FinExpert.e15.cz

Fondy budoucnosti

V sérii článků o budoucnosti investování ve Financial Times autoři kritizovali vysokou nákladovost investičních produktů, předpověděli zlevnění a větší důraz na absolutní návratnost.
Fondy budoucnosti

Vysoké poplatky investičních produktů jsou problém. Nemalá část autorů v nedávné sérii článků s názvem Budoucnost investování (Future of investing) ve Financial Times se právě kritikou nákladovosti investičních produktů zabývala. Podstatné zlevnění investičních služeb považují za nutnost, aby investování dávalo pro běžnou populaci vůbec smysl. Také se objevily otázky ohledně délky dlouhého horizontu, zejména poté, co je jasné, že portfolia mohou být deset a více let v minusu. Řada autorů předpovídá větší důraz na investiční strategie s absolutní návratností (absolute return). Pro většinu lidí budou užitečnější než dosavadní kup a drž.

Držet náklady nízko

Svět investování na kapitálových trzích se otevírá stále většímu počtu účastníků. Dříve tajnůstkářští manažeři hedge fondů otevírají třídy pro drobné investory, zatímco portfolio manažeři tradičních otevřených podílových fondů zakládají nové fondy s absolute return strategií a strategií long/short, aby získali přízeň investorů, píše Steve Johnson. Tento vývoj vzbuzuje obavy, že investoři budou zataženi do produktů s vysokými poplatky. Ty naplní kapsy správcům majetku, ale výnos pro investora podstatně sníží. Podle propočtů společnosti Watson Wyatt se náklady na správu průměrného penzijního fondu v Británii zvýšily z 0,65 % ročně v roce 2002 na nynějších 1,10 %. Obzvláště náchylné k předraženým službám jsou alternativní investice, kde až 90 % výkonnosti zůstává za nehty správci. Společnost Watson Wyatt kritizuje ve zprávě výkonnostní poplatky účtované fondy navíc k manažerským poplatkům. Ze statistik nevyplývá, že by fondy s výkonnostním poplatkem měly lepší výkonnost než fondy bez výkonnostního poplatku. „Jediným důvodem je zvýšit ziskovost managementu fondu,“ komentoval výsledky výzkumu Craig Baker, ředitel výzkumu Watson Wyatt.

Poplatky si vzala na mušku i Ruth Sullivanová v článku o budoucnosti penzijních fondů. „Potřeba poskytnout investorům penzijní fondy, které jsou nízkonákladové a transparentní, nikdy nebyla větší,“ napsala. Neztrácí optimismus v tom, že penzijní fondy s transparentními a ultranízkými náklady časem vzniknou. Nebude to ale samo od sebe. Je k tomu potřeba nová legislativa ze strany státu. „Držet náklady penzijních fondů nízko je zcela zásadní,“ napsala. Domnívá se, že je to úkol pro vlády. Také předpovídá, že všechny evropské státy časem pravděpodobně přistoupí na povinný fondový pilíř penzijního systému. Ukazuje se, že v zemích, kde povinná účast ve fondovém penzijním pilíři nebyla zavedena, spoří lidé výrazně méně a jsou více ohroženi chudobou ve vyšším věku. Povinný fondový pilíř má mimo jiné výhodu v tom, že vláda potom cítí větší odpovědnost za zajištění lidem levné a transparentní varianty spoření, které skutečně splní účel.

Nové indexy

Informace o nákladovosti při investování do fondů považuje za zcela zásadní John Redwood, ředitel Evercore Pan-Asset Capital Management. Výkonnost je nejistá, poplatky jsou jisté. Redwood doporučuje investorům používat co nejlevnější indexové produkty. V období nízké inflace a nízkých úrokových sazeb je důraz na nízkou nákladovost ještě důležitější než jindy. Není vyloučeno, že vstupujeme do delšího období nízkého ekonomického růstu, průměrné dlouhodobé reálné výkonnosti akcií kolem 2 % ročně a výnosu na dluhopisech 1 % ročně. Fondům, které účtují manažerský poplatek 1%, nebo 2 % z objemu majetku ročně je lepší se vyhnout. I 0,5 % se může zpětně zdát hodně. Vždycky se najdou úspěšní aktivní portfolio manažeři, kteří překonají index. Investor ale dopředu neví, kteří to budou, dozví se to až zpětně. Jako ředitel investiční společnosti Redwood říká: „Nemůžu vám slíbit, jaká bude výkonnost. Můžu vám jen slíbit, jaké budou poplatky.“

