FinExpert.e15.cz

Fondy peněžního trhu od března rostou

V současné době překonávají kvalitní fondy peněžního trhu spořicí účty bank.
Fondy peněžního trhu od března rostou

Kdo chce krátkodobě uložit hotovost a současně se nechce vzdát alespoň mírného zhodnocení, volí nejčastěji mezi spořicími účty a fondy peněžního trhu. Úročení spořicích účtů i dluhových cenných papírů se odvíjí zejména od základní úrokové sazby centrální banky. Tržní cena korporátních dluhopisů je navíc výrazně ovlivňována hodnocením rizikovosti daného sektoru, regionu i samotného emitenta.

V minulém roce postupně klesala hlavní úroková sazba ve všech velkých ekonomikách, na kapitálovém trhu převládala nejistota a s ní rostla i averze investorů vůči rizikovějším aktivům. V období nejistoty jsou považovány za rizikovější cenné papíry firemní dluhopisy. Kombinace uvedených okolností vedla k doposud nevídaným poklesům hodnoty podílových listů fondů, které jsou považovány za nejkonzervativnější, tedy fondů peněžního trhu. Měsíční ztráty se pohybovaly v řádu procent. Od začátku března letošního roku hodnota podílových listů korunových fondů peněžního trhu roste. Mnoho investorů si klade otázku, jakou výkonnost lze u dostupných fondů peněžního trhu očekávat. Pomoci při rozhodování, zda investovat nebo raději spořit, může porovnání ukazatele očekávaného výnosu do splatnosti s nákladovostí fondu a dalšími náklady spojenými s investicí. Ne všechny společnosti však očekávaný výnos do splatnosti zveřejňují.

Postupné uvolňování měnové politiky

Druhá polovina minulého roku se nesla ve znamení eskalace finanční krize. Problémy a pády významných finančních institucí otřásly celým finančním systémem. Postižen byl finanční sektor i podniky, kterým výrazně poklesl objem nových zakázek a přístup k novým úvěrům byl omezen. Jak je vidět v grafu 1 a 2, v průběhu října minulého roku se výrazně propadla hodnota podílových listů korunových fondů peněžního trhu, které ve větší míře investovaly do dluhopisů emitentů z finančního sektoru. Skokový pokles tržní ceny byl způsoben přeceněním některých aktiv v portfoliích fondů na nulu. Investoři vyhodnotili celý finanční sektor za rizikový a začali rychle stahovat své investice. V kritických okamžicích zůstali na trhu pouze prodávající. S růstem rizikové prémie se posouvaly ceny dluhopisů stále níže. Výsledkem nárůstu rizikových prémií a snížení hodnoty aktiv držených v portfoliích fondů byl pokles hodnoty podílových listů. Největší propad kurzu zaznamenal ESPA Český korporátní fond peněžního trhu. Tento fond investuje především do dluhopisů předních světových firem, mezi kterými jsou i bankovní domy. Ty v době krize výrazně ztrácely. Naopak velmi dobře se koncem roku 2008 vedlo fondům zaměřeným výhradně na české státní dluhopisy. Státní dluhopisy nesou nižší riziko než korporátní dluhopisy a proto jsou v době nejistoty vyhledávanou investicí. U fondů Credit Suisse Money Czech Crown Fund, KB Peněžní trh či Fond peněžního trhu od ČP Investu byl pokles minimální. Je však na místě upozornit na to, že některé fondy (např. zmíněný KB Peněžní trh) držely většinu prostředků v depozitech, což není obvyklá strategie. Po odeznění kreditní krize se ceny korporátních dluhopisů začaly pomalu vracet k hodnotám ze začátku října 2008.

V druhé polovině minulého roku se začali zástupci centrálních bank obávat výrazného oslabení výkonnosti světové ekonomiky a poklesu inflace. Centrální banky (ECB, Fed, i další země s režimem inflačního cílování) reagovaly snižováním hlavních úrokových sazeb v ekonomice. Stejným směrem, tedy uvolňováním měnové politiky, se vydala i Česká národní banka. Tržní ceny státních dluhopisů, díky poklesu základních úrokových sazeb centrálních bank, rostly. Naopak u firemních dluhopisů převážila averze k riziku (růst rizikových prémií) efekt plynoucí ze snížení základních úrokových sazeb (růst ceny dluhopisu).

V současné době je hlavní úroková sazba v eurozóně (1 %) a USA (0 % – 0,25 %) velmi nízko. V České republice byla hlavní úroková sazba při posledním zasedání bankovní rady ponechána na úrovni 1,5 %. Česká národní banka má tedy ještě prostor ke snižování sazeb. Pro další vývoj korunových fondů peněžního trhu bude rozhodující především hodnocení rizikovosti regionu stření a východní Evropy investory. U fondů investujících do bankovních dluhopisů bude záležet na hodnocení rizikovosti finančního sektoru.

