V neděli 1. září 2002 ve 14.00 hodin si dvaačtyřicetiletý strojní inženýr Jiří Halíř vyjel na kole na výlet. Původně přemlouval členy rodiny, ať jedou taky, ale nikdo neměl zájem.
„Tak si tu seďte. Já si jdu užít pohybu,“ prohlásil a odjel.
Záludný automobil
To je nádhera, kochal se o půl hodiny později a funěl do kopce. To je ale nádhera, zcela ho uchvátila poetická nálada a celý zpocený se pustil bez brzd z kopce. Už menší nádhera to byla, když se o několik minut později jeho rychle rotující přední kolo střetlo se zadním nárazníkem pod kopcem stojícího automobilu. Řidič i spolujezdec nevycházeli z údivu, když osoba středního věku letící směrem odzadu a shora dopadla na přední kapotu auta a svezla se na zem. Oba okamžitě vystartovali a prohlíželi nový vůz.
„Vždyť vy jste nám vůbec nepromáčkl plech,“ řekl první.
„Zadní nárazník je taky v pořádku. To jsou ty nový auta,“ řekl druhý. „Jenom ten bicykl má zlomenou vidlici.“ Halíř seděl na zemi a nechápal co se stalo. A že to byl hodný řidič i spolujezdec, zavezli Halíře do nemocnice, přestože tvrdil, že ho nic nebolí.
Nová situace
V 18.00 hodin u Halířů někdo zvonil a Halířová šla otevřít.
„To si nemůžeš odemknout sám,“ řekla nazlobeně, když v kukátku poznala manžela. „Nemůžu. Mám zlomené obě zápěstí,“ bránil se Halíř a ukazoval dvě dlahy táhnoucí se od loktů až ke koncům prstů. Nikdo z rodiny nepodlehl panice. Naopak. Všichni mluvili věcně a Halíř věcně odpovídal.
„Kde je moje kolo?“ zajímal se Tomáš.
„Asi tam zůstalo. Stejně je rozbitý.“
„Jak dlouho budeš mít znehybněné ruce?“ chtěla vědět Halířová.
„Dva týdny.“
„Dokážeš se s tou hrůzou aspoň najíst?“
„Těžko.“
„Takže si musím vzít dovolenou a starat se o tebe,“ uzavřela Halířová naštvaně.
Tragédie se nekoná
Tomáš zapnul počítač a hledal na stránkách České správy sociálního zabezpečení, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, v zákoně 54/1956 o nemocenském pojištění zaměstnanců a jeho novelách. Za chvíli předal rodičům důležité informace. Matka si nemusí brát dovolenou, pokud ošetřující lékař uzná, že otec není schopen se o sebe sám postarat. Otec nedostane výpověď pro nadbytečnost, protože zaměstnanci na nemocenské výpověď dát nelze. Výše nemocenských dávek i podpory při ošetřování člena rodiny závisí na výši hrubé mzdy v předcházejícím čtvrtletí a pro oba rodiče je poměrně příznivá. Matka bude od státu dostávat podporu při ošetřování člena rodiny ve výši 296 Kč denně. Otec bude od státu dostávat nemocenskou dávku ve výši 294 Kč denně po dobu prvních tří dnů, v dalších dnech se dávka zvýší na 406 Kč (výpočet viz rubrika Tahák). Dávky jsou vypláceny za každý kalendářní den po celou dobu nemoci.
„Chlapče, tys nás zachránil,“ chválila Halířová synovu šikovnost.
„Zachránili nás chudáci daňoví poplatníci,“ konstatoval šikovný Tomáš.