Již dávno neplatí, že zaměstnance motivuje pouze výše mzdy. Firemní benefity jsou často používaným nástrojem při náboru nových zaměstnanců, firmy je také bohatě využívají pro zajištění loajality a motivace svých stávajících zaměstnanců. Na druhé straně pro budoucího zaměstnance mohou být důležitým faktorem při rozhodování se mezi několika pracovními nabídkami.
Nabídka firemních benefitů je široká - od papírových stravenek přes občerstvení na pracovišti či týden dovolené navíc až po firemní automobil. Do popředí zájmu se však v poslední době dostávají tzv. volnočasové zaměstnanecké benefity. Jejich možnost využití je definována v zákoně o daních z příjmů v §6, odst. 9, písm. d).
Kurz němčiny, nákup v lékárně, měsíční permanentka do aquaparku či fitness centra, prodloužený víkend v lázních nebo lístky na koncert jsou jen stručnou ukázkou jejich využití v praxi. Obecně lze říci, že volnočasové benefity slouží ke spokojenějšímu životu zaměstnance, jeho osobnímu rozvoji, podporují jeho zdraví a vitalitu. Nepřehlédnutelným faktem je i to, že poskytování volnočasových benefitů má příznivý dopad pro zaměstnavatele. Nejenže jsou užitečným nástrojem odměňování a motivace zaměstnanců, ale především jsou pro obě strany ekonomicky výhodné.
Odměna do mzdy nebo zaměstnanecké benefity?
Současná daňová legislativa umožňuje firmám poskytnout výše zmíněné volnočasové benefity za následujících podmínek: na straně zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad, tedy zaměstnavatel z takto vynaložených prostředků odvede 19 % daň z příjmu, ale na rozdíl od peněžní odměny (mzdy) z nich zaměstnavatel neodvádí zákonné sociální a zdravotní pojištění. Na straně zaměstnance pak při obdržení těchto nepeněžních benefitů nedochází ani ke zdanění, ani k odvodům pojistného. Lze si tedy snadno spočítat, že za stejné prostředky vynaložené zaměstnavatelem dostane zaměstnanec v případě nepeněžních benefitů o 32 % vyšší reálnou hodnotu, než v případě mzdy. A naopak, aby zaměstnanec dostal stejnou reálnou hodnotu, představují nepeněžní benefity pro firmu oproti mzdě o 24 % nižší výdaj.
Při pohledu do zákona je patrné, že tzv. volnočasové benefity se dají rozdělit do kategorií zdraví, rekreace, sport, kultura a vzdělávání. Je pak na preferencích zaměstnavatele, které z uvedených oblastí vybere pro své pracovníky. Výběr může souviset i s oborem podnikání dané společnosti. Management výrobní firmy může upřednostnit pro své zaměstnance kvalitní odpočinek, regeneraci, aktivní odpočinek před jazykovou vybaveností, u společnosti poskytující IT služby či telekomunikační služby může být dán důraz právě na vzdělávání pracovníků doplněné širokou škálou benefitů z oblasti sportu.
Mezi daňově výhodné zaměstnanecké benefity se řadí:
- zdraví – např. lékárny, optika, masáže, aktivní odpočinek, zdravotní péče, očkování,
- rekreace – s ročním limitem 20 000 Kč na zaměstnance, např. služby cestovních kanceláří a cestovních agentur, slevové portály (prodloužené pobyty), hotely a penziony v ČR, lázně, sport – např. aktivity ve fitness centrech, squash, bowling, pronájem kurtu, bazény, lyžařská střediska,
- kultura – např. kina, divadla, lístky na koncerty, sportovní utkání, tiketové portály,
- vzdělávání – např. jazykové kurzy, odborné kurzy, autoškola, kurz rétoriky.
Z průzkumu společnosti Benefity vyplývá, že nejvyužívanější kategorií z pohledů zaměstnanců je zdraví (60 %), následuje rekreace s 19 % a sport, který vyhledává 10 % zaměstnanců. V těsném závěsu je pak oblast kultury s 6 % a vzdělávání, které využívá 5 % pracovníků firem, které nabízejí svým zaměstnancům systém volnočasových firemních benefitů.
Když se podíváme do jednotlivých krajů naší republiky, lokální trendy v čerpání firemních benefitů následují trend celorepublikový - na celé čáře vítězí oblast zdraví. Rozložení dalších kategorií se liší jen jejich procentním zastoupením. Odvětvové zaměření firem také hraje ve volbě benefitů svou roli, ale benefity z kategorie zdraví preferují jak zaměstnanci ve službách, tak i ve výrobě. Např. ve firmě podnikající v logistice je oblast zdraví na prvním místě u 80 % zaměstnanců, ve firmě z automobilového průmyslu pak přes 72 %. Druhé místo oblíbenosti si drží kategorie rekreace. Trávení volného času se svojí rodinou, blízkými či přáteli dává přednost např. v telekomunikačních firmách přes 28 % zaměstnanců, ve společnostech z potravinářského průmyslu jich je jen 13 %. Zbývající kategorie benefitů – kultura, vzdělání, sport zaujímají různá pořadí v žebříčku preferencí (např. v telekomunikační firmě vede kategorie vzdělávání, v logistické firmě sport a ve výrobní firmě kultura).
Záleží na velikosti firmy? To již dávno neplatí…
Ještě v nedávné době bylo využívání firemních benefitů doménou velkých, nadnárodních společností. Pracovníci v západní Evropě tento systém znají a využívají již mnoho let. V současné době se ale situace v České republice mění a zaměstnanecké benefity zavádí i menší a střední podniky. Průzkum společnosti ukazuje, že volnočasové benefity nabízí svým zaměstnancům skoro 30 % firem s méně než 50 zaměstnanci. Statistiky dále ukazují, že systém volnočasových zaměstnaneckých benefitů je momentálně nejvíce rozšířený mezi společnostmi podnikajícími na území hlavního města Prahy (přes 50 %), následuje Středočeský kraj s více než 10 %. Rozšiřování do dalších krajů republiky je pomalejší, vede Karlovarský kraj, následovaný krajem Ústeckým, Jihomoravským a Královehradeckým.
Papírová poukázka nebo benefitní karta?
Pravděpodobně nejrozšířenějším způsobem poskytování benefitů je využití tzv. poukázek. Nákup papírových poukázek je pro zaměstnavatele celkem jednoduchý jak administrativně, tak i z pohledu účtárny. Jejich nevýhoda se ale ukazuje v momentě, kdy zaměstnanec poukázku ztratí, zničí (např. v pračce), je mu odcizena, anebo skončí její platnost.
Nejmodernějším a nejflexibilnějším systémem poskytování benefitů je využití on-line portálu - tzv. cafeterie. Portál je upraven každé firmě přímo na míru, zaměstnanci se do aplikace přihlašují pomocí uživatelského jména a hesla. K placení v kamenných obchodech nebo e-shopech slouží benefitní karta, která vypadá a funguje podobně jako platební karta s unikátním číslem a PINem.
Novinkou poslední doby je produkt nazývaný „bonus sacrifice“. Jeho systém je velmi pružný - zaměstnanec si může sám rozhodnout, jestli si přidělené benefitní body ponechá v cafeterii, kde je jejich čerpání pro něj nejvýhodnější, anebo si je převede v podobě peněz do mzdy (a samozřejmě je náležitě zdaní).
Autor je ředitelem společnosti Benefity, která spravuje systémy nepeněžního odměňování a motivace zaměstnanců.