Česko patří na špici v EU, vždyť občané narození v roce 1977 půjdou do důchodu v 67 letech, mladší ještě později. Přitom ve zdraví si užíváme penzi méně než v ostatních evropských zemích.
Důchodový věk ve většině západoevropských zemí činí v současné době 65 let pro muže i ženy. Ve východoevropských zemích je to méně, postupně se však důchodový věk prodlužuje. Hlavním důvodem pro zvyšování důchodového věku jsou demografické změny. Evropané se dožívají vyššího věku a klesá porodnost. Počet důchodců v populaci tak stoupá.
Jak dlouho si Evropané užijí?
Střední délka života 65letých občanů v EU činí 21,0 let pro ženy a 17,4 let pro muže. Můžeme tedy říci, že muži v Evropě čerpají penzi 17 let a ženy 21 let.
- Ve zdraví si však muži užijí penzi průměrně 8,7 let a ženy 8,8 let.
Rozdíly mezi evropskými zeměmi jsou však velké. Zdravotní stav občanů v důchodovém věku je v Česku horší než v západní Evropě. Střední délka života 65 letých občanů je vyšší než novorozenců, protože tito občané překonali rizika kojenecké úmrtnosti či zdravotní rizika středního věku. Střední délka života (naděje dožití) nám udává předpokládaný věk, kterého se občané daného věku dožijí při stejné úmrtnosti.
Jak se v Česku prodlužuje důchodový věk?
„Malá důchodová reforma“ opět prodloužila důchodový věk. V kolika letech budeme moci odejít do důchodu, závisí na roku našeho narození. U žen i na počtu vychovaných dětí. Budoucí penzisté budou tedy do penze odcházet rok od roku později. Pro občany narozené v roce 1975 a později se důchodový věk sjednotí. U žen narozených v roce 1975 a později nebude tedy záležet na počtu vychovaných dětí. V přiložené tabulce máme uvedeno, jak se důchodový věk liší vždy po deseti letech.
- Žena mající dvě děti narozená v roce 1947 odešla do důchodu o 10 let dříve než odejde žena narozená v roce 1977
Rok narození | muži | ženy podle počtu dětí |
0 | 1 | 2 | 3 a 4 | 5 a více |
1937 | 60r+4m | 57r | 56r | 55r | 54r | 53r |
1947 | 62r | 60r | 58r+8m | 57r+4m | 56r | 54r+8m |
1957 | 63r+8m | 63r+8m | 62r+2m | 60r+8m | 59r+4m | 58r |
1967 | 65r+4m | 65r+4m | 65r+4m | 65r+4m | 64r+2m | 62r+8m |
1977 | 67r | 67r | 67r | 67r | 67r | 67r |
Francouzi si užijí penzi nejdéle
Z členských zemí EU se mohou z nejdelší průměrné délky života ve věku 65 let radovat Francouzky (23,4 let), Španělky (22,7 let) a Italky (22,1 let). U mužů jsou na prvním místě opět Francouzi (18,9 let), následují Španělé (18,6 let) a Řekové (18,5 let). Nejkratší průměrná délka života v 65 letech žen je v Bulharsku (17 let), Rumunsku (17,2 let), Slovensku (18 let). U mužů je nejkratší průměrné délka života v 65 letech v Lotyšsku (13,3 let), Litvě (13,5 let) a Bulharsku (13,6 let).
V nejlepší kondici jsou Seveřané
Z penze v dobrém zdravotním stavu se mohou těšit Švédové, kde ženy v průměru užijí v penzi 15,5 let. Následují Dánky (12,8 let), Lucemburčanky (12,4 let) a Malťanky (11,9 let). U mužů jsou opět na tom nejlépe Švédové (14,1 let), Malťané (12,0 let), Dánové (11,8 let) a Irové (11,1 let). Nejnižší počet let v penzi v dobrém zdravotním stavu je u mužů i žen na Slovensku, Pobaltských zemích a Rumunsku. Rozdíly jsou mezi jednotlivými zeměmi velké.
Do důchodu v Česku pozdě a v horším zdravotním stavu
Střední délka života při dožití 65 let činí v Česku 19 let u žen a 15,5 let u mužů. Nižší naděje dožítí v 65 letech je pouze v Bulharsku, Rumunsku, Slovensku, Maďarsku, Litvě a Lotyšsku. Rovněž v plném zdraví si v Česku užíváme penzi podstatně méně let než Západoevropané.
Přitom zvyšování důchodového věku v Česku je v rámci zemí EU jedno z nejvyšších a již nyní odcházíme do důchodu později než třeba Francouzi. Nejdéle zašla ve zvyšování důchodu Velká Británie a Irsko, kde se zvyšuje během příštích let na 68 let. V dalších zemích dochází k postupnému zvyšování na 67 let (Dánsko, Nizozemí, Německo a Španělsko).
Země | ženy v 65 letech | muži v 65 letech |
počet let v dobrém zdravotním stavu | střední délka života | počet let v dobrém zdravotním stavu | střední délka života |
Francie | 9,8 | 23,4 | 9 | 18,9 |
Španělsko | 8,9 | 22,7 | 9,9 | 18,6 |
Itálie | 9,9 | 22,1 | 10,1 | 18,3 |
Lucembursko | 12,4 | 21,6 | 10,5 | 17,3 |
Finsko | 8,9 | 21,5 | 8,8 | 17,5 |
Rakousko | 7,9 | 21,4 | 8,5 | 17,9 |
Švédsko | 15,5 | 21,2 | 14,1 | 18,3 |
Belgie | 9,7 | 21,1 | 10,3 | 17,5 |
Irsko | 11,2 | 21,1 | 11,1 | 18,1 |
Malta | 11,9 | 21,1 | 12 | 18,4 |
Nizozemí | 9,5 | 21 | 9,4 | 17,7 |
Slovinsko | 7,2 | 21 | 6,6 | 16,8 |
Německo | 7,1 | 20,9 | 6,9 | 17,8 |
Kypr | 8,2 | 20,9 | 10 | 18,1 |
Velká Británie | 11,8 | 20,8 | 10,8 | 18,1 |
Portugalsko | 5,7 | 20,6 | 7,1 | 17,1 |
Řecko | 8,1 | 20,4 | 8,8 | 18,5 |
Dánsko | 12,8 | 19,7 | 11,8 | 17 |
Polsko | 7,5 | 19,5 | 6,7 | 15,1 |
Estonsko | 5,5 | 19,4 | 5,3 | 14,2 |
Česko | 8,8 | 19 | 8,5 | 15,5 |
Lotyšsko | 5,6 | 18,2 | 4,9 | 13,3 |
Litva | 5,6 | 18,2 | 4,9 | 13,5 |
Maďarsko | 5,9 | 18,2 | 5,4 | 14,1 |
Slovensko | 2,8 | 18 | 3,3 | 14 |
Rumunsko | 5 | 17,2 | 5,9 | 14 |
Buharsko | 9,9 | 17 | 8,8 | 13,6 |
Pramen: Eurostat, News Realeses (60/2012, from 19 April 2012): Health in the EU27 in 2010