V loňském roce odškodnily pojišťovny oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání částkou převyšující 2,5 mld. Kč. Podělilo se o ni 72 916 odškodněných, v průměru každý dostal asi 35 000 Kč. Závistivcům však brzy dojde, že to jsou často těžce vytrpěné peníze.
Musí být na Seznamu
Nemoci z povolání jsou pouze nemoci vyjmenované v oficiálním Seznamu nemocí z povolání. Je jich kolem dvou stovek, ale pokud se najde někdo dostatečně nemocný a vytrvalý, může do tohoto seznamu přispět vlastní originální nemocí z povolání.
Pokud chce zaměstnanec nějakou náhradu za nemoc z povolání získat, musí si řádně rozmyslet, které z jeho zaměstnání nemoc způsobilo. Na pracoviště bude vyslána hygienická služba, která rozhodne, zda bylo vůbec možné si tady nějakou nemoc uhnat. Pokud se horník rozhodne pracovat jako pomocná síla v kanceláři, a až tady se mu projeví nemoc periferních nervů horních končetin způsobená vibrací, nemůže žádat o náhradu škody majitele kanceláře. Odškodné si vyžádá u předchozího zaměstnavatele, důlní společnosti.
Služební cesta na oběd
Pracovní úraz je takové poškození zdraví, ke kterému dojde v pracovní době. Častými perličkami jsou úrazy, které se staly na cestě do práce nebo při polední pauze na oběd. Cestu do práce nikomu jako pracovní dobu zaměstnavatel neuzná, oběd snad v případě, že se zaměstnanec stravuje v budově zaměstnavatele v místnosti k tomu určené; nepočítejte však s odškodným za jazyk spálený horkým čajem. Bez problémů by měly být vyplaceny úrazy z pracovních cest a vzniklé při služebních úkonech.
Postup při vzniku pracovního úrazu se řídí nařízením vlády č. 494/2001 Sb. Musíte popsat, jak byla poskytnuta první pomoc, zajistit místo nehody a také nahlásit úraz vedení organizace. Záznam o úrazu musí zaměstnavatel sepsat nejpozději do pěti pracovních dnů po jeho oznámení. Dále musí zaměstnavatel ohlásit úraz pojišťovně, u které je pojištěn pro případ pracovního úrazu zaměstnance, odborovému orgánu, inspektorátu bezpečnosti práce a dalším organizacím, podle druhu úrazu.
Když kuřáci hasí požár
Zaměstnavatel se může zbavit odpovědnosti, pokud prokáže, že zaměstnanec byl opilý, porušil pokyny a předpisy, nebo vědomě nejednal opatrně v nebezpečném prostředí. Jestliže však zaměstnanec odvrací pohromu vzniklou na majetku zaměstnavatele, například hasí požár (který ovšem sám odhozeným nedopalkem nezaložil), bude mu náhrada bez prodlení přiznána.
Za skutečné pracovní úrazy a nemoci z povolání má poškozený zaměstnanec právo na náhradu ztráty na výdělku, bolesti a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a věcné škody.
Náklady na léčení mohou mít formu proplaceného jízdného k lékaři nebo zaplacení úkonu, který není hrazen ze zdravotního pojištění. Pokud na poškozeného spadl trám a kromě několika žeber prorazil zaměstnanci i hodinky a roztrhl tričko, měl by mu také tyto věci podle zákoníku práce zaměstnavatel nahradit.