Do třech měsíců jsme bez peněz
Podle průzkumu společnosti Factum Invenio by polovina Čechů by při ztrátě příjmu vyčerpala své úspory za 1 až 3 měsíce. Většina lidí sice necítí potřebu finančně se vzdělávat, téměř polovina ale přiznává, že se neorientuje ve finančních produktech.
Rezervy jsou rozdílné
Více než dvě třetiny občanů v České republice si sice vytvářejí nějaké finanční rezervy, ale jejich výše ve vztahu k příjmům je značně rozdílná. Zatímco v průměru dosahují úspory výše 5,5 násobku čistého příjmu domácností, plné polovině populace by vystačily k zachování stejné životní úrovně pouze na jeden až tři měsíce a pouze čtvrtině občanů déle než na půl roku.
Nízké příjmy a špatné finanční plánování
Jednou z možných příčin tohoto stavu mohou být nejen nízké příjmy obyvatel České republiky ve srovnání například se starými členskými zeměmi Evropské unie, ale také přístup k finančnímu plánování. Téměř třetina (29 procent) lidí si pod pojmem finanční plán představí plánování osobních investic, 22 procent snahu, jak zvýšit svůj příjem a jen necelá pětina (17 procent) zachování hodnoty úspor. Lidé přitom uvažují spíše krátkodobě. O tom, jakých rodinných finančních úspor chtějí dosáhnout za pět let, má představu jen zhruba čtvrtina Čechů, představu o výši rodinných úspor za patnáct let má pouze pět procent občanů.
Chybí vzdělanost v oblasti osobních financí
Relativně nižší úroveň finančního plánování je také odrazem úrovně finanční vzdělanosti obyvatelstva. Nejvíce lidí (47 procent) považuje své znalosti ve finanční oblasti za průměrné. Potřebu dalšího finančního vzdělávání cítí jen polovina populace a pouze každý osmý vnímá vzdělávání jako nezbytné.
Přitom 48 procent Čechů uvedlo, že se svými znalostmi se nedokáží orientovat v konkrétních finančních produktech a službách a jedna pětina lidí má potom pocit, že jim úroveň finanční vzdělanosti brání využívat nějaký finanční produkt.
Finanční myšlení hodně podceňujeme
Lidé mají tendenci se při hodnocení úrovně svého finančního vzdělání spíše podceňovat. Jejich znalosti jsou však lepší, než si myslí. Přesto zde existují velké rezervy především v dlouhodobějším plánování. Téměř polovina lidí má pocit, že další vzdělávání nepotřebuje, a tak si musí vzdělávací programy iniciativně hledat k těmto lidem cestu.
Vzdělávat mohou i instituce
Jedním z názorů jak tuto situaci zlepšit je, že pojmy z finančního a bankovního světa by měly být zařazeny ve školních osnovách a je potěšitelné, že tento názor podle výzkumu sdílí dvě třetiny české populace. Tuto odbormou pomoc při koncipování takových předmětů nabídla státu Česká bankovní asociace. Ta přitom uvádí, že je připravena tuto pomoc nabídnout i nestátním institucím, které by v této oblasti chtěly realizovat vzdělávací programy.
Česká bankovní asociace rovněž připravila a částečně i zahájila realizaci vlastních projektů pro zvýšení finanční vzdělanosti a informovanosti obyvatel. V letošním roce umístila na svých internetových stránkách výkladový spotřebitelský slovníček pro oblast financí. Připravuje stručnou brožuru pro řízení osobních financí a orientaci v bankovních produktech, jejíž vydání a distribuce se předpokládá na přelomu jara a léta letošního roku. Následovat budou brožury pro jednotlivé produktové skupiny, které by měly distribuovat banky na svých pobočkách. Asociace také zadala studii vyčlenění vzdělávacích aktivit do samostatného serveru, který by byl neustále doplňován o nové informační produkty.