Zůstat déle doma a dostávat nemocenské. To je nejčastější důvod, proč si lidé na legitimaci práce neschopného, tzv. neschopence, přepisují datum vystavení či ukončení. Jenže podle § 176 trestního zákona se však jedná o trestný čin, a to bez ohledu na to, o jakou částku se tím padělatelé obohatí. Za pozměňování a padělání veřejné listiny přitom hrozí peněžitý trest či odnětí svobody až pět let. Naštěstí musí existovat to hlavní –důkaz.
Co obsahuje tzv. neschopenka:
- Při vystavení předá lékař první díl („Legitimaci práce neschopného pojištěnce“) pacientovi
- Druhý díl („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“) zůstane v dokumentaci lékaře.
- Třetí část („Hlášení o počátku pracovní neschopnosti“) bez uvedení diagnózy obdrží zaměstnavatel.
- Poslední část tiskopisu („Hlášení OSSZ“) zašle lékař v den vystavení s kódem diagnózy příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Při ukončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař odevzdá pacientovi druhou část tiskopisu („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“), kterým se uplatňuje nárok na výplatu nemocenského a pacient ho odevzdá svému zaměstnavateli. Ošetřující lékař současně od pacienta převezme první díl tzv. neschopenky („Legitimaci práce neschopného pojištěnce“), vyznačí na něj datum ukončení pracovní neschopností a tento díl zašle OSSZ/PSSZ/MSSZ do evidence práce neschopných. Prosté porovnání evidencí vede ke 100% odhalení případných podvodů. Šancí tak zůstává jen případ, že úředník či zaměstnavatel toto neporovná.
Přijdou, nepřijdou?
Hodně lidí si myslí, že vzhledem k počtu nemocných se právě "na něho" nepřijde. Falšovat tzv. neschopenku je přitom naivní. Státní správa nebo zaměstnavatel na to jednoduše přijde – stačí, když porovnají evidenci ošetřujícího lékaře s údaji příslušné správy sociálního zabezpečení. Jedinou šancí je, že do toho zaměstnavatel nebo státní instutuce nebude "šťourat" a podvodná nemocenská tak snadno projde. Přesto se v posledních měsících státu daří podvody včas odhalovat. Potvrzují to i případy z poslední doby, s kterými se setkali pracovníci okresních, v Praze Pražské, v Brně Městské správy sociálního zabezpečení:
V květnu 2007 oznámila OSSZ Bruntál Policii ČR, že mladý muž zfalšoval datum na dokladu „Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“. Protože pracovnice bruntálské OSSZ zfalšovanou neschopenku odhalila včas, k výplatě nemocenského, na které mladík neměl nárok, nedošlo. Obdobně postupovala Okresní správa sociálního zabezpečení Prachatice: podala trestní oznámení na příjemce nemocenského, který přepsal datum na dokladu o ukončení pracovní neschopnosti. Telefonicky jsem zjistila, že i OSSZ Blansko podala v březnu letošního roku Policii ČR trestní oznámení na ženu, která si na dokladu o pracovní neschopnosti přepsala datum ukončení pracovní neschopnosti ze 6. 2. na 16. 2. 2007. Na nesrovnalost v datu upozornil OSSZ zaměstnavatel.
Další případ falšování dat na tzv. neschopence řešila OSSZ Sokolov. Obrátila se na ni organizace s podezřením, že její zaměstnanec přepsal datum ukončení pracovní neschopnosti. Spolupráce zaměstnavatele s OSSZ odhalila podvod včas. OSSZ Sokolov předala podnět na Policii ČR. Podezření na trestný čