Index prosperity: Česko se umístilo na 26. místě

Podle Indexu prosperity se Česko umístilo ze 110 zemí na 26. místě. Na prvních místech se umístilo Norsko a Dánsko, následované třetí Austrálií, bramborovou medaili získal Nový Zéland. Hned na další příčce úspěch skandinávských zemí potvrzuje Švédsko. Naopak na opačné straně žebříčku se ocitly státy subsaharské Afriky. Spojené státy se umístily na desátém místě, až za Nizozemím a Švýcarskem.

Česká republika sice předehnala Itálii a další jihoevropské státy EU, nicméně oproti loňskému roku si pohoršila o dvě příčky. Ukazuje to letošní Index prosperity, který každoročně porovnává bohatství a kvalitu života zemí světa. Vydává jej Legatum Institute, nezávislá, nestranná organizace, sídlící v Londýně, jejímž cílem je podpora svobodných a prosperujících společností po celém světě.
Dle vlastních slov společnosti věří, že právě především politická a ekonomická svoboda jsou základními pilíři prosperity.

Studie letos zhodnotila celkem 110 zemí, v nichž žije 93 procent světové populace a které tvoří 97 procent světového HDP. Kritérií, které brala v úvahu, bylo několik desítek, pro přehlednost rozdělených do osmi oblastí, např. stav ekonomiky či míra svobody.

Poprvé v historii někteří noví členové EU (Česko, Slovinsko, Polsko) vykazují lepší výsledky než jihoevropské země: Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Česko má oproti této skupině zemí například nižší míru korupce,větší důvěru mezi lidmi, lépe funguje právní stát i veřejná sféra. Fakt, že se jihoevropské státy posunuly až za nás však není dán tím, že by si Česká republika výrazněji polepšila, nýbrž vyhrocenou ekonomickou i politickou situací v Řecku, Itálii i v sousedních zemích, kam by se mohla krize rychle přelít.

Jaké faktory determinují Index prosperity?

Stav ekonomiky: faktory ekonomiky, které ovlivňují HDP na hlavu a úroveň blahobytu.

Podnikání a příležitosti: jaká je motivace občanů k podnikatelské činnosti, ochota riskovat a hledat příležitosti, které vedou k vyšší úrovni příjmů a blahobytu?

Vláda: jaké jsou a jak fungují státní instituce a řízení, které jsou spojené s výší příjmů na hlavu aúrovně blahobytu?

Vzdělání: aspekty vzdělávacího systému, spojené s výší příjmu na hlavu prostřednictvím příspěvku do lidského kapitálu a prvky ve výukovém prostředí, související s dosažením vyšší úrovně blahobytu.

Zdraví: stav a vývoj vlastnosti zdravé společnosti, spojené s vyšším příjmem, vliv osobní pohody fyzického a duševního zdraví.

Bezpečnost: osobní bezpečnost občanů a národní bezpečnost státu ve vztahu k růstu příjmů na hlavu a úrovni blahobytu.

Osobní svoboda: svoboda projevu, vyznání, sdružování a osobní autonomie ve vztahu k vyšším příjmům a osobní spokojenosti. Tolerance přistěhovalců a menšin a její vliv na prosperitu.

Sociální kapitál: jaké druhy sociálních sítí, vztahů a institucí jsou spojeny s vyšší úrovní blahobytu a národního důchodu?

Liveability Ranking 2011: nejlépe se žije v Melbourne

Po deseti letech kralování Vancouveru se na první příčku v kvalitě života vyhouplo Melbourne. Stalo se tak oficiálně nejpříjemnějším městem k životu. Vancouver letos klesl na třetí příčku, předehnala ho také Vídeň.

Žebříček každoročně vyhlašuje poradenská společnost The Economist Intelligence Unit a města posuzuje podle pěti kritérií: stabilita, zdravotnictví, kultura a životní prostředí, vzdělávání a infrastruktura. Vancouver spadl na třetí místo kvůli nižšímu hodnocení infrastruktury, které zavinily časté uzavírky na klíčové dálnici. Na opačném konci žebříčku se ocitlo Harare, Port Moresby a Dháka.

I zde se projevil vliv negativního vývoje jihoevropských zemí eurozóny: v důsledku krize mají například Athény nižší hodnocení než San Juan v Puerto Rico a Montevideo v Uruguayi. Arabské jaro a občanská válka v Libyi zas tlačily dolů skóre na celém Blízkém východě av severní Africe. To je nejvíce patrné v Tripolisu, kde občanská válka způsobila tak výrazné zhoršení ratingu, že se město objevilo v nejhorší desítce.

Aktuální výsledek obou anket ukazuje, jak rychle se ekonomická krize projevila v celkovém vnímání kvality života. Obrovský propad Athén je důsledkem nejen ekonomických prolémů Řecka a s nimi spojeným poklesem disponibilních příjmů značné části obyvatelstva, ale také souvisejících sociálních nepokojů a opakovaných stávek, soustředěných především v metropoli. Uklidnění situace se navíc stále zdá být v nedohlednu.