FinExpert.e15.cz

Jak dlouhá pracovní doba je optimální?

Kratší pracovní doba zvyšuje zaměstnanost, přesčasy jsou naopak drahou záležitostí. Nejvíce času i peněz však zabere doprava do zaměstnání. A jak jste na tom vy?
Evropané pracují v průměru méně hodin než v ostatních vyspělých zemích světa. Japonci, Američané či Kanaďané odpracují za rok mnohem více hodin. Nejnižší zákonem stanovenou pracovní dobu mají Francouzi (35 hodin týdně). Ke snižování zákonné pracovní doby docházelo v minulých letech ve většině evropských zemí.

Při snížení státem stanovené pracovní doby musí zaměstnavatel přijmout nové zaměstnance, aby byly splněny termíny zakázek. Dochází tak ke snižování nezaměstnanosti v zemi. Na druhou stranu rostou zaměstnavateli mzdové náklady a ztrácí tak v boji s konkurencí na světových trzích. Zákonná týdenní pracovní doba se v Evropské unii pohybuje od 35 hodin (Francie) po 48 hodin (Velká Británie a Irsko), ve většině zemí je potom, stejně jako u nás, 40 hodinový týden.

Nižší zákonná pracovní doba zvyšuje zaměstnanost

V západoevropských zemích došlo v posledních deseti letech ke snížení počtu odpracovaných hodin. Hlavním důvodem je stále častější využívání práce na zkrácený úvazek.  Snížení počtu odpracovaných hodin, k němuž v členských zemích  Evropské unie během posledního desetiletí došlo, ovlivnilo mírně i zaměstnanost v zemi, např.  ve Francii byl průměrný počet odpracovaných hodin za rok 1 993 na jednoho občana 1 600 hodin a v roce 2 004 již pouze 1 431 hodin, nezaměstnanost přitom klesla o 1,6% (v roce 1993 činila míra nezaměstnanosti 11,1% a v roce 2004 činila 9,5%).

Částečně tedy snížení zákonné pracovní doby ovlivnilo snížení míru nezaměstnanosti, protože zaměstnavatel na stejný objem výkonu práce potřebuje více lidí (přesčasová práce je poměrně drahá, ve většině zemí Evropské unie je zákonný příplatek za práci přesčas 50%). Zákonnou pracovní dobu 35 hodin si může Francie dovolit především kvůli vysoké produktivitě práce, kterou dosahuje (v Evropě druhou nejvyšší po Lucembursku).

U drobných podnikatelů se samozřejmě dá velice těžce odhadnout, kolik hodin stráví v práci. Tito občané totiž pracují sami na sebe a chtějí-li prosperovat, jsou v práci od rána do večera. Více drobných podnikatelů je v jižních zemích Evropské unie. Pro podnikání mají díky cestovnímu ruchu ideální podmínky. V Řecku samostatně podniká téměř 40% občanů, v Portugalsku a v Itálii 28%. Řecko je zemí s kulturní tradicí akceptující rizika a podnikavost.  Můžeme tedy říci, že průměrná odpracovaná doba v těchto zemích bude o něco vyšší.

Na východě se pracuje do roztrhání těla

V průměru nejvíce hodin v práci za rok stráví Korejci (2 390 hodin), přitom ještě před deseti lety to bylo dokonce 2 514 hodin. Z evropských zemí nejvíce hodin v práci stráví Lotyši, Slovinci a Češi (těsně pod 2 000 hodin). Delší pracovní doba je jednou z konkurenčních výhod těchto zemí. V Evropě v  průměru nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (1 354 hodin za rok), Francouzi (1 431 hodin) a Dánové (1 475 hodin). V Nizozemí je to především proto, že zde více než 40% občanů pracuje na zkrácené pracovní úvazky, ženy dokonce z necelých 80%. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek tedy sice pracuje denně pouze okolo 4 až 6 hodin, ale zato pracuje velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Nejvíce lidí na zkrácený úvazek pracuje po Nizozemí ve Velké Británii (26%) a Švédsku (23,9%).

Naopak nejméně využívají práci na zkrácený úvazek Slováci, Řekové a Maďaři, kde tento druh práce nemá zatím tradici a není zaměstnavateli nabízen.  O mnoho lépe si v tomto směru nestojíme ani v Česku, kde na částečné pracovní úvazky pracuje pouze každý dvacátý.  Sociální vymoženosti, pracovní ochrana je v zemích Evropské unie na vysoké úrovni, což je pro všechny členské země finančně náročné. Pro udržení nastavených sociálních výhod je nezbytně nutné zvyšovat produktivitu práce, vzdělanost v zemi, podporovat evropské podnikatele a především investovat do výzkumu a vývoje.

Přesčasová práce je výhodná jen teoreticky

V některých případech potřebuje zaměstnavatel, aby zůstal zaměstnanec v práci déle, než činí státem stanovená týdenní pracovní doba – pracoval přesčas. Tato práce je potom samozřejmě lépe finančně ohodnocena zákonným příplatkem (mimo Irska a Španělska). Práce přesčas je většinou krátkodobou reakcí zaměstnavatele na zvýšený zájem o jeho zboží či služby ze strany odběratelů a tlačí ho současně termín dodání. Náklady na práci přesčas jsou díky příplatkům zvýšené, a proto je jejich využívání firmami omezené. Při rostoucím zájmu přijme firma raději nového zaměstnance.  Nejvyšší zákonný příplatek za práci přesčas je v Lotyšsku – plných 100%, naopak v Irsku a Španělsku není práce přesčas zákonem zvýhodněna příplatkem, výše příplatku je tak plně v rukou zaměstnavatelů a záleží pouze na nich, v jaké výši jej zaměstnanci pracujícímu přesčas poskytnou.

V deseti zemích je práce přesčas zákonem odměněna 50% příplatkem. V Česku je zákonem stanovený příplatek ve výši 25% stejně vysoký jako u našich sousedů, v Německu a Slovensku. Práce přesčas není limitovaná v Dánsku, Velké Británii, Řecku a Irsku. Naopak nejméně přesčasových hodin je právní úpravou dovoleno zaměstnanci ve Španělsku (104 hodin za rok) a v Litvě (156 hodin za rok). V původních 15 členských zemích Evropské unie pracuje pravidelně přesčas v průměru 12% žen a 17% mužů. Nejvíce přesčasových hodin mají v  Evropě potom zaměstnanci starší 55 let. Práci přesčas nejvíce využívají zaměstnavatelé z  EU15 ve Velké Británii, Irsku, Německu, Belgii, Finsku a Španělsku.

Doprava do zaměstnání razantně zvyšuje náklady

Čas strávený přímo na pracovišti v posledních letech sice klesá, ale současně roste doba nutná k dopravě do zaměstnání, protože mnoho Evropanů pracuje mimo své bydliště. Doprava do zaměstnání jim tak trvá mnohdy déle než hodinu. Za dopravu tak utratí značnou část svých finančních prostředků.  Dopravujeme se téměř dnes a denně. Vlastnit auto je v dnešní hektické době naprosto nezbytné. Kdo nemá řidičák, má oproti ostatním občanům veliký handicap při svém uplatnění na evropském trhu práce. Umět řídit patří dle evropských zaměstnavatelů k druhotné gramotnosti zaměstnanců.  Ve většině evropských zemí se začíná pracovat (v úřadech, obchodech či finančních institucích…) nejdříve v osm hodin a končí se okolo páté či šesté hodiny (dle délky polední přestávky – v jižních evropských zemích je podstatně delší).

Zdroj: OECD FACTBOOK 2005 – ISBN 92-64-01869-7, OECD, Quality of life - work and leisure - hours worked, OECD FACTBOOK 2005, ISBN 92-64-01869-7, The Worldbank – Doing Business  -  a copublication of the World Bank and Oxford University Press, ISBN 0-8213-5341-1
Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více