Jak si zajistit půjčku?

Asi každý se někdy v životě setkal s prosbami o půjčku, která by pomohla prosebníkovi vyřešit akutní nepříjemnou situaci. Takové prosby jdou ruku v ruce s ujištěním, že dlužník své závazky velmi brzy splatí. V řadě případů se ale pak dohadování s dlužníkem táhne několik let a věřitel nakonec lituje své dřívější ochoty půjčit.

Právo nám však dává několik nástrojů, jejichž prostřednictvím si můžeme posílit svou pozici věřitele. Pokud vám někdo zůstane dlužen a odmítá dobrovolně splnit svůj dluh, pak často nezbývá jiná možnost než se obrátit na soud.

Písemná smlouva může spor urychlit, ale ne vždy

Pokud existuje písemná smlouva o půjčce a další písemné listiny prokazující existenci závazku, pak může věřitel (a tedy žalobce) podat návrh na vydání platebního rozkazu, kterým soud přikáže dlužníkovi uhradit svůj závazek. Takový platební rozkaz je vydáván bez jednání a v praxi je vydáván většinou během 1 až 3 měsíců od podání (záleží na soudu, čím menší soud, tím dříve). Proti platebnímu rozkazu může dlužník podat odpor, a jeho podáním se platební rozkaz ruší a věc je nutné projednat v soudním jednání a vynést rozsudek. Pokud by však odpor nebyl podán, pak má věřitel v ruce pravomocné soudní rozhodnutí a může dát návrh na nařízení exekuce.

Věřitel se tak dostává do situace, že dlužník by musel obsílku s platebním rozkazem převzít a zároveň proti němu nepodat odpor, aby se v horizontu několika málo měsíců dostal k vykonatelnému titulu. To je ale velmi nejisté postavení, a tak by ve většině případů musel věřitel absolvovat až několik let se táhnoucí soudní řízení, stejně jako v případě, že o půjčce nemá žádný písemný doklad a je schopen ji prokázat pouze svědectvím apod.

Takový způsob domáhání se práva je pro věřitele velmi neefektivní. Věřitel má však několik možností posílit svá práva na splacení půjčky. Mezi ně patří:

• Zřízení zástavního práva
• Biancosměnka
• Zápis se svolením k vykonatelnosti

Zástavní právo funguje dobře, ale praktické není

Zástavní právo je oprávněním věřitele uspokojit svou pohledávku prostřednictvím zástavy v případě, že dlužník dobrovolně nesplní svůj závazek daný ze smlouvy. Vzniká nejčastěji smlouvou, ale může vzniknout i na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu či ze zákona. Pro náš případ ale přichází v úvahu smlouva.

Zástavní právo jako zajišťovací institut půjčky však není příliš praktické, neboť:

1) v případě nemovitostí musí být zástavní právo zapsáno do katastru nemovitostí a po splnění závazku by z něj mělo být vymazáno. Mimo nutné správní poplatky spojené s vkladem do katastru nemovitostí by zástavní smlouvu měl v zájmu jistoty obou stran sepsat právník, a tak je zřízení zástavního práva k nemovitosti spojeno s dalšími náklady.

2) v případě věcí movitých, ke kterým je zástavní právo zřizováno, může dojít ke dvěma situacím:
• Zástava je předána do rukou zástavního věřitele nebo třetí osoby za účelem úschovy, pak zástavní právo vzniká předáním věci do rukou druhé strany (a zástavní dlužník tak po dobu zástavy s věcí nemůže disponovat)
• Zástava zůstane v držbě dlužníka, pak je nutné o zřízení zástavního práva pořídit notářský zápis a toto zástavní právo zapsat do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR (dlužník tedy se zastavenou věcí může nakládat, ale notářský zápis a zápis do Rejstříku zástav je třeba uhradit)

Z výše uvedených důvodů je proto vhodnější zvolit při zajištění půjčky jiný způsob.

Biancosměnka je pro dlužníka nezbezpečná

Biancosměnka je částečně nevyplněná směnečná listina, která je podepsána výstavcem směnky (tedy dlužníkem) a o níž byla uzavřena dohoda o směnečném vyplňovacím právu.

Z pohledu nákladovosti se jedná o nejlevnější způsob zajištění, neboť pro pořízení takové směnky nám stačí jeden papír. V případě, že někomu půjčím částku 100 000 Kč a chci si ji zajistit biancosměnkou, pak nechám dlužníka podepsat biancosměnku, kde není vypsáno datum splatnosti směnky a dlužná částka. Poté, co vzniknou problémy s hrazením dluhu, můžu vyplnit pouze dlužnou částku a aktuální datum jako datum splatnosti a požádat dlužníka o proplacení směnky. Není-li mi směnka proplacena, pak podám návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Proti směnečnému platebnímu rozkazu není možné podávat odpor, ale dlužník má 3 dny na to, aby podal námitky. Soud se pak může při přezkoumávání námitek zabývat pouze těmi námitkami, které dlužník uvedl ve svém podání a žádnými jinými. Prokázat neoprávněnost směnečného platebního rozkazu je ale velmi složité, a tak se lze relativně snadno dobrat exekučnímu titulu.

Směnečná suma se nevyplňuje proto, že v okamžiku vzniku dluhu není jasné, kolik bude dluh činit někdy v pozdějším období (např. kvůli splátkování dluhu). Pokud tak není směnečná suma vypsána, může věřitel v daný den vypsat aktuální výši dluhu. Pokud by směnka byla vypsána na celou dlužnou částku, pak při částečném splacení může (ale nemusí) samozřejmě věřitel podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu pro nižší částku, než na jakou zní směnka.

Směnka je však pro dlužníka velmi nebezpečná, a tím spíše biancosměnka. Proto by součástí biancosměnky měly být i nejdůležitější body z dohody o směnečném vyplňovacím právu, aby se co nejvíce omezily možné rizika. Zejména jde o maximální výši sumy, jež může být na směnku doplněna, případně o nejzazší datum splatnosti. Ani to však nemůže zabránit tomu, že směnka nebude zneužita.

Z pohledu věřitele pak není jisté, že v době, kdy bude chtít směnku od dlužníka proplatit, bude mít dlužník na její proplacení peníze, popř. zda vůbec bude mít nějaký majetek, z něhož by mohla být pohledávka věřitele uspokojena.

Zápis se svolením k vykonatelnosti urychlí dobytí peněz zpět

Zápis lze pořídit u notáře (pak jde o notářský zápis) nebo u exekutora (pak jde o exekutorský zápis). Jejich obsah je však stejný.

Zápis se svolením k vykonatelnosti je zápisem o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku druhého účastníka a v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

Zápis obsahuje mj.:

• Označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky (osoby povinné).
• Označení osoby, jejíž pohledávka má být splněna (osoby oprávněné).
• Skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá (tedy smlouva o půjčce).
• Předmět plnění (tedy vrácení finančních prostředků).
• Dobu plnění (do kdy je nezbytné pohledávku uhradit).
• Prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

V okamžiku, kdy je pořízen tento zápis, má věřitel v ruce exekuční titul, a tedy v případě, že pohledávka nebude dobrovolně splněna, může požádat soud přímo o nařízení exekuce. Vyhne se tak čekání na vydání pravomocného soudního rozhodnutí o jeho nároku (tedy nemusí dávat žalobu na zaplacení a žádat o vydání platebního rozkazu či rozsudku). Na druhou stranu ovšem i zde se musí uhradit poplatek za sepsání zápisu.

Výhody a nevýhody jednotlivých forem zajištění

Náklady

• Notářský zápis o zřízení zástavního práva k věci movité zajišťující pohledávku 100 000 Kč: 1 000 Kč
• Notářský zápis o zřízení zástavního práva k věci movité zajišťující pohledávku 1 000 000 Kč: 4 500 Kč
• Zápis do Rejstříku zástav: 200 Kč
• Výmaz z Rejstříku zástav provedený stejným notářem, který provedl zápis: 500 Kč
• Změna údajů v Rejstříku zástav: 200 Kč
• Výpis z Rejstříku zástav: 150 Kč
• Správní poplatek za podání návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí: 500 Kč
• Soudní poplatek za návrh na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 100 000 Kč: 4 000 Kč
• Soudní poplatek za návrh na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 1 000 000 Kč: 40 000 Kč
• Sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti na částku 100 000 Kč: 2 000 Kč
• Sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti na částku 1 000 000 Kč: 9 800 Kč