Malé strany jásat nemohou
Konec roku 2004 nebyl pro Stranu zelených veselý. V době, kdy se většina z nás věnuje utrácení desítek předvánočních miliard, zjistil předseda SZ Jan Beránek, že objem finančních prostředků na stranických účtech se limitně blíží nule. Následně se rozvinula debata o tom, zda platební neschopnost nemůže znamenat pro Stranu zelených konec. Političtí komentátoři a glosátoři přijali zprávu s povděkem, protože bez ohledu na stranické sympatie se otevírá prostor pro nejrůznější spekulace. Sami Zelení upínají své naděje k roku 2006. Proč? Budou totiž volby do Poslanecké sněmovny a ti úspěšní očekávají žně.
Čím se v politice poměřuje úspěch? Zřejmě se to někomu nebude líbit, ale jednoznačně efektivitou. Strany, o kterých běžně uvažujeme jako o velkých, jsou efektivní tehdy, pokud svůj volební výsledek přetaví v reálnou moc. Malé strany jsou odsouzeny k překračování tzv. magických hranic. Efektivní jsou tehdy, pokud získají ze státního rozpočtu víc, než kolik je stála volební kampaň. Nejedná se přitom o malé peníze, ale o hru částek, které ve svém úhrnu sahají do řádu stamiliónů.
Financování politických stran je nesmírně citlivé téma a politici o něm většinou mluví jenom šeptem. Není se co divit. Velké politické strany zaměstnávají desítky zaměstnanců, budují stranickou infrastrukturu, školí kádry, investují desítky milionů do kampaní. Řídit finanční stránku jejich provozu není maličkost; srovnání s obratem menší střední firmy je namístě. Malé politické strany praktiky těch velkých často kritizují jako mrhání a vyhazování peněz. Téma je přitom obzvlášť citlivé v případě desítek (ale spíše stovek) milionů investovaných v průběhu volebních kampaní. Nabízí se otázka, zda by ony malé kritizující strany, pokud by se staly velkými, investovaly méně a tedy jednaly jakoby hospodárněji. Jenže to bychom se už dostali na výsostné území spekulací zmíněných politických komentátorů a glosátorů.
Každý hlas se počítá
Pokusme se nyní zrekapitulovat příjmy politických stran ze státního rozpočtu. Připomeňme na úvod pro úplnost že příjmy z členských příspěvků představují u těch největších stran maximálně jednotky milionů a dary maximálně několik málo desítek milionů, a to ještě v některém ze supervolebních roků. Malé politické strany mohou své příjmy od členů a sympatizantů počítat maximálně ve stovkách tisíc za rok. V současnosti se politické strany bez příspěvků ze státního rozpočtu nemohou obejít a tvrdit něco jiného by bylo pokrytecké a populistické.
Velmi významnou položku v rozpočtech stran tvoří příspěvek politickým stranám a hnutím, který je poskytován v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP), Senátu Parlamentu České republiky (SP) a do krajských zastupitelstev (KZ).
Především pro ty nejmenší strany je první magická hranice (a nebojme se výrazu „záchytný bod“) zisk 1,5 % hlasů v případě voleb do PSP, respektive překročení této hranice. Za každý získaný hlas obdrží strana příspěvek ve výši 100 Kč na úhradu volebních nákladů. V roce 2002 bylo touto formou mezi zúčastněné subjekty rozděleno 441,6 milionů korun. Dalších až 35,2 milionu korun rozděleno nebylo, protože 352 000 hlasů spadlo takříkajíc „pod stůl,“ byly totiž odevzdány stranám, které nepřekročily 1,5 %.
Při překročení uzavírací klauzule pro vstup do PSP ve výši 5 % se otevírají stranám další příjmy: příspěvek za každý získaný mandát ve výši 900 000 Kč ročně a stálý příspěvek až 10 000 000 Kč pro strany, kterým se do PSP daří dostávat opakovaně. Stálý příspěvek zaniká v případě, že se strana do PSP nedostane dvakrát za sebou. V případě úspěšné kandidatury do SP je stranická pokladna obohacena rovněž o 900 000 Kč ročně za každého senátora.
Velmi zajímavý prostor pro finanční zajištění se mají v České republice strany a hnutí v případě úspěšné kandidatury do krajských zastupitelstev, protože za každého zastupitele získávají ročně 250 000 Kč. Tento jinak poněkud nestandardní příspěvek dává šanci i malým regionálně zaměřeným subjektům, pokud v daném kraji překročí 5 % uzavírací klauzuli. Současně může sloužit jako odrazový můstek pro nejrůznější „nezávislé“, kteří se touto formou mohou postupně připravit na pomyslný volební útok na PSP či SP. Vzhledem k tomu, že se rozděluje celkem 675 zastupitelských křesel, jedná se o velmi dobrou možnost.
Pořadí politických stran podle výše příspěvků ze státního rozpočtu v letech 1998 – 2004 (v milionech korun)
Pozn.: Údaje za rok 2003 a 2004 jsou pouze předběžným odhadem. Zejména ODS bude mít vzhledem k úspěchu ve volebním roce 2004 celkové příjmy poněkud vyšší.