Jak se žije důchodcům v Evropě?

Budoucí penzisté tak  budou více odkázáni na své vlastní úspory. Důvodem je stárnutí populace. V západních zemích Evropské unie dosahuje penze v průměru přes 70% mzdy dosahované před odchodem do důchodu. Současně však mnoho Evropanů starších 65 let nesplňuje státní nárok na penzi a jsou odkázáni na sociální dávky, které jsou podstatně nižší než činí státem garantovaná minimální penze. Kde je tedy nejvyšší průměrná penze? Kde je nejvíce důchodců „chudých“?

Kdo je v Evropě chudý?

Za „chudého“ se v členských zemích Evropské unie považuje ten, jehož měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (v některých studiích průměrné mzdy) v daném státě. V Česku v současné době činí čistá průměrná mzda přibližně 13 700  korun, medián však činí přibližně  10 800 Kč. Chudý v Česku tedy je každý, jehož čistý měsíční příjem (včetně přídavků na děti a dalších sociálních dávek) činí 6 480 Kč. Protože se za chudého považuje každý, jehož čistý měsíční příjem je nižší než 60 % mediánu mzdy, je jasné, že Estonec mající příjem ve výši 50 % mediánu je na tom v absolutním porovnání  nesrovnatelně hůře než Brit mající příjem ve výši 50 % mediánu.

Nejméně je „chudých“ penzistů v Nizozemí, Česku a Polsku

Aby občan v zemích východní Evropy měl nárok na starobní penzi, musí splnit nejméně náročné podmínky z členských zemích Evropské unie. Z tohoto důvodu je nejméně 65letých a starších občanů „chudých“ v těchto zemích. Např. v Česku má občan nárok na starobní důchod, jestliže dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění (u nás činí 25 let, v Polsku 20 let a v Maďarsku 20 let). V západoevropských zemích musí občané získat dobu pojištění většinou 40 let. Kdo nezíská potřebný počet let pojištění, nemá nárok na penzi a je odkázán na sociální dávky, které jsou v západoevropských zemích mnohem nižší než činí státem garantovaná minimální penze. Především z tohoto důvodu je v západní Evropě více „chudých“ penzistů. Občané, kteří však splní podmínky pro výplatu starobního důchodu, mají penzi mnohem vyšší než občané východní Evropy. Značný rozdíl mezi životním stylem penzistů v západní Evropě  a v Česku dokazují  statistiky vynaložených peněžních prostředků na chod  jejich domácností.  Západoevropané, kteřé po celý život pracovali a vydělávali průměrnou mzdu, tak mají slušnou životní úroveň na podzim života. Vydají ze svého platu na cestování a kulturu třikrát více než na léčebné výlohy. To v Čechách je situace opačná. V Evropské unii pomalu končí kult mládí a hodnotou se stává  aktivně prožívané stáří. Tento trend se projevuje již několik  posledních let. Penzisté si užívají důchodu ve fyzické a duševní svěžesti. Zdravotní stav populace seniorů v Evropské unii se rok od roku lepší.

Nejvyšší průměrná penze je ve Švédsku a Dánsku

V současné době se průměrná penze v patnácti původních zemích Evropské unie pohybuje okolo 65 % čistého měsíčního příjmu občana (v Česku okolo 55 %). Nejvyšší penze jsou potom ve Švédsku a Dánsku (okolo 80 % předchozího výdělku) a Německu, Rakousku a Lucembursku (přes 70 % předchozího výdělku). Nejnižší penze jsou potom v Irsku, Portugalsku a Řecku (dosahují obdobné úrovně jako v Česku). Téměř všechny důchody nejsou zdaněny a jsou vypláceny již „čisté“.  Současný průměrný důchod v Česku se pohybuje okolo 7700 Kč. Absolutně nejnižší je průměrná  penze v Rumunsku (45 EURO měsíčně) a Bulharsku (53 EURO měsíčně). Při porovnávání průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy musíme být však velice opatrní, protože průměrnou penzi dosahuje přibližně 50 % občanů, kdežto průměrnou mzdu ani ne 30 % občanů. Je to kvůli tomu, že výše průměrné mzdy dosahovaná např. v České republice je velmi ovlivněna extrémně vysokými mzdami manažerů, právníků, ředitelů velkých podniků, díky jejímž vysokým mzdám je i vyšší průměrná mzda, na kterou potom mnoho občanů ani nedosáhne. Při výpočtu průměrného důchodu se to však neděje, protože díky redukci při výpočtu starobní penze, dostane občan, jehož příjem se pohybuje přes 50000 Kč penzi v přibližné výši 12000 Kč.

Počet evropských  důchodců žijících „v chudobě“

Pramen: Eurostat: Die soziale Lage in der Europaischen Union 2004, Katalognummer: KE-AG-04-001-EN-C