FinExpert.e15.cz

Jak je to s náhradou mzdy v roce 2010?

Za prvních 14 dní pracovní neschopnosti vyplácejí zaměstnavatelé náhradu mzdy. Od ledna došlo ke změně výpočtu. Jak se náhrada mzdy počítá a kdo na ní má nárok?
Jak je to s  náhradou mzdy v roce 2010?

Zatímco dávky nemocenského pojištění jsou upraveny zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění v platném znění, tak náhrada mzdy je upravena § 192 až § 194 zákoníku práce. V prvních 14 dnech obdrží zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, ale až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Pouze v případě karantény přísluší zaměstnanci náhrada mzdy i za první tři dny pracovní neschopnosti (ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku zaměstnance).

Kdo má na náhradu mzdy nárok?

Pro přiznání náhrady mzdy je potřeba splnit několik zákonných podmínek.

  • Nárok na náhradu mzdy mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění, tj. zaměstnanci v pracovním poměru nebo např. i zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti. Nárok na náhradu mzdy nevzniká občanům pracujícím na základě dohody o provedení práce. Náhrada mzdy náleží pouze za dny, které jsou pro zaměstnance během prvních 14 dní pracovní neschopnosti pracovními dny.
  • Pro přiznání náhrady mzdy je zapotřebí, aby zaměstnanec splnil podmínky nároku na nemocenskou (zaměstnanec je uznán lékařem dočasně pracovně neschopným).
  • Náhrada mzdy náleží pouze, pokud trvá pracovní poměr (max. do vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenské).

Zaměstnavatel vás může kontrolovat

Protože náhradu mzdy během prvních čtrnácti dní pracovní neschopností vyplácí zaměstnavatel, tak má ze zákona právo kontrolovat, zda jeho zaměstnanec po tuto dobu dodržuje režim dočasně práce neschopného. Pro provedení kontroly je lékař povinen zaměstnavateli sdělit pobyt zaměstnance v době pracovní neschopnosti (na neschopence). Zpravidla však zaměstnavatelé v praxi nekontrolují své zaměstnance přímo, bylo by to zbytečně nákladné. Ve vybraných případech požádají o provedení kontrolu místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení, která může provést kontrolu dodržování režimu nemocného ze strany zaměstnance i v době prvních 14 dní nemoci.

Náhrada mzdy se nedaní

Vyplacená náhrada mzdy je ze zákona osvobozena od daně z příjmu fyzických osob, sociálního pojištění i zdravotního pojištění. V některých případech má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy pouze v poloviční výši. Např. při zavinění dočasné pracovní neschopnosti ve rvačce, jako následek opilosti či omamných látek nebo při spáchání úmyslného přestupku.

Jak se vypočítává náhrada mzdy?

Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný výdělek zaměstnance v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu. Základ pro výpočet náhrady mzdy se tedy zjišťuje stejným způsobem jako pro výpočet např. dovolené či příplatků (dle § 351 až § 362 zákoníku práce). Průměrný hodinový výdělek se však redukuje (obdobně jako při výpočtu nemocenské). Právě u redukčních hranic došlo v letošním roce ke změně.

V roce 2010 jsou redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy:

  • 138,43 Kč (v roce 2009 to bylo 137,55 Kč)
  • 207,55 Kč (v roce 2009 to bylo 206,15 Kč)
  • 414,93 Kč (v roce 2009 to bylo 412,30 Kč)

Zvýšení redukčních hranic pro letošní rok oproti minulému roku je minimální. Náhrada mzdy se tak při stejném průměrném hodinovém výdělku prakticky nezmění.

Průměrný hodinový výdělek do výše první redukční hranice (tj. 138,43 Kč) se započítává z 90 %, do druhé redukční hranice (tj. od 138,43 Kč do 207,55 Kč) se započítá z 60 % a z třetí redukční hranice (tj. od 207,55 Kč do 414,93 Kč) se započítá z 30 %. K průměrnému hodinovému výdělku nad 414,93 Kč se při výpočtu náhrady mzdy nepřihlíží. Výsledná náhrada mzdy následně činí 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Praktický příklad

 V našem zvolené příkladě činí průměrný hodinový výdělek zaměstnance 420 Kč. Protože zaměstnanec má vyšší hodinový příjem než 414,93 Kč, bude pobírat maximální hodinovou náhradu mzdy, která činí 136,97 Kč za hodinu. Viz. výpočet:

  • průměrný hodinový výdělek: 420 Kč
  • počet hodin: 65 hodin
  • první redukční hranice (do 138,43 Kč): 124,59 Kč
    (138,43 ∙ 90 %)
  • druhá redukční hranice (od 138,43 Kč do 207,55 Kč): 41,47 Kč
    (207,55 – 138,43) ∙ 60 %
  • třetí redukční hranice (od 207,55 Kč do 414,93 Kč): 63,74 Kč
    (414,93 – 207,55) ∙ 30 %
  • redukovaný průměrný hodinový výdělek: 228,27 Kč
    (124,59 + 41,47 + 63,74)
  • náhrada mzda za 1 hodinu: 136,97 Kč
    (228,27 ∙ 60 %)
  • náhrada mzdy za 65 hodin: 8 903 Kč
    (136,97 ∙ 65)

 

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená