FinExpert.e15.cz

Jak se vyznat v DPH

Jakými principy se řídí určení sazby daně z přidané hodnoty, daňová přiznání a odvody státu nebo vrácení daně prostřednictvím daňového odpočtu?
Jak se vyznat v DPH
Daň z přidané hodnoty patří do skupiny nepřímých daní, které jsou zahrnuty v ceně zboží či služeb placených poplatníkem při jejich koupi. Daň tedy platí zejména koneční spotřebitelé či podnikatelské subjekty nemající nárok na odpočet daně.


Kromě DPH sem ještě patří spotřební daň. Této skupině daní se říká také daně ze spotřeby.

Sazby DPH u zboží

Předmětem DPH je zboží, služby a nemovitosti. Zákon upravuje dvě, resp. tři sazby DPH: základní 19 %, sníženou 5 % a skupinu komodit a služeb od DPH oproštěných. Před vstupem ČR do Unie (již od 1. dubna 2004) došlo k výrazným přesunům ze sazby snížené do sazby základní.

Přílohou číslo 1) Zákona 235/2004 Sb. o DPH je taxativně vyjmenováno zboží podléhající nižší sazbě (viz Zboží a služby ve snížené sazbě). Veškeré komodity mají číselné kódové označení dle Harmonizovaného systému, do nějž lze zařadit v podstatě vše. Buď je v něm zboží přímo vyjmenováno, nebo se nalezne podobná komodita. Pokud si však výrobce nějakého zboží není jist zařazením do snížené sazby, je jediným zákonným arbitrem, který je oprávněn rozhodnout o zařazení zboží do příslušné sazby, Celní ředitelství Praha (Washingtonova 11, Praha 1; tel.: 261 334 203 – sekretariát, 261 334 383 – poradenství). Tato instituce je oprávněna na základě písemné žádosti a popisu zboží (eventuelně jeho vzorku) závazně posoudit, zda zboží lze zařadit do snížené sazby DPH či nikoli, a případně vydat potřebný doklad.

Sazby DPH u služeb

Obdobná situace je v oblasti služeb. K zatřídění služeb je oprávněný Český statistický úřad, který na základě písemné žádosti a popisu služby provede zatřídění dle kódů Standardní klasifikace produkce (SKP). Seznam služeb podléhajících snížené sazbě je vyjmenován v Příloze č.2) k zákonu č. 235/2004 Sb. (viz Zboží a služby ve snížené sazbě). V díle 8. Zákona o DPH jsou v § 51–§ 62 uvedeny činnosti, které jsou osvobozeny od DPH, avšak bez nároku na odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění k těmto činnostem. Sem patří například poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, pojišťovací činnost, výchova a vzdělávání, převod a nájem pozemků, staveb či bytů nebo provozování loterií.

Sponzor státního rozpočtu – spotřebitel

Pokud celou záležitost s vymezením DPH zjednodušíme, je v každém zboží a ve většině služeb tato daň zahrnuta – buď sazba základní, tedy 19%, nebo snížená 5%, ve výjimečných případech i nulová. Na každém nákupu v obchodě, kde je kupujícímu plátcem DPH vydána účtenka (tedy ne ručně psaný paragon), je uvedena kromě celkové ceny i hodnota zboží bez DPH a DPH, které je rozčleněno na základní a sníženou sazbu. Jako kupující se tak můžete podívat, kolik peněz z každodenního nákupu odevzdáte do státního rozpočtu. Nárok na vrácení daně běžný občan nemá. Právo žádat stát o vrácení DPH na vstupu (při nákupu) má jen plátce DPH.

Plátce DPH

Plátcem daně, tedy tím, kdo daň odvádí státu, je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Plátcem se podnikatel nebo právnická osoba může stát buď vlastním rozhodnutím (požádá o dobrovolnou registraci k DPH), nebo mu tuto povinnost uloží zákon. Přitom hlavním kritériem pro povinné plátcovství je výše obratu.

Se zákonem 235/2004 Sb. o DPH došlo ke snížení zákonné hranice na hodnotu 1 000 000 Kč obratu za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (§ 6 resp. § 94). Do obratu se nezapočítávají některé taxativně vyjmenované aktivity (§ 6 odst. 2), jako jsou příležitostné převody pozemků apod.


Na bytovou výstavbu je až do konce roku 2007 uplatňována snížená 5% sazba. Zákon ovšem přesně určuje, co do oblasti bytové výstavby patří, takže například vybavení či rekonstrukce garáže stojící mimo rodinný dům je zdaňována 19% sazbou.


Jestliže tedy za překročíte obrat jednoho milionu korun, stáváte se povinně plátcem DPH od prvního dne třetího měsíce, jenž následuje po měsíci, ve kterém byl stanovený obrat překročen. Registraci k DPH lze samozřejmě i zrušit, a to nejdříve po uplynutí jednoho roku od registrace. Podmínkou je, že obrat za nejbližších 12 po sobě jdoucích měsíců částku milion korun nepřesáhl. 

Kdy podat daňové přiznání

Zdaňovací období se určuje podle výše obratu za předchozí kalendářní rok – v případě obratu do deseti milionů je tímto obdobím kalendářní měsíc. Daňové přiznání se pak podává vždy do 25. dne následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí; tedy například do 25. dubna za 1. čtvrtletí, do 25. 7. za 2. čtvrtletí apod. Od obratu 10 000 000 Kč za předcházející kalendářní rok je zákonem stanoveno měsíční zdaňovací období. Přiznání za každý měsíc se pak podává vždy do 25. dne následujícího měsíce.  

Povinnosti plátce DPH

Kromě zřejmé povinnosti podat v příslušném termínu na předepsaném formuláři daňové přiznání a v daných termínech odvést daň vyplývá plátci DPH i povinnost vést evidenci pro daňové účely (dříve se používal výraz záznamní povinnost). S novým zákonem o DPH a s novelizací zákona o účetnictví (č. 563/1991 Sb. dle novelizace od 1. ledna 2004) již není striktně vyjmenováno, co a jak je nutno v této souvislosti v účetnictví vést. I nadále ovšem platí povinnost vést odděleně uskutečněná plnění (daň na výstupu) dle jednotlivých sazeb, přijatá plnění, opět rozdělena dle sazeb, případně plnění z dovozu a z tuzemska, plnění s nárokem, případně bez nároku na odpočet DPH apod. To vše se totiž pod formulkou v zákoně (§ 100) o DPH skrývá.

Daňová povinnost vs. nadměrný odpočet

Pro většinu z plátců DPH bude spíš platit daňová povinnost, tedy povinnost v zákonných lhůtách odvádět DPH – zvlášť v případě ekonomických aktivit s velkou přidanou hodnotou. S tím se bohužel nedá nic dělat (jde o situace, kdy je DPH na vstupu nižší než DPH na výstupu, v opačném případě vzniká nárok na vrácení daně – daňový odpočet). Jste-li například architekt nebo daňový poradce, je velký rozdíl mezi daní na vstupu a na výstupu. Náklady na provozování živnosti jsou nízké, zatímco vaše práce je čistou přidanou hodnotou.


Relativně vysokou DPH musí odvádět například architekt nebo daňový poradce, jehož práce je čistou přidanou hodnotou.


Obrácený model může nastat třeba u živností, jejichž výrobky nebo služby spadají do snížené sazby DPH na výstupu. Třeba stolař vyrábějící na zakázku kuchyňské linky určené koncovým spotřebitelům spolu s vestavěnými spotřebiči pro bytové účely může v každém zdaňovacím období žádat o nadměrný odpočet, tedy o vrácení daně. Veškerý materiál i spotřebiče totiž nakupuje v základní sazbě DPH, ale komplet prodává ve snížené, 5% sazbě.

Koeficient krácení daně

Na odpočet daně v plné výši má ovšem plátce nárok pouze tehdy, pokud neuskutečňuje osvobozená plnění bez nároku na odpočet. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění zdanitelných plnění, tak plnění osvobozených od DPH bez nároku na odpočet, je povinen krátit nárok na odpočet DPH na vstupu koeficientem.

Koeficient se vypočítává jako podíl, kde jsou v čitateli sečtena všechna uskutečněná plnění s nárokem na odpočet a ve jmenovateli tatáž hodnota navýšená o uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na dvě desetinná místa nahoru. Pokud je jeho hodnota vyšší než 0,95, považuje se koeficient za roven jedné a nárok na odpočet DPH nebude krácen. Pokud však koeficient klesne pod tuto hodnotu, bude úměrně tomu krácen nárok na odpočet DPH.

„Zálohový koeficient“

Od poslední zákonné úpravy se bere jako rozhodující takto vypočtený koeficient z posledního zdaňovacího období předcházejícího roku, který se stává jakýmsi „zálohovým koeficientem“ celého roku následujícího. V posledním zdaňovacím období se zpětně provede přepočet celého roku a stanoví se koeficient na rok následující.

Jako příklad uveďme hotel, který je plátcem DPH a současně provozuje směnárenskou činnost. Za rok 2005 uskutečnil zdanitelná plnění za ubytování ve výši 10 mil. Kč bez DPH a současně získal 800 000 Kč ze směnárenské činnosti, která je osvobozena od DPH. Koeficient je tak 10 mil. Kč děleno 10,8 mil. Kč. To je 0,9259, po zaokrouhlení 0,93. Subjekt tedy bude svoje přijatá plnění, která použil jak k ubytování, tak ke směnárenské činnosti, krátit v této výši (vynásobí DPH na vstupu tímto koeficientem a získá tak krácený nárok na odpočet). Vypočtený koeficient se stává platným jako zálohovací pro celý následující rok 2006. Teprve za poslední zdaňovací období roku 2006 se vypočte skutečný koeficient za rok 2006 a provede se dorovnání daně.

Plátce – neplátce – kupující

Při podnikání se běžně setkávají dva subjekty, kdy jeden je a druhý není plátce DPH. Pokud prodávající není plátcem DPH a kupující ano, kupující si nemůže nárokovat DPH na vstupu, protože cena služby nebo výrobku DPH prostě neobsahuje. Nákladem pro daň z příjmu je tak plná cena zboží nebo služby. V opačném případě, kdy prodávající je plátce DPH a kupující ne, musí prodávající DPH odvést za uskutečněné plnění DPH. Pro kupujícího neplátce je však nákladem plná cena zboží nebo služby, tedy včetně DPH.

Opticky by se zdálo, že pro konečného spotřebitele (občana – neplátce DPH) je výhodnější nakupovat u neplátců – jejich zboží a služby jsou levnější právě o DPH. To ale nelze tvrdit paušálně. Třeba právě u výše uvedeného příkladu se stolařem a kuchyňskou linkou je rozhodně výhodnější nechat si kuchyňskou linku včetně vestavěných spotřebičů vyrobit kompletně u plátce. Spotřebič vám výrobce naúčtuje v nakoupeném základu a přičte pouze 5% DPH. Pokud byste si koupili spotřebič sami, prodají vám jej v prodejně povinně s 19% DPH. Úspora tak činí 17 % ze základu pro výpočet DPH u spotřebičů.

Zvláštní režimy

Nová podoba zákona přinesla nové paragrafy (§ 88 – § 92 a) v hlavě III), které stanovují zvláštní režimy. Stanovení DPH, resp. daňového základu bylo totiž u některých činností velmi komplikované; například u obchodů s použitým zbožím, starožitnostmi, ale i v případě cestovních služeb. Každá z těchto činností má svoje specifika.

Například u cestovních kanceláří je daňovým základem marže zájezdu. Ta je stanovena jako rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou zájezdu. Problém ale je, že DPH podléhá pouze marže vzniklá na území ČR nebo EU. Pokud tedy jedete s cestovní kanceláří na poznávací 10denní zájezd do Rakouska a Švýcarska, přičemž 4 dny strávíte v Rakousku a 6 dní ve Švýcarsku, zemi, která není členem EU, odvádí se DPH pouze z marže, která vznikla na území Rakouska jako člena EU. Musí se tedy poměrně složitě a přesně vypočítávat marže CK vzniklá v Rakousku a pouze ta podléhá DPH. 

Bydlení zatím levnější

U bytové výstavby se do zákona dostal § 48, který stanovil pro veškeré převody bytů, rodinných domů včetně nedokončených, jejich oprav, modernizací, rekonstrukcí včetně strojů a zařízení do nich zabudovaných sníženou 5% sazbu. Tato výjimka bohužel není v souladu s legislativou EU a bylo pro ni stanoveno přechodné období platnosti do 31. prosince 2007.

Je však potřeba důsledně vycházet z litery zákona, kde je přesně určeno, co je bytový dům, rodinný dům a byt. Může nastat situace, kdy si klient objedná u stolaře spolu se zabudováním dva identické regály. Jeden do šatny v rodinném domě, která ve smyslu zákona je součásti rodinného domu, a druhý do garáže mimo rodinný dům. Každá z těchto služeb bude účtována v jiné sazbě DPH, protože taková garáž není součástí rodinného domu, a proto se zde uplatní 19% sazba DPH.

DPH při vývozu

Jestliže jako plátci DPH dodáte zboží jinému subjektu registrovanému k DPH v členské zemi EU, dodáváte jej osvobozené od daně. Jde o standardní krok, neboť DPH vychází z principu, že rozhodující je místo spotřeby. Proto tedy např. při vývozu stroje do Rakouska je tento dodán bez DPH (je třeba prokázat, že dodání bylo uskutečněno – například podle §64 odst. 5) a odběratel z tohoto zboží vypočte rakouské DPH, přičemž základem pro výpočet daně je daňový doklad vystavený v ČR. Proto také došlo ke sjednocení identifikace plátců DPH v EU a všem tuzemským subjektům bylo přiděleno číslo s počátečními písmeny CZ.

Pokud tuzemský dodavatel uskutečňuje dodání zboží do třetích zemí, tedy mimo prostor EU, zboží opět poskytuje bez DPH. Dodání probíhá přes klasickou celní deklaraci. Datem plnění je konkrétní den, kdy zboží opustilo území EU.

V případě služeb lze o osvobozeném plnění uvažovat například při poskytnutí služby práce na movitém majetku (opravy, broušení, lakování apod.) do třetích zemí, a to osobě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu . Dále jsou od DPH v tuzemsku osvobozeny například služby jako přeprava zboží při vývozu a dovozu zboží nebo přeprava osob mezi ČR a jednotlivými členskými státy EU.  

DPH od roku 1993

Zákon o dani z přidané hodnoty (DPH), platný od 1. března 1993, ve své podstatě vycházel ze 6. směrnice EU. Samozřejmě ale vzniklá jistá „národnostní specifika“, protože ČR v té době členem EU nebyla. Snad největší změny tak zákon o DPH logicky zaznamenal ke dni vstupu ČR do EU, tj. k 1. květnu 2004, kdy byl sestaven zcela nově jako Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a v tomto znění platí dodnes  - samozřejmě s množstvím dalších následných novelizací.

Zboží a služby ve snížené sazbě

Jde o zjednodušený přehled, v němž jsou zahrnuty nejběžnější druhy zboží a služeb.
Zboží v nižší (5%) sazbě:

  • potraviny včetně nápojů s výjimkou alkoholických a vymezených zvláštním zákonem
  • živá zvířata, semena a rostliny
  • farmaceutické výrobky pro zdravotní péči
  • dětské pleny a dětské autosedačky
  • knihy, mapy, noviny a časopisy, kde reklama nepřevyšuje 50 % plochy
  • zboží pro osobní užívání nemocnými ke zmírnění následků nemocí (slepecké hole, „mluvící“ stroje pro nevidomé, telefony pro nevidomé…)
  • stromky a keře těch druhů, které rodí jedlé ovoce nebo ořechy

Služby podléhající nižší (5%) sazbě:

  • úprava a rozvod vody, obecně vodné a stočné
  • ubytovací služby
  • stavební práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro sociální bydlení včetně konstrukcí materiálů, strojů a zařízení, které jsou jako jejich součást do nich zabudované nebo zamontované
  • veškerá pravidelná doprava (přeprava osob dle předem stanoveného jízdního řádu)
  • zdravotní a sociální péče vč. péče o děti, staré a nemocné občany, pokud není osvobozena od daně
  • kulturní činnost (výstavy, koncerty, kina, divadla, atd.)
  • pohřebnictví
  • sportovní činnosti, služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun a parních lázní

Co znamená DPH pro státní rozpočet

Státní rozpočet roku 2005 předpokládal výběr 167 mld. Kč na DPH, což představuje 20,2 % z celkových příjmů rozpočtu. Pokud bychom ale počítali procento vybraného DPH pouze k přijatým platbám ze všech daní a nepočítali dotace, příjmy ze splátek úvěrů apod., představovalo by DPH 21,5 % rozpočtu. Jestliže bychom z našich úvah vyloučili státní důchodové pojištění, které je s 261 mld. Kč největší položkou státního příjmu (ovšem s naprosto specifickým určením, kterému navíc tato vybraná částka přestává stačit), je největším příjmem státního rozpočtu právě DPH. Teprve druhou nejvýdělečnější daní je daň z příjmu fyzických osob.

Snahou každého státu je v rámci daňových zákonů přechod od přímých daní k nepřímým. Nepřímé daně totiž představují relativně stabilní a dobře předvídatelný zdroj příjmů – konkrétně DPH je nenápadná daň skrytá v ceně zboží a služeb. Je neutrální, neboť každý občan platí stejnou daň. I výběr je u nepřímých daní mnohem jednodušší než výběr daní přímých.
Další článek


 

Související články


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Daňový řetěz
nx1
13. 2. 2007, 02:04

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více