Na základě tohoto návrhu soud rozhoduje, zda je dohodnutá navrhovaná částka v zájmu dítěte. V případě dohody o výživném se nepředpokládá, že by ji soud snižoval, ovšem jestliže soud dojde k názoru, že by rodič s vyživovací povinností mohl platit více, mohla by být tato částka samozřejmě zvýšena. V souvislosti s výší výživného se neposuzuje pouze příjem rodiče, ale jeho celková majetková situace, což podstatně ovlivní možnost rodiče, co nejlépe zajistit potřeby a zájmy dítěte. U stanovení částky výživného se přihlíží k dalším vyživovacím povinnostem rodiče a také k regionu bydliště dítěte, poněvadž mimo velká města jsou samozřejmě nižší náklady.
S dětmi bez manžela
Pokud se manželé rozcházejí a rodič zůstane na děti sám, tak si kromě výživného může zažádat o dávky státní sociální podpory a o příspěvky pomoci v hmotné nouzi. V rámci dávek státní sociální podpory lze nárokovat přídavek na dítě, sociální příplatek či příspěvek na bydlení. Rozhodnutí o přiznání dávek a její výši se odvíjí od celkových příjmů. Systém pomoci v hmotné nouzi poskytuje příspěvek na živobytí, dávky mimořádné okamžité pomoci a doplatek na bydlení, jež lze v určitých případech uplatňovat i v případě bydlení v podnájmu, což u příspěvku na bydlení nelze. Jelikož se u přiznání obou typů dávek vychází z finanční situace kompletní rodiny, tak v případě rozcházejících se manželů, kteří zatím nejsou rozvedeni, lze požádat o vyloučení manžela z okruhu společně posuzovaných osob. Doložením, že spolu již manželé nežijí ve společné domácnosti, se zřejmě zvýší možnost dosáhnout na sociální příspěvky, které se odvíjí od finanční situace žadatelů.
Změna výživného v případě střídavé péče
Pokud je dítě v péči jednoho rodiče, lze podat návrh na úpravu výchovy nezletilého dítěte k soudu podle místa bydliště. Přechod ke střídavé péči se neobejde bez zprávy sociálních pracovnic, tudíž je dobré co nejdříve kontaktovat právě i příslušné oddělení sociálně-právní ochrany dětí sídlící na obecním úřadě dle místa bydliště dítěte. Kromě posudku vypracovaného sociální pracovnicí bude soud v případě možnosti vycházet i z vyjádření a názoru dítěte. Jestliže soud rozhodne o střídavé péči, tak se zruší dosavadní rozsudek svěření péče jednomu rodiči a následně se tedy bude změna týkat i výživného, což neznamená, že se žádné výživné platit nebude. Soud nově rozhodně o výši výživného. Jestliže například jeden z rodičů disponuje vyššími příjmy, tak musí přispívat na dítě v době, kdy je potomek v péči rodiče se slabším příjmem.
Případ svobodné matky
Pokud matka dítěte není manželkou jeho otce, tak může uplatnit příspěvek na úhradu výživy po dobu dvou let a stejně tak i nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Zažádání o tyto úhrady však musí být do tří let od porodu, jinak dojde k promlčení částky. V souvislosti s výbavou pro dítě a výdaji týkající se porodu může být v některých případech soudně stanovena finanční záloha, kterou uhradí matce pravděpodobný otec dítěte. Výživné na dítě otec hradí samozřejmě od narození až do doby, kdy je schopné se samo živit. V případě, že otec a matka žijí ve společné domácnosti a bezproblémově se podílí na jejím chodu, tak není zřejmě, co řešit. Vyskytnou-li se ale určité pochybnosti v rámci nedostatečného plnění domluvených povinností, tak je možné, aby výživné stanovil soud. Je- li matka samoživitelka pečující o dítě, může samozřejmě nárokovat kromě výživného také sociální dávky, které jí mohou vypomoci v těžké finanční situaci.
Výživné podle tabulek?
Výživné se platí v měsíčních částkách, které se odvíjí od finanční situace rodičů na základě vzájemné dohody či rozhodnutí soudu. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová se snaží ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ovšem prosadit jednotný systém určování výživného na základě tabulek, které by zohledňovaly příjmy rodiče a věk dítěte. Přestože se objevilo mnoho informací o záměrech ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové o způsobu určování výživného, tak Ministerstvo práce a sociálních věcí ještě koncem roku nemělo k dispozici detailně rozpracovaný návrh Ministerstva spravedlnosti upravující oblast výživného. Ministerstvo práce a sociálních věcí dále poukázalo na potřebu podrobit návrh ministryně Kovářové diskusi za účasti zástupců organizací z oblastí týkajících se výživného a na nutnost zvážit všechny souvislosti a dopady na danou oblast. Podle posledních informací se již výživným zabývá pracovní skupina složená i ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí. V průběhu března lze očekávat podrobnější vyjádření k případným změnám výživného v rámci plánované konference Ministerstva spravedlnosti s účastí členů Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ukončení povinnosti platit
Pokud bylo o vyživovací povinnost požádáno prostřednictvím soudu, tak i o jejím ukončení se rozhoduje opět soudní cestou. Vyživovací povinnost ovšem nekončí plnoletostí dítěte a dokonce ani absolvováním střední či vysoké školy. Jestliže dítě po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání nenalezne práci a bude v evidenci pracovního úřadu, tak se může stát, že soud rozhodne o trvání vyživovací povinnosti z důvodu nesplnění podmínek pro ukončení nároku na výživné. Jiná situace nastává, chová-li se dítě v rozporu s dobrými mravy a nesnaží-li se tedy nalézt si zaměstnání a v podstatě pouze využívá volnosti poskytované nezaměstnaností a finanční podporou rodičů.
Když rodič neplatí
Podle současné právní normy se neplacení výživného stává trestným činem, jestliže není hrazeno v rozsahu čtyř měsíců. Rodiči neplatícímu výživné bývá zpravidla udělen podmíněný trest, který je pro neplatícího rodiče jistou šancí, napravit svoje jednání. Získá možnost ukázat snahu o placení jak řádné, tak i dlužné částky výživného. Pokud se takto odsouzený rodič v podmínce napraví, pak se může vyhnout záznamu v rejstříku trestů. Dojde-li ovšem k situaci, že rodič i přes uložení podmíněného trestu i nadále neplatí, tak ho následně čeká udělení trestu nepodmíněného. Toto opatření sice nikterak nepomůže s finančním rozpočtem osobě s nárokem na výživné, ale mělo by být pro dotyčného ponaučením a pro ostatní neplatiče varováním.