Internetové bankovnictví a platební karty vybízejí k podvodům
Banky mají největší obavy z nových metod podvodů. Internetové bankovnictví k nim totiž nabízí více příležitostí (možnost podvést více lidí rychleji) a menší riziko odhalení. Třicet osm procent oslovených bankéřů z 52 světových bank, specializujících se na bankovní bezpečnost v Evropě, na Středním východě a v Africe, upozorňuje na zvýšenou míru tzv. „phishingových“ útoků (tedy útoků pomocí podvržených mailů, snažících se od klientů získat hesla a další přístupy k účtům) a více než třetina se nyní stále častěji setkává s pronevěrou při internetovém placení typu CNP (Cardholder not present), tedy v případech, kdy platební karta není obchodníkovi fyzicky předložena.
Vyplývá to ze závěrů studie o bankovních podvodech v Evropě, na Středním východě a v Africe, které zveřejnila společnost First Data International, která se specializuje na bezpečnost pro banky. Průzkum byl na základě jejího pověření uskutečněn britskou nezávislou výzkumnou společností Olive Insight. Ta zkoumala zkušenosti a názory bankéřů na podvody v souvislosti s bankomaty, pokladními terminály v obchodech a v restauracích, službami internetového bankovnictví, zneužitím a paděláním platebních karet a další elektronickou bankovní delikvencí.
Banky se bojí ohrožení svého jména
Devadesát šest procent respondentů, kteří se průzkumu zúčastnili, věří, že bankovní podvody mají globální charakter, jsou dobře organizované a objevují se ve všech částech světa. To všem na druhé straně umožňuje je předvídat a připravit proti nim preventivní opatření. Překážkou v tomto směru je snaha bankovních institucí neohrozit své dobré jméno u klientů, ale každý takový případ rovněž ohrožuje jejich ziskovost a konkurenceschopnost.
Další bariérou je nedostatečná legislativa spojená s ochranou dat. Ačkoliv evropští odborníci v této oblasti, jak vyplývá i z nedávné veřejné diskuse, domnívají se, že tento problém spočívá spíše v jeho subjektivním vnímání, než v samotném právním rámci.
Padesát pět procent oslovených specialistů věří, že v boji bankovních domů s podvody pomáhají předpisy. Jiní, zejména respondenti ze západní Evropy, se však obávají, že v rychle se měnícím kriminálním prostředí mohou být naopak předpisy limitujícím faktorem. Předpisy bohužel nepamatují na flexibilně se měnící podobu bankovní kriminální činnosti a nejsou v tomto směru dostatečně adekvátní. Podvody se mění a světově migrují příliš rychle na to, aby legislativa vůči nim zůstávala neměnná.
Moderní technologie proti podvodníkům
Pro více než 50% dotazovaných respondentů jsou hlavní prioritou v boji oproti bankovní kriminalitě moderní technologie. Mnoho bankovních organizací proto instaluje antiskimmingová zařízení zabraňující skenování karet, neoprávněné stahování jejich dat a dále zkvalitňuje bezpečnost bankomatů. Posuzují se i nové způsoby analyzování údajů, které by bankám mohly napomoci sjednotit analýzy podvodné činnosti zaznamenané v různých organizacích a lépe vyhodnotit náklady na implementaci technologie jak z hlediska finančních ztrát z podvodů, tak i dopadu na důvěru zákazníka v bankovní služby.
Odborníci na bankovní bezpečnost se shodují v názoru, že podvody jsou celosvětovým fenoménem a proto vyžadují i celosvětovou odpověď. Zároveň si uvědomují, že se z možného hlediska poškození dobrého jména banky jedná o citlivou otázku. Podvody totiž bankovní domy zasahují na nejcitlivějších místech. Banky v tomto směru uznávají důležitost spolupráce mezi sebou i s ostatními organizacemi, ale stále se ještě nedělí o potřebné údaje natolik, aby toto úsilí mohlo vést ke společnému úspěchu.
Zavedení jednotné platební euro zóny – Single Euro Payments Area (SEPA) v Evropě poskytne novou dimenzi pro zvyšující se platby mezi jednotlivými zeměmi. To vyvolá potřebu užší mezinárodní spolupráce a vzniku multinárodních databází za účelem boje s bankovní kriminalitou.