Životní úroveň občanů žijících v zemích se znalostní ekonomikou je nejvyšší na světě. Současně byly tyto země nejméně postiženy krizí. Vysoké znalosti a dovednosti obyvatel jsou nejlepší cestou k prosperitě. Státní i soukromé investice do vzdělání jsou nejlepší investicí. Jak si stojí české školství v porovnání se zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)?
Finanční nároky na občany budou v budoucích letech stoupat. Bude zapotřebí mít dostatek vlastních prostředků na penzi, protože státní důchod bude klesat v porovnání s průměrnou mzdou. Současně porostou náklady na zdravotní péči. Nejlepší výchozí podmínky budou mít občané v zemích orientujících se na znalostí ekonomiku, kde je dostatek dobře placených pracovních míst a výborné podnikatelské podmínky.
K zavádění nových technologií, kreativnímu myšlení a zvyšování produktivity práce jsou však zapotřební kvalifikovaní zaměstnanci. Státní podpora zvyšování vzdělanosti bude v budoucích letech velmi důležitá.
Největším aktivem úspěšných firem ve vyspělých zemích nejsou ani tak hmotné statky, jako „know-how“ jejích zaměstnanců. Vzdělání a schopní zaměstnanci dokáží tvořit nové hodnoty. Firma tak dokáže pružněji reagovat na celosvětové změny.
Firemní výdaje proudící na zvyšování znalostí jejich zaměstnanců se firmě vrátí. Nejvyšší ekonomický růst v příštích letech budou zažívat nezadlužené země s nejvíce kreativními firmami. Ziskovost firem bude spočívat především v myšlenkách, informacích či zábavě. Význam „lidského kapitálu“ ještě poroste. Především „myšlenky“ budou hnací silou firem v příštích letech.
Podpora vzdělání se vyplácí
Státní podpora zvyšování vzdělanosti bude v budoucích letech velmi důležitá. Státní výdaje proudící do školství se vracejí, neboť vzdělaní a kvalifikovaní lidé mají vyšší příjmy a odvádí tedy státu více na daních a povinném pojištění. Zvyšování vzdělanosti však především posiluje svobodu ve společnosti a demokracii, což jsou základní dva prvky růstu životní úrovně ve všech zemích.
Dle studie OECD „Education at a Glance 2010“ je úroveň školství velmi dobrá například v zemích Skandinávie. Podpora vzdělání v Česku je v porovnání s členskými zeměmi OECD podprůměrná.
Kolik peněz dávají země OECD na vzdělání?
Výdaje členských zemí OECD na vzdělání se výrazně liší. Nejvíce peněz na vzdělání v procentech k hrubému domácímu produktu proudí na Islandu 7,8 %, USA 7,6 %, Dánsku 7,1 %, v Koreji 7,0 %. Více než 6 % k HDP vynakládají na vzdělání ještě tyto země: Chile, Švédsko, Belgie, Kanada a Francie.
Výdaje v Česku výrazně zaostávají za průměrnou hodnotou zemí OECD 5,9 % a činí pouze 4,6 %. Méně peněz na vzdělání proudí pouze na Slovensku 4,0 % a Itálii 4,5 %. Úloha státu při financování školství je vysoká i v mimoevropských členských zemích OECD, kde proudí přes veřejné rozpočty nižší částky než v Evropě.
Význam celoživotního vzdělání roste
Žijeme v rychle se měnící době, kdy proces vzdělání během produktivního života prakticky nikdy nekončí. Neustále je zapotřebí získávat nové znalosti a dovednosti a zvyšovat naše „know-how“. Mnohé školy tedy nabízejí celoživotní vzdělání, kdy si občané rozšřiřují své dovednosti.
V zemích OECD se přibližně 40 % všech dospělých účastnilo dalšího vzdělávání, formálního i neformálního. Nejvíce občanů se celoživotně vzdělává na Novém Zélandu 69 %, Švýcarsku 60 %, Norsku 59 %, Finsku 49 % a Nizozemí 48 %. Naopak nejméně občanů se celoživotně vzdělává v Maďarsku 8 %, Řecku 14 %, Polsku 21 % a Itálii 22 %. V Česku je to 42 %.
Kde „berou“ učitelé nejvíc?
Přestože reálně příjmy učitelů v posledních letech rostou ve všech členských zemích OECD, jsou pořád nižší, než mají občané v ostatních profesích s vysokoškolským vzděláním. Nejvyšší příjmy mají učitelé v Lucembursku, Švýcarsku, Koreji, Německu, Irsku a Japonsku.
Například učitel s 15letou praxí na základní škole má měsíční příjem v Lucembursku 67 723 $ v paritě kupní síly, ve Švýcarsku 56 493 $, Koreji 54 569 $, Německu 54 184 $, Irsku 54 100 $ a v Japonsku 48 655 $.
Nejnižší příjmy mají učitelé z členských zemí OECD v Polsku, Maďarsku, Mexiku a Česku. Například učitel s 15letou praxí na základní škole má měsíční příjem v Polsku 14 094 $ v paritě kupní síly, v Maďarsku 15 049 $, Mexiku 19 072 $ a v Česku 21 652 $.
Zdroj: OECD: Education at a glance 2010: OECD Indicators ISBN 978-92-64-055988