Výše státní penze závisí na počtu let pojištění a jeho příjmech od roku 1986 do důchodového věku. České penze jsou však poměrně rovnostářské. Důvodem je značná redukce osobního vyměřovacího základu. Právě u redukčních hranic plánuje MPSV od ledna příštího roku jejich navýšení.
Výpočtovým základem pro výpočet penze je totiž osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 500 Kč. Od roku 2011 má vzrůst na 11 000 Kč. V případě, že osobní vyměřovací základ převyšuje částku 10 500 Kč, tak se stanový výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši a částka nad tuto hranici až do částky 27 000 Kč se počítá pouze z 30 %. Od roku 2011 má vrůst druhá redukční hranice na 28 200 Kč. Z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá dokonce pouze 10 %.
Jak se toto zvýšení projeví v praxi?
Zvýšení redukčních hranic při stejném osobním vyměřovacím základu znamená vyšší důchod. Zvýšení státní penze si ukážeme u osobního vyměřovacího základu 20 000 Kč a 40 000 Kč. V obou případech počítáme, že občan získal 40 let pojištění. Výpočet je proveden dle úpravy v letošním roce, pro příští rok dojde ke změně u koeficientů.
Výpočet penze v roce 2010 a 2011
| Starobní penze při 40 letech pojištění | rok 2010 | rok 2011 | rok 2010 | rok 2011 |
| osobní vyměřovací základ | 20 000 Kč | 20 000 Kč | 40 000 Kč | 40 000 Kč |
| redukce v první hranici (ze 100 %) | 10 500 Kč | 11 000 Kč | 10 500 Kč | 11 000 Kč |
| redukce v druhé hranici (z 30 %) | 2 850 Kč | 2 700 Kč | 4 950 Kč | 5 160 Kč |
| redukce v třetí hranici (z 10 %) | 0 Kč | 0 Kč | 1 300 Kč | 1 180 Kč |
| redukovaný osobní vyměřovací základ | 13 350 Kč | 13 700 Kč | 16 750 Kč | 17 340 Kč |
| základní výměra důchodu | 2 170 Kč | 2 170 Kč | 2 170 Kč | 2 170 Kč |
| procentní výměra za odpracované roky | 60 | 60 | 60 | 60 |
| procentní výměra důchodu (RVZ * 60 %) | 8 010 Kč | 8 220 Kč | 10 050 Kč | 10 404 Kč |
| měsíční důchod celkem (ZV + PV) | 10 180 Kč | 10 390 Kč | 12 220 Kč | 12 574 Kč |
Jak vidíme z tabulky, tak u občana, jehož osobní vyměřovací základ bude 20 000 Kč, dojde vlivem zvýšení redukčních hranic ke zvýšení měsíčního důchodu o 210 Kč. Plánovaný nárůst redukčních hranic je tedy pro budoucí penzisty dobrou zprávou. Současně se však zvyšuje i průměrná mzda. Reálně tedy v porovnání s průměrnou čistou mzdou si penzisté příliš nepolepší.
Bude zálažet i na koeficientech
Výši osobního vyměřovacího základu však ovlivní i nastavení koeficientů pro přepočet dřívějších výdělků na současnou hodnotu. Koeficienty se každý rok mění. MPSV navrhuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2009 pro výpočet důchodu ve výši 24 091 Kč. Koeficienty však ještě nejsou určeny. Tento efekt není na první pohled tolik viditelný, ale může nepatrně změnit osobní vyměřovací základ.
Jaké další změny nás asi čekají?
Dle rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 16. dubna letošního roku musí být v Česku do konce září 2011 uveden do praxe nový způsob výpočtu starobní penze. Současně nastavený výpočet starobní penze je totiž v Česku nejvíce rovnostářský v Evropě. Občané s podprůměrnými příjmy mají penzi ve výši 90 % mzdy dosahované před odchodem do důchodu a občané s nadprůměrnými příjmy pouze ve výši 30 %.
Zvýšení druhé redukční hranice však nebude stačit. Pravděpodobně od října příštího roku tak dojde ke snížení stropu pro platbu sociálního pojištění na trojnásobek průměrné mzdy. Pro první měsíce příštího roku tedy zůstane maximální vyměřovací základ na úrovni šestinásobku průměrné mzdy, tj. 1 707 048 Kč.
Pokud v průběhu roku zaměstnanec dosáhne stanovené hranice, tak se přestane již od tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální pojištění. Naposledy se pojistné zaplatí za měsíc, ve kterém bylo této hranice dosaženo. Snížení stroupu pro odvod pojistného by mělo posílit systém zásluhovosti v penzijním systému. Snížení stropu pro platbu pojistného je možností, jak v Česku snížit nerovnost mezi odvody na pojistném a následnou státní penzí mezi občany s podprůměrným příjmem a občany a nadprůměrným příjmem.