměřovací základ je úhrn příjmů zaměstnance (je totožný s vyměřovacím základem na pojistné na sociální zabezpečení) za předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikl nárok na nemocenskou. Nemocenská se poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku (jsou možné výjimky).

Maximální výše nemocenské činí 10 368 Kč (do konce června), potom 11 520 Kč

Do konce června činí maximální výše nemocenské za celý měsíc 10 368 Kč, potom bude o 1 152 Kč vyšší. Maximální výše nemocenské za celý měsíc se vypočítá:

  • Do konce června 384 Kč x 27 dní = 10 368 Kč,
  • Od prvního července 384 Kč x 30 dní = 11 520 Kč

Částka 384 Kč je maximální denní vyměřovací základ do 30. kalendářního dne, vypočítáme ho následovně:

  • (550 Kč x 0,9) + (790 Kč – 550 Kč) x 0,6 = 639 Kč
  • 639 Kč x 0,6 = 384 Kč

Od 31. do 60. kalendářního dne je maximální vyměřovací základ 422 Kč

  • (550 Kč x 0,9) + (790 Kč – 550 Kč) x 0,6 = 639 Kč
  • 639 Kč x 0,66 = 422 Kč

Od 61. kalendářního dne je maximální vyměřovací základ 461 Kč

  • (550 Kč x 0,9) + (790 Kč – 550 Kč) x 0,6 = 639 Kč

639 Kč x 0,72 = 461 Kč

Další článek


 

Související články


celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

vyplácení nemocenské v roce 2009
Miriam
6. 1. 2009, 08:08
Prvni 3 dny
DDT
19. 6. 2008, 18:48
Stejný metr pro všechny
Občan
19. 6. 2008, 14:05

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více