FinExpert.e15.cz

Jak dlouho může trvat komoditní boom?

Existují rozdílné názory na dobu během níž nerovnováha pomine. Může trvat několik měsíců, ale i dvacet let.

Cena ropy, plynu a kovů se za poslední tři roky zdvojnásobila. Akcie těžebních firem šly výrazně nahoru. Důvodem růstu cen komodit je sílící ppotávka a nedostatečná nabídka.

Jestli se něco investorům v posledních třech letech skutečně vyplatilo, tak to byly komodity, konkrétně ropa a kovy. Akcie těžařských firem, otevřené podílové fondy nebo ETF nakupující tyto akcie, investiční certifikáty kopírující komoditní indexy – všechno šlo rychle nahoru. Důvod? Strmě rostoucí poptávka a nedostatečná nabídka hnala cenu ropy a kovů vzhůru.

Komentátoři se v současné době dělí na dvě skupiny. První říká: večírek skončil, nenastupujte, poptávka po komoditách a jejich nabídka se co nevidět vyrovnají a ceny klesnou. Druhá skupina říká: Poptávka a nabídka se vyrovnají a ceny komodit začnou stagnovat, možná i klesat, ale z technických propočtů vyplývá, že to nebude dříve než za deset let, do té doby budou ceny komodit růst, i když ne tak extrémně rychlým tempem jako v posledních třech letech.

Komoditní indexy

O tom, jak se vyvíjí ceny komodit v čase, informují komoditní indexy. Mezi nejznámější patří Goldman Sachs Commodity Index (GSCI). Mapuje cenu 25 burzovně obchodovaných komodit. Zmíněných 25 komodit dělí GSCI do 5 skupin, z nich počítá sub-indexy. Každá z komodit má v sub-indexu jinou váhu.

Klepněte pro větší obrázek

Největší váhu v indexu GSCI má sub-index GSCI Energy (71 %) a v něm surová ropa (45 %). Index GSCI je „převážen“ směrem k ropě a zemnímu plynu. Ostatní komodity – kovy a zemědělské produkty – v něm mají mnohem menší váhu. S indexem GSCI „hýbe“ převážně cena ropy.

Opačným případem je také hodně používaný komoditní index Reuters - CRB (Commodity Research Bureau). Ten sleduje cenu 17 burzovně obchodovaných komodit. Převažuje zemědělské produkty, energetické komodity v něm zaujímají zhruba třetinu. Stejně jako GSCI bere data převážně na amerických komoditních burzách a Londýnské burze kovů. 
Existují další komoditní indexy – Dow Jones AIG Commodity Index, Rogers International Commodity Index, Standard&Poors Commodity Index. Liší se od sebe výběrem jednotlivých komodit a zejména jejich váhami.

Vedle souhrnných indexů, které obsahují všech pět základních typů komodit, existují i „specializované“ komoditní indexy. Vznikají podvážením nebo vynecháním některého ze sub-indexů. Například GSNE (Goldman Sachs Non Energy) neobsahuje energetické suroviny. GSUE (Goldman Sachs Ultra Light Energy) má energetický sub-index v porovnání s GSCI redukovaný. 

Klepněte pro větší obrázek

Ne všechno rostlo

Cenový boom posledních tří let se netýkal všech typů komodit. Ceny zemědělských rostlinných produktů v průměru klesaly a živočišných stagnovaly. Energetické suroviny se dočkaly extrémního růstu v letech 2002 až 2005, ale za poslední rok jsou v mínusu. Průmyslové kovy zažily hvězdné období od poloviny roku 2005 do poloviny roku 2006, kdy jejich ceny vystřelily na více než dvojnásobek, v posledních třech měsících ovšem procházejí korekcí. Podobný vývoj jako průmyslové kovy, i když v menším rozsahu, prodělaly drahé kovy.

S vývojem cen komodit na trzích jsou velmi silně korelovány zisky firem, jež se podílejí na jejich produkci, zejména těžbě. Důvod je zřejmý, náklady firem na vytěženou jednotku zůstávají při růstu cen komodit přibližně stejné, ale rostou jim tržby a zisky. To se samozřejmě odráží v cenách akcií těchto firem.

Tak jako rostly v posledních třech letech ceny ropy, zemního plynu, průmyslových kovů a drahých kovů, rostly i ceny akcií těžebních společností, resp. sektorové akciové indexy MSCI World Oil & Gas a MSCI World Metal & Mining.

Klepněte pro větší obrázek

Rychlé vs. pomalé splasknutí

Důvody, proč cena ropy, průmyslových kovů a některých dalších komodit, stoupla za poslední tři roky zhruba na dvojnásobek, jsou známé, není o nich příliš sporu a v literatuře byly dobře popsány. Za prvé, světová ekonomika byla v růstové fázi hospodářského cykcyklu. Tím se vysvětluje zhruba čtvrtina růstu cen komodit. Za druhé, Čína je v historickém období industrializace a urbanizace, což je období, v němž dochází ke skokovému růstu potřeby surovin. V tomto historickém období už je déle, od konce 80. let 20. století, ale právě v posledních třech letech došlo celosvětově k vyčerpání volné těžební kapacity, což způsobilo nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou. Těžební sektor nedokázal tak rychle reagovat na zvýšenou poptávku. Tím se vysvětlují tři čtvrtiny růstu ceny komodit v posledních třech letech.

Analytiky trápí otázka: Jak dlouho bude nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou na trhu komodit trvat? V tomto směru se odborníci dělí na dvě skupiny – zastánci rychlého splasknutí a zastánci dlouho trvajícího cyklu (super-cyclists).

Představitelem zastánců rychlého splasknutí je například Stephen Roach z banky Morgan Stanley. V květnu letošního roku vydal studii s názvem Komoditní bublina. Zpochybňuje všeobecně přijímaný argument, že Čína „potáhne“ poptávku po komoditách ještě nejméně deset nebo dvacet let. V posledních letech podle pana Roache v Číně rostla surovinová náročnost na jednotku HDP. Tento růst má ale svoje limity a těch bylo právě dosaženo. Nastává obrat trendu. Surovinová náročnost na jednotku HDP bude v Číně klesat. Po zohlednění této skutečnosti dochází pan Roach k názoru, že ceny komodit jsou o 50 % nadhodnocené a není vyloučeno, že svět bude překvapený jak rychle bublina splaskne.

Představitelem zastánců dlouho trvajícího cyklu (super-cyclists) je například Tamara Trinh z Deutsche Bank Research. V červnu letošního roku vydala studii s názvem Hlad Číny po komoditách. Argumentuje, že na základě historického srovnání Číny s jinými zeměmi, které v minulosti prošly podobným hospodářským vývojem (Jižní Korea, Japonsko), lze očekávat, že poptávka po surovinách ze strany Číny poroste v následujících 15 letech tempem 10 % až 20 % ročně, a svět by se měl připravit na dlouho trvající růst cen komodit.

Fondy

Jestliže na splasknutí komoditní bubliny nevěříte, a sázíte spíše na teorii dlouho trvajícího cyklu, můžete vydělat na předpokládané rostoucí poptávce po komoditách prostřednictvím několika v ČR distribuovaných sektorových fondů. Celkem je jich devět a lze je rozčlenit do čtyř skupin podle investiční strategie.

Klepněte pro větší obrázek

První skupinou jsou přírodní zdroje. Fond Credit Suisse Global Resources investuje do akcií firem ze sektorů těžby ropy, zemního plynu a kovů, ale i dřeva, uhlí a surovin pro chemickou výrobu. Fond Parvest World Resources se soustřeďuje pouze na energetický sektor a firmy těžící kovy, ostatní přírodní zdroje jsou v portfoliu zastoupeny velmi okrajově.

Druhá skupina, fondy ABN Amro Energy, KBC Equity Fund Oil, Capital Invest Energy a ČP Invest Ropy a energetiky, se zaměřuje pouze na energetický sektor. V tomto směru je „užší“ než první skupina, energetika je z hlediska konstrukce sektorových indexů „podmnožinou“ přírodních zdrojů. Fond ČP Invest Ropy a energetiky se od ostatních dvou liší v tom, že do portfolia nakupuje vedle akcií firem těžících a zpracovávajících ropu také akcie firem, které energii distribuují konečným spotřebitelům(sektor utilities). Další odlišností je denominace v české koruně a zajišťování měnového rizika, což mohou někteří korunoví investoři ocenit.

Třetí skupinou jsou fondy, které sází čistě na zlato. Benchmarkem fondu SGAM Equity Gold Mines je index MSCI Gold Mines. Portfolio manažer se benchmarku drží a v portfoliu fondu má z 90 % akcie společností těžících zlato. Zbylá část připadá na firmy těžící jiné drahé kovy a na hotovost. Fond ČP Invest Zlatý má zajímavou investiční strategii. Z části investuje do akcií těžařských firem a z části do ETF a indexových certifikátů, které kopírují přímo cenu zlata, stříbra, případně ostatních drahých kovů. Stejně jako předchozí zmíněný fond od ČP Invest je denominován v české koruně a zajišťuje měnové riziko. Dalším fondem této skupiny je Capital Invest Gold Stock Fund. Investuje do akcií firem, které těží drahé kovy, zejména zlato. 

Čtvrtou skupinu tvoří dva akciové fondy ze sektoru materiálů. Benchmarkem fondu ING Materials i fondu ABN Amro Materials je index MSCI World Materials. Do tohoto sektoru se řadí podniky těžící a zpracovávající neenergetické suroviny. Příkladem jsou suroviny, které se používají v chemickém průmyslu, stavebnictví, těžba dřeva a kovů. Zraky většiny investorů se v současné době zaměřují především na ropu, ovšem neenergetické suroviny si vedly v posledních letech také velmi zdatně (viz tabulka 2).

Klepněte pro větší obrázek

Kolik do portfolia

Odhlédneme-li od „šílenství“ posledních třech let, komodity byly do portfolia doporučovány vždy jako diverzifikační prvek. Ceny komodit, resp. akcií firem těžících přírodní zdroje, mají nízkou historickou korelaci s akciemi jako celkem (MSCI World). V poslední době se však objevily studie, které tvrdí, že vývoj cen komodit a vývoj cen akcií se „sladil“, korelace se zvýšila. Obecně se nedoporučuje víc než 5 % v portfoliu. 

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 20/2006 dne 6. října 2006.

Klepněte pro větší obrázek

Další články z časopisu FOND SHOP 20/2006:

Další článek


 

celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Re:??? Vždyť je to jedno
Roman 2
10. 10. 2006, 08:24
??? Vždyť je to jedno
Roman
10. 10. 2006, 08:09

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  11

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více