Kyvadlo se překlápí směrem k pasivnímu investování. Frustrace investorů z vysokých poplatků v aktivně řízených fondech a jejich špatná výkonnost spustila trend přechodu investorů z aktivně řízených fondů do levných pasivně řízených. Po kritice poplatků v penzijních fondech se Ruth Sullivanová pustila do kritiky poplatků v podílových fondech. Investoři po špatných zkušenostech začali intenzivněji hledat lepší poměr nákladů a výnosů. Aktivně řízené fondy byly v průměru podvýkonné během růstu trhů v letech 2003 až 2007 a v roce 2008 nijak výrazně neochránili investory před propady na trzích. „Většina portfolio manažerů aktivně řízených fondů překonává index před započtením transakčních nákladů a manažerských poplatků, po jejich započtení ne,“ upozornil Michael Azlen, ředitel Frontier Capital Management.

Exchange traded funds (ETF) jsou nejrychleji rostoucím investičním odvětvím. Všechny hlavní investiční společnosti a finanční skupiny se o možnost vstupu na tento rychle rostoucí trh zajímají. Bankám se nelíbí, že bohatí klienti v private bankingu začínají ve stále větší míře vyžadovat do svých portfolií ETF. Proto začínají uvažovat o vlastních ETF, aby nemuseli posílat peníze ke konkurenci. Příkladem je HSBC. Experti očekávají, že vlastní ETF časem vytvoří všechny velké evropské banky. Pro privátní bankéře budou sloužit jako poslední záchrana, když se klient brání produktům s vyšší marží.

V ETF je podle společnosti Deloite celosvětově zainvestováno jen 3,2 % toho, co v podílových fondech, což nechává odvětví ETF obrovský prostor pro růst. S tím souvisí velký prostor pro tvorbu nových indexů. Nové indexy vznikají na všechny možné třídy aktiv a investiční strategie. Vedle kapitálově vážených indexů jsou to také fundamentálně vážené, u nichž do výběru titulů vstupují fundamentální faktory jako ziskovost či dividendy. Zde se vznáší otázka, zda index, který sleduje určitou investiční strategii, lze ještě považovat za pasivní investování. Bez ohledu na terminologii stojí za rozvojem nových indexů a na nich navázaných ETF snaha posunout se od klasických aktivně řízených podílových fondů k něčemu levnějšímu.

Čím víc bety, tím jednodušší alfa

V roce 1973 napsal Burton Malkiel v knize „A Random Walk Down Wall Street“, že portfolio manažeři aktivních fondů v průměru nepřekonají trh a levný pasivní fond je pro investora lepší volbou. Trvalo to 35 let a vývoj na trhu ETF značí, že investoři mu dávají nakonec zapravdu. Portfolio manažeři aktivně řízených fondů by se mohli cítit jako něco na odpis. Není tomu tak. Řada z nich si přeje konkurenci indexových fondů co největší. Čím více investorů bude sledovat levnou betu, tím jednodušší pro ně bude vytvořit kladnou alfu. Indexové investování je investování „poslepu“, podle toho, jak investovali jiní. Čím více existuje těch, kteří kopírují index, tím je jednodušší pro ty, kteří investují podle fundamentálních analýz nebo behaviorálních teorií, nacházet příležitosti. Podle expertů dojde na fondovém trhu k rozkolejení. Velké pasivní fondy budou slibovat levnou betu (kopírování indexu), menší specializované fondy budou slibovat alfu (nadvýkonnost nad index). Do problémů se dostane střední váha, která nemůže nabídnout ani jedno z toho.