Vývoj fondů v roce 2009

Leden 2009 se nesl ve znamení ustupující rizikové averze a pokračujícím růstu cen korporátních dluhopisů. V médiích se začaly objevovat první zprávy o překonání krize a nastartování nového růstu. V průběhu února však ovládla trhy druhá vlna finanční krize a podílové fondy peněžního trhu se opět vydaly směrem dolů. Druhá vlna krize doznívala do konce března. Během ledna si připsal největší ztrátu ESPA Český korporátní fond peněžního trhu (-4,5 %). Jedním z důvodů výraznějšího poklesu bylo vyšší zastoupení dluhopisů bank. Ostatní korunové fondy, investující převážně do státních a korporátních dluhopisů emitentů ze střední a východní Evropy, vykázaly růst. Od února do konce března dokázaly vykázat kladnou výkonnost pouze čtyři fondy, to Credit Suisse Money Czech Crown Fund (0,5 %), ESPA Český fond peněžního trhu (0,3 %), IKS Peněžní trh Plus (0,4 %)a KB Peněžní trh (0,3 %). Fond peněžního trhu od ČP Investu srovnal na sledovaném horizontu (únor až březen) dosažené ztráty. Ostatní fondy dosáhly ve druhém a třetím měsíci letošního roku záporné výkonnosti. Největší pokles opět zaznamenal ESPA Český korporátní fond peněžního trhu (-9,1 %).

Od března letošního roku se korunovým fondům peněžního trhu začíná opět dařit. Dnes je z úst analytiků stále častěji slyšet, že světová ekonomika již našla své dno a nejhorší propady jsou již za námi. Návrat ke kladným hodnotám HDP lze však očekávat nejdříve v první polovině příštího roku. Z návratu investorů by měly nejvíce profitovat firemní dluhopisy, tedy ta aktiva, která ve druhé polovině minulého roku nejvíce ztrácela. Tabulka 1 sleduje výkonnost korunových fondů peněžního trhu od začátku dubna do začátku července 2009. Na výkonnosti fondu ESPA Český korporátní fond peněžního trhu je vidět, že investoři přehodnotili rizikovost korporátních dluhopisů (především z finančního sektoru) a začali do spravovaných portfolií pozvolna zařazovat i rizikovější dluhové cenné papíry. Rizikové prémie u korporátních dluhopisů postupně klesají a jejich ceny pozvolna rostou.

Očekávaný výnos do splatnosti

Pro investory, kteří se rozhodují mezi fondy peněžního trhu a spořicími účty, je důležitá informace o průměrném výnosu do splatnosti. Tento ukazatel investorovi říká, jakého výnosu může portfolio dosáhnout, nezmění-li se výrazně averze investorů k riziku a úroveň úrokových sazeb v ekonomice. Pokud investor odečte od uvedeného výnosu do splatnosti nákladovost fondu (nebo manažerský poplatek), může přibližně odhadnout předpokládanou výkonnost. Pokud například vybereme fond Credit Suisse Money Czech Crown, který uvádí výnos do splatnosti 6,9 % a odečteme náklady fondu ve výši 0,73 %, pak je možný roční výnos portfolia 6,17 %. Od uváděného očekávaného výnosu do splatnosti musí investor dále odečíst náklady spojené s nákupem fondu, tedy vstupní poplatek. V našem případě je vstupní poplatek 0,10 %. Při investici delší než šest měsíců je dosažený zisk osvobozen od daně z příjmu. V případě, že investor drží podílové listy peněžního trhu delší dobu, náklady na nákup fondu se vzhledem k dosaženému výnosu snižují.

V tabulce 1 jsou uvedeny očekávané výnosy do splatnosti jednotlivých fondů. Některé společnosti však tento důležitý údaj neuvádějí a investor tedy nemá možnost předpokládanou výkonnost odhadnout.

Výnosy na spořicích účtech

Ještě v první polovině minulého roku překonávaly roční úrokové sazby spořicích účtů hranici tří procent. Při pohledu na průměrnou roční výkonnost korunových fondů za poslední tři roky je zřejmé, že spořicí účty jsou pro fondy velkou konkurencí. Úrokové sazby na spořících a vkladových účtech se odvíjí od základní úrokové sazby vyhlašované Českou národní bankou. Na postupné snižování úrokové sazby musely dříve či později zareagovat i banky a snížit úrokové sazby (pozn.: úrokovou sazbu na spořicím účtu může banka kdykoliv změnit). Dnes se pohybují nejvyšší nabízené roční úrokové sazby do tří procent. Vyšší úrokové sazby nabízejí tradičně menší banky, které se snaží přilákat nové klienty. Nad hranici tří procent se dostávají pouze produkty, které jsou spojeny s výpovědní lhůtou či minimálním vkladem.

Podobně jako u fondů peněžního trhu, tak i s uložením finančních prostředků na spořicí účet mohou být spojeny další náklady jako například poplatek za zřízení či vedení účtu, poplatky za zaslání výpisu apod. Nákladem, který snižuje dosažený výnos investora, je i 15% zdanění získaného úroku. V současné době se jeví investice do kvalitního fondu peněžního trhu jako výhodnější než uložení prostředků na spořicí účet.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP.

Klepněte pro větší obrázek

Další články z časopisu FOND SHOP 15/2009:

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená