Každý z nás má jinou inflaci, protože kupuje jiné zboží a služby. Pokud máte nižší příjmy, máte nejvyšší „osobní“ inflaci.
Zjednodušeně řečeno je inflace růst cenové hladiny v čase a ve všech členských zemích EU se měří dle indexů spotřetibelských cen. Tyto indexy poměřují úroveň cen stanoveného spotřebního koše ve dvou po sobě jdoucích letech. Ve spotřebním koši je stovka reprezentativních výrobků, najdeme zde např. potraviny, dopravu, zdravotnictví, vzdělávání, finanční služby, nábytek, elektroniku.
EU: inflace 1,9 %
Od září 2009 do října 2010 byla průměrná inflace v EU 1,9 %. Nejvíce rostou ceny dopravy, bydlení a potravin. Nízkopříjmové rodiny tak mají nejvyšší inflaci, protože všichni mají výdaje za bydlení a potraviny.
Elektronika či automobily, které jsou taky zahrnuty do spotřebního koše a meziročně zlevnily, nízkopříjmové skupiny nekupují. Nejméně se v Evropě zvyšují ceny komunikace, rekreace, kultury a oděvů. Pro rok 2011 však odborníci očekávají nepatrně vyšší inflaci, především z důvodu růstu domácí poptávky a příjmů domácností.
Kde je inflace nejvyšší?
Nízká míra inflace je pozitivní pro finanční sektor a je cílem každé evropské vlády. Vysoká inflace totiž „přehřívá“ domácí ekonomiku a věřitelé přicházejí o své peníze. Inflace ovlivňuje pohyb úrokových sazeb. Aby centrální banky zamezily růstu inflace, zvyšují úrokové sazby, což firmám zdražuje úvěry a omezuje jejich investiční poptávku.
Vyšší úroky taky vedou ke snižování výnosů akciových společností a akcionáři mají následně nižší zisky. V období září 2009 až říjen 2010 byla v EU inflace nejvyšší v Rumunsku 5,5 %, Maďarsku 4,9 % a Řecku 4,3 %. V krizi postiženém Islandu činí meziroční inflace 8,8 %. Ve stejném období byla inflace nejnižší na Slovensku 0,5 %, Česku, Portugalsku a Litvě 0,9 %.
Deflace ekonomice nepomáhá
V Irsku o 1,9 % a Lotyšsku o 1,8 % došlo během dvanácti měsíců dokonce k deflaci, která je opakem inflace a znamená meziroční pokles cenové hladiny. Na první pohled vypadá deflace pro občany příznivě, protože si koupí za svou mzdu a plat více zboží. Ve skutečnosti však deflace pro ekonomiku příznivá není.
Během deflace mají problémy se splácením dlužníci, jejichž dluh je vlivem deflace reálně vyšší. Občané méně spoří, protože je to nevýhodné a firmy mají omezený příliv úvěrů. Začínají se následně omezovat investice a šetřit. Nižší tržby firem nutí snižovat náklady a dochází ke snižování počtu zaměstnanců. Deflace tedy v konečném důsledku zvyšuje nezaměstnanost.
Jak se zabezpečit před inflací?
Věřitelé a střadatelé nemají z inflace radost, protože znehodnocuje jejich výnosy ze spoření, pojistek a dalších investic. Inflace tak ovlivňuje peněženku všech občanů. Když je inflace vyšší než nominální růst naší mzdy, tak se snižuje kupní síla naší výplaty, můžeme si za naši výplatu koupit méně zboží a služeb a žijeme si reálně hůře.
Inflace tak přeje pouze dlužníkům s fixní splátkou úvěru. Nejlépe před propadem cen dle Evropanů chrání nemovitosti. Do akcií investují Evropané výrazně méně než Američané. Termínované vklady a spořicí účty jsou v Evropě více oblíbené.
Inflace od září 2009 do října 2010
| Země | inflace |
| Island | 8,8 % |
| Rumunsko | 5,5 % |
| Maďarsko | 4,9 % |
| Řecko | 4,3 % |
| Polsko | 2,8 % |
| Lucembursko | 2,7 % |
| Kypr | 2,5 % |
| Bulharsko | 2,5 % |
| Norsko | 2,3 % |
| Slovinsko | 2,1 % |
| Švédsko | 2% |
| Dánsko | 1,9 % |
| EU | 1,9 % |
| Belgie | 1,8 % |
| Španělsko | 1,5 % |
| Francie | 1,5 % |
| Itálie | 1,5 % |
| Rakousko | 1,5 % |
| Finsko | 1,5 % |
| Estonsko | 1,5 % |
| Malta | 1,4 % |
| Německo | 1% |
| Portugalsko | 0,9 % |
| Česko | 0,9 % |
| Litva | 0,9 % |
| Nizozemí | 0,8 % |
| Švýcarsko | 0,6 % |
| Slovensko | 0,50% |
| Lotyšsko | -1,8 % |
| Irsko | -1,9 % |
Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 172/2010 – 16. November 2010