Počet nových pracovních míst se zvyšuje v zemích OECD velmi pozvolna. Nejviditelněji právě ekonomická krize dolehla na trh práce. Nárůst počtu nezaměstnaných je velkým problémem pro všechny vyspělé země světa a velmi rozdílně se v jednotlivých zemích hledá práce.
Vytváření příznivější a pružnější pracovní legislativy, zlepšování podnikatelského prostředí, aktivní a cílená podpora zaměstnanosti či přizpůsobení školství potřebám trhu, to jsou kroky, jak mohou jednotlivé země přispět k nárůstu zaměstnanosti. Současně je zapotřebí zajistit přiměřenou sociální politiku pro nezaměstnané občany. Snaha o co nejvyšší zaměstnanost je cílem všech vyspělých zemích a měla by patřit mezi vládní priority.
Kdo je dlouhodobě nezaměstnaný?
Definice dlouhodobě nezaměstnaného se liší. Zpravidla se za dlouhodobě nezaměstnaného považuje občan, který je nezaměstnaný déle než jeden rok. V přiložené tabulce máme uvedenu dlouhodobou nezaměstnanost (delší než 6 měsíců a 12 měsíců) v členských zemích OECD za rok 2010.
Dlouhodobá nezaměstnanost je problém
Dlouhodobá nezaměstnanost je vážným problémem. Pokud roste nezaměstnanost, ale občané si dokáží do 6 měsíců najít nové místo, tak je situace pro domácí ekonomiku nesrovnatelně příznivější, než když občané žádnou práci najít nedokáží a stávají se dlouhodobě nezaměstnanými. Dlouhodobě nezaměstnaní občané často propadají do „chudoby“, cítí se sociálně vyloučení a návrat do zaměstnání se stává složitý.
- Dlouhodobá nezaměstnanost je pro člověka velmi nepříjemná, zhoršuje se finanční situace, často rodinná i zdravotní. Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím menší má naději nalézt práci zpět. Ne všichni dlouhodobě nezaměstnaní přitom nechtějí pracovat. Vedle těch, kterým se pracovat nechce nebo nevyplatí, jsou dlouhodobě nezaměstnanými např. mladí absolventi, kterým se nepodařilo najít práci, obyvatelé venkova, občané předdůchodového věku a občané s nízkou kvalifikací. Tito občané by pracovat chtěli, ale práce pro ně v jejich bydlišti a okolí není a přestěhovat nepřichází pro některé v úvahu.
- Dlouhodová nezaměstnanost je finančně nákladná i pro stát. Zvyšují se výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách a službách. Příjmy státního rozpočtu jsou nižší vzhledem k neodvedené dani a pojistnému ze mzdy, díky nižší koupěschopnosti obyvatelstva i DPH či spotřební daně. Současně se v lokalitách s vyšší dlouhodobou nezaměstnaností zvyšuje např. kriminalita. Aktivní a cílená politika zaměstnanosti se státu rozhodně vyplatí.
Kde funguje trh práce efektivně?
Dlouhodobě nezaměstnaní (déle než rok) tvoří v členských zemích OECD třetinu všech nezaměstnaných občanů. Nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost je nejnižší v Koreji, Mexiku, Kanadě, Novém Zélandu a Norsku. Nejvyšší je na Slovensku, Maďarsku a Portugalsku. Přestože je v Česku celková míra nezaměstnanosti podprůměrná, tak dlouhodobá míra nezaměstnanosti je nadprůměrná. Ztratit tak v Česku práci je mnohem větší problém než v mnoha jiných zemích.
Podpora mladých je důležitá
Velmi důležitá je především podpora zaměstnanosti mladých lidí, a proto by měla patřit mezi priority. Nezaměstnanost mladistvých je totiž ve všech členských zemích nadprůměrná. Jestliže se absolventovi nepodaří co nejdříve najít práci, tak jeho situace na trhu práce je těžká. Legislativní podpora přijímání absolventů (např. nižšími odvody), reakce škol na změny na trhu práce a přizpůsobování výuky potřebám zaměstnavatelů nebo větší propojení firem se všemi druhy škol se vyplácí.
Dlouhodobá nezaměstnanost v zemích OECD (2010)
| Země | 6 měsíců a více | 12 měsíců a více |
| Korea | 7 % | 0,3 % |
| Mexiko | 7,7 % | 2,4 % |
| Kanada | 23,2 % | 12 % |
| Nový Zéland | 28,1 % | 9 % |
| Norsko | 31,3 % | 9,5 % |
| Austrálie | 33,1 % | 18,5 % |
| Švédsko | 34 % | 16,6 % |
| Izrael | 36,9 % | 22,4 % |
| Dánsko | 37,8 % | 19,1 % |
| Finsko | 39,5 % | 23,6 % |
| Island | 42,5 % | 21,3 % |
| Rakousko | 43,1 % | 25,2 % |
| USA | 43,3 % | 29 % |
| Lucembursko | 45,2 % | 29,3 % |
| Turecko | 45,7 % | 28,6 % |
| Polsko | 46,5 % | 25,5 % |
| Nizozemí | 48,5 % | 27,6 % |
| OECD | 48,5 % | 32,4 % |
| Velká Británie | 52,6 % | 32,6 % |
| Švýcarsko | 55,4 % | 34,3 % |
| Japonsko | 55,6 % | 37,6 % |
| Francie | 59,8 % | 40,1 % |
| Řecko | 62,8 % | 45 % |
| Slovinsko | 63,4 % | 43,3 % |
| Německo | 63,5 % | 47,4 % |
| Itálie | 64,6 % | 48,5 % |
| Španělsko | 65,4 % | 45,1 % |
| Belgie | 66,1 % | 48,8 % |
| Česko | 66,2 % | 43,3 % |
| Estonsko | 67,2 % | 45,4 % |
| Irsko | 69,4 % | 49 % |
| Portugalsko | 70,5 % | 52,3 % |
| Maďarsko | 73,4 % | 50,6 % |
| Slovensko | 77,5 % | 59,3 % |
Pramen: OECD, OECD employment Outlook 2011, Table H. Incidence of long-term unemployment