V plusu za každého počasí

Drastické poklesy na trzích v uplynulém roce jsou dobrou příležitostí k návratu debaty o užitečnosti absolute return startegií, tvrdí Sophia Grene. Většina investorů se musela v uplynulých dvou letech dívat, jak se jejich investice potápí. Idea investičního produktu, který dosahuje kladné výkonnosti bez ohledu na to, co se děje na trzích, je velmi lákavá. „Z absolutní výkonnosti se najíte, z relativní ne,“ vysvětluje rozdíl mezi tradičním cílem portfolio manažerů a strategií absolute return Robert Reynolds, ředitel Putnam Investments. Nadvýkonnost fondu 10 %, když trh je 40 % v minusu nikoho neoslní. Investoři chtějí absolutní výkonnost.

Většina absolute return fondů slibuje nadvýkonnost 2 % až 3 % nad výkonnost peněžního trhu v horizontu 3 let. Zpravidla k tomu používají multi-asset management a long/short strategie. Výsledek však není garantován a ne vždy se záměr podaří. Nejde však o drastické propady.

Reynolds považuje absolute return fondy za vhodné investiční produkty pro investory, kteří se blíží důchodovému věku a hlavně investory, kteří již v důchodovém věku jsou. Očekává, že zájem o tento typ investičních strategií v budoucnu poroste. Zejména po zkušenostech investorů s trhy v uplynulých několika letech. Mnoho investorů v předdůchodovém věku v USA, ale i Evropě, řeší problém s poklesem hodnoty portfolia o třetinu a situace je pro ně dosti stresující. Včasné převedení investic do absolute return fondů by tomu mohlo zabránit. Investoři ale musí počítat s tím, že tato strategie zpravidla vydělává jen kolem 2 % nad peněžní trh.

Obtížná diverzifikace

Synchronizovaný pokles téměř všech aktiv otřásl ideou diverzifikace, tvrdí John Authers. Diverzifikace portfolií nezafungovala, jak se předpokládalo, že by měla. Korelace dříve nekorelovaných tříd aktiv se zvýšily. Privátní investory to dostalo do úzkých, ovšem skutečné potíže to přineslo institucionálním investorům. Přidávali do portfolií další třídy aktiv, aby snížili korelaci a zvýšili diverzifikaci. Vedle tradičních „diverzifikátorů“ jako komodity a měny to byly i málo likvidní aktiva, jako nemovitosti a infrastrukturní projekty. Diverzifikace se ale ukázala jako iluzorní. Při poklesech padalo všechno, a to hodně, a co hůře, některá aktiva ztratila likviditu. Pro portfolio manažery vysoce diverzifikovaných portfolií to byla katastrofa. „Korelace mezi třídami aktiv se zvýšila na neuvěřitelnou úroveň,“ popsal vývoj Amin Rajan, z poradenské firmy Create Research. Nápad s diverzifikací portfolia může fungovat pouze za předpokladu, že korelace mezi třídami aktiv jsou v čase relativně stabilní. Takový předpoklad se ale nemusí naplnit.

Jednou pro vždy platná korelační matice neexistuje. „Místo jedné stabilní korelační matice budeme mít minimálně několik korelačních matic pro různé stavy světa,“ komentoval Jeremy Siegel, profesor financí z Wharton School. Pozitivní korelace se najednou mohou změnit v negativní a obráceně. Jedno je jisté, dříve tolik oslavovaný diverzifikační efekt alternativních investic nezafungoval a pro mnoho investorů přestávají být atraktivní.

Andrew Lo, profesor MIT Sloan School of Management, tvrdí, že základní idea diverzifikace portfolia je dobrá a pro investory užitečná. Potíž je v tom, že skutečné diverzifikace je obtížné dosáhnout. Dosavadní teze diverzifikace jsou v pořádku, pouze nekompletní, a to stále více, s tím jak je svět a finanční trhy komplexnější a propojenější. Udržet opravdu diverzifikované portfolio bude složitější. Statická portfolia s jednoduchým rebalancováním přestanou plnit svůj účel, zejména v turbulentních časech.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP.

Klepněte pro větší obrázek

Další články z časopisu FOND SHOP 22/2009:

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  11

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více