FinExpert.e15.cz

Iluze ochrany klientů bank

Kyperská krize připomněla, že když vláda a banky špatně hospodaří, je nejlepší mít peníze doma v trezoru.
Iluze ochrany klientů bank

Kypřané se nemohli několik dnů dostat ke svým penězům a neměli si za co koupit běžné každodenní potřeby, protože obchodníci nepřijímali ani platební karty. V jednu chvíli dokonce hrozilo, že vláda zdaní všechny vklady v bankách či dokonce znárodní i úspory občanů na důchod.

Ať platí bohatí Rusové

V noci na pondělí 25. 3. ministři financí eurozóny nakonec schválili plán pomoci Kypru, jehož součástí je velké zdanění vkladů nad 100 euro, což se údajně dotkne především bohatých ruských klientů. Tak mne napadá, že na Kypru asi žádné bankovní tajemství ani ochrana osobních údajů neplatí, když všichni vědí, jaké národnosti je klient a kolik má v bance uloženo. 

Záchranný plán také předpokládá restrukturalizaci druhé největší banky Laiki, nicméně dveře těch ostatních už by se snad už mohly pro klienty otevřít.

Dosud není zdaleka jisté, jak kyperské drama dopadne a kolik budou muset Kypřané zaplatit za špatné hospodaření bank a svého státu. Jedno je však jisté: když nastanou problémy, na žádné záruky se nedá spoléhat. Evropská unie se sice na jednu stranu tváří, že jí jde o ochranu klientů bank a vymýšlí bankovní unii, centralizovaný dohled a evropský fond pojištění vkladů, na druhé straně ale klidně nutí vládu jednoho z unijních států, aby sáhla na peníze svých občanů. Na Kypru teď asi bude větší poptávka po trezorech.

V Česku zatím dobrý

Češi se ale zatím po trezorech neshánějí. Stále je jim opakováno, že bankovnictví v Česku je zdravé a bezpečné. Banky vykazují velmi pěkné hospodářské výsledky a na současnou ekonomickou mizérii nadstandardní zisky. Sídlí v krásných obrovských budovách a investují do rozšíření pobočkových sítí. S tichým požehnáním státu půjčují na nehorázné úroky a příliš si nelámou hlavu s tím, nakolik jsou jejich dlužníci předluženi. Přesto, zdá se, Češi bankám až bezmezně věří, protože v nich mají úspory přesahující 1,6 biliónu korun.

Proti případnému krachu banky je má chránit Fond pojištění vkladů (FPV), kam členské finanční instituce odvádějí každoročně příspěvek. Ke konci loňského roku v něm bylo necelých 25 miliard korun, což by stačilo kompenzovat vklady v družstevních záložnách, ale nikoli v některé z velkých bank. Připomeňme, že v Česku se vztahuje pojištění nejen na vklady soukromých vkladatelů, ale i firem.

Možná proto Česká národní banka nedávno schválila dluhopisový program, který by mu umožnil FPV vydat obligace za 100 miliard korun. Podle výkonné ředitelky FPV Renáty Kadlecové, by byli schopni dát emisi na trh do jednoho měsíce.

Od chvíle, kdy ČNB odebere nesolventní finanční instituci licenci, do chvíle, než FPV dostane všechny náležitosti k tomu, aby mohl zahájit výplatu pojištěných vkladů, většinou uplyne několik měsíců. Například v případě Úvěrního družstva PDW byla odebrána licence 15. 3. 2010 a FPV dostal pokyn k výplatě vkladů jeho klientů až 13. 2. 2013.

Je tedy teoreticky dostatečně dlouhá doba na to, aby fond navýšil své prostředky prodejem dluhopisů. Josef Tauber, předseda správní rady FPV, je přesvědčen, že by šlo o bonitní cenné papíry, zajištěné povinnými každoročními odvody bank do FPV v zákonem stanovené výši. Přesto není jisté, jaký by byl o jejich nákup v daném momentě na finančním trhu zájem. Kdyby FPV s prodejem dluhopisů neuspěl, nezbylo by klientům bank nic jiného, než doufat v pomoc státu. 

Oba představitelé FPV jsou přesvědčeni, že systém pojištění vkladů v České republice zvládne problémy, které se mohou vyskytnout na i na dobře dozorovaném a zdravém bankovním trhu. O tom, zda by byl schopen čelit finanční krizi, provázené krachem jedné nebo více velkých evropských bank či celých finančních skupin, nechtějí spekulovat.

Bankovní unii zvoní hrana

Spásný plán pro případ velkých finančních problémů vymýšlí už od roku 2010 Evropská unie. Jeho obrysy jsou zatím mlhavé – měl by mít podobu evropské bankovní unie s evropským dohledem, týkajícím se pravděpodobně tří desítek velkých bank či finančních slupin, a evropským fondem pojištění vkladů.

Ještě nedávno jsme byli svědky emocionálních diskusí o tom, zda se Česká republika má nebo nemá pod tento projekt podepsat, případně za jakých podmínek. Velké obavy vzbuzovaly zejména informace, že evropská bankovní unie umožní snadnější transformaci dceřiných bank na pobočky a otevře dveře tomu, aby z nich mohly být vyváděny peníze českých střadatelů do zahraničních matek, z nichž některé se už hodně prohýbají pod tíhou špatných úvěrů a aktiv.

Změna dceřiné banky na pobočku je dost podstatná i z hlediska pojištění vkladů. Pokud má mateřská banka sídlo v EU, pak jsou vklady klientů i v její pobočce pojištěny do stejné výše, jako v dceřiné bance – tedy nyní do ekvivalentu 100 tisíc euro. Ale zatímco za českou dceru, by vklady vyplácel FPV (prostřednictvím určené banky) v České republice, za českou pobočku matky se sídlem například v Itálii nebo v Irsku, by vklady českým klientům musela vyplatit instituce obdobná FPV, ovšem sídlící právě v Itálii nebo v Irsku nebo v případně vzniku evropské bankovní unie nějaký celoevropský fond pojištění vkladů.

Renáta Kadlecová říká, že FPV je i v současné době připraven při krachu pobočky zahraniční banky v České republice poskytnou jejím českým klientům pomoc s uplatněním nároku na výplatu jejich pojištěného vkladu, ale víc udělat nemůže. Kritici tvrdí, že v takovém případě by mohli čeští klienti přijít zkrátka, protože přednost by dostali ti domácí, už jen z politických důvodů – bližší košile než kabát. Uvádějí příklad krachu islandských bank, kde zahraniční klienti nedopadli nejlépe.

Důvěra je u ledu, hledejte jinde

Pod dojmem událostí na Kypru se ale všechny diskuse o evropské bankovní unii a jejích zárukách jeví v trochu jiném světle, jak to hezky charakterizoval analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora v rozhovoru pro server CFO World: „Pojištění vkladů je hezká teorie. Všichni u nás byli zatím odškodněni. Nicméně na velké problémy bank jsou všechny pojistky krátké. Navíc Kypr je dobrým příkladem, že když jde do tuhého, tak je stát ochoten ukrást svým občanům peníze z jejich účtů. K čemu se potom bavíme o pojištění vkladů? Důvěra v eurozónu u mě tímto krokem spadla k bodu mrazu.“

A co si mohou odnést čeští klienti z kyperské krize? Možná stojí za to se zamyslet, zda je skutečně rozumné nechávat v bankách tak velké úspory, které navíc nevynášejí ani tolik, aby to pokrylo inflaci. A kam s nimi? Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti NextFinance, doporučuje: „Jestli tato kyperská krize, která pomalu, ale jistě začíná mít nádech finanční krize, něčemu prospěje, pak to mohou být dočasně ceny zlata, kurz dolaru, ceny německých dluhopisů, ceny německých realit obecně a ceny pozemků v řadě zemí včetně střední Evropy. To všechno jsou totiž „bezpečné“ investice pro dobu finančních nepokojů.“

Další článek


 

celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

No, necht mne nědo nutí do penzijní reformy... Až pů...
Reza
29. 3. 2013, 08:15
"Světlana Rysková je ekonomická novinářka, která se ...
Gerynek
28. 3. 2013, 12:41
Ne nad 100 euro, ale nad 100 000 euro, mate tam tam ...
Pavel
27. 3. 2013, 14:07
Pokud budou majitelé bank majetkově odpovědni za ztr...
??
26. 3. 2013, 22:07

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více