FinExpert.e15.cz

Jak lze v krizi snížit mzdové náklady?

Mnoho firem má v době krize výrazně méně zakázek, což je nutí snižovat náklady. Jak snížit mzdové náklady a nepropouštět?
Jak lze v krizi snížit mzdové náklady?

V době hospodářské recese je u všech českých firem personální politika nesmírně důležitá a pro chod firmy hraje jednu z klíčových rolí. Zaměstnavatelé nemají jednoduchou úlohu při optimalizování počtu zaměstnanců. Propustit zaměstnance by mělo být pro firmu až krajním řešením. Krátkodobý výpadek zakázek se dá řešit lepší cestou.

Výpověď je pro firmy drahá

Dle zákoníku práce činí v Česku výpovědní lhůta dva měsíce. Každému právě propuštěnému zaměstnanci tak musí firmy vyplatit ještě mzdu za dva měsíce, kdy mu běží výpovědní lhůta a současně vyplatit tříměsíční zákonné odstupné. Propustit v červenci 10 zaměstnanců a v listopadu je znovu potřebovat je pro každou firmu obrovská finanční ztráta. Z tohoto důvodu řeší většina firem dočasný výpadek v zakázkách následujícími dvěmi hlavními způsoby:

  • částečná nezaměstnanost (§ 209 zákoníku práce)

Jestliže nemůže zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci v důsledku dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jim poskytovaných službách, může zaměstnancům dle § 209 zákoníku práce poskytovat náhradu mzdy po dohodě s odborovou organizací, a to nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. Jestliže nejsou u zaměstnavatele odbory, může požádat úřad práce o rozhodnutí poskytovat náhradu mzdy ve výši 60 %, nejdéle ji lze poskytovat po dobu jednoho roku. Každý zaměstnavatel je však úřadu práce povinen prokázat, že jsou splněny zákonné důvody pro „částečnou nezaměstnanost“ (např. porovnání objednávek od největších odběratelů či doklad o snížení původně smluveného počtu zboží od zákazníků…).

  • kratší pracovní doba (§ 80 zákoníku práce)

Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli sjednat se svými zaměstnanci kratší pracovní dobu. Je-li sjednaná kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní době. Maximální výše pracovní doby činí dle zákoníku práce 40 hodin týdně, kratší pracovní doba není stanovena, je však potřeba dodržet institut minimální mzdy. Pro zavedení kratší pracovní doby je však potřeba, aby s uvedeným snížením souhlasily obě strany – tedy i zaměstnanec. Pro sjednání kratší pracovní doby se doporučuje písemné znění ve smlouvě, ale je platná i ústní dohoda. Každý zaměstnanec má právo rozhodnout se, zda na kratší pracovní dobu přistoupí či nikoliv. Pokud je však zaměstnanci dostatečně vysvětlena ekonomická situace firmy, je to jedna z cest, jak zachovat pracovní místa pro většinu zaměstnanců. Mělo by se vždy jednat o dočasnou úpravu a lepší je uzavření kratší pracovní doby na dobu určitou.

Další možností je nařízení dovolené pro všechny zaměstnance v souladu se zákoníkem práce. V tomto případě, alespoň po určitou dobu, dochází k úspoře energií a jiných variabilních nákladů spojených s výrobou, když jsou na dovolené téměř všichni pracovníci.

USA versus Evropa

Legislativa upravující pracovně-právní vztahy se v Evropě a USA výrazně liší. Zatímco je v Evropě více či méně zvýhodněn zaměstnanec, v USA je to zaměstnavatel. V USA je dodržována smluvní volnost, zákonem není stanovena např. výpovědní lhůta či počet dní dovolené. Teoreticky je tak možné dostat „padáka“ na hodinu a pracovat celý rok bez nároku na dovolenou. Omezení práce je minimální (např. práce v noci či o víkendech). Vždy záleží hlavně na domluvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Pracovní smlouva je v USA velmi důležitá, co si kdo ujedná, takové jsou jeho práva a povinnosti. Z tohoto důvodu je trh práce v USA nejpružnější na světě. Zaměstnavatelům se velmi dobře optimalizuje počet zaměstnanců a přizpůsobuje momentální potřebě a zakázkám. V době krize zaměstnavatelé lehce propouští, v době růstu lehce přijímají. Především z tohoto důvodu je v USA v současné době nejvyšší nezaměstnanost za posledních 20 let (9,1 %).

Jenomže již při částečném oživení ekonomiky bude nezaměstnanost rychle klesat. V Evropě bude delší dobu stagnovat. V Česku propustily některé firmy na začátku roku některé své zaměstnance a nyní by je zase potřebovaly. S přijímáním dalších zaměstnanců však váhají. Bojí se, že se jedná o dočasné oživení a následovalo by další propouštění, které je finančně velmi nákladné. Současnou vyšší poptávku tak řeší cestou přesčasů. Stejná situace je i ve většině ostatních zemí EU.

Podmínky pro řadové zaměstnance jsou však v Evropě lepší a zaměstnavatelé na tom vydělávají vysokou produktivitou práce a nižší fluktuací zaměstnanců, která jim šetří i náklady na školení. Produktivita práce u zkušených a věrných zaměstnanců je samozřejmě vyšší než u nováčků.

Další článek


 

Související články


celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: K tomu poslednímu odstavečku...
berushka
3. 7. 2009, 06:57
K tomu poslednímu odstavečku...
vk
2. 7. 2009, 08:43

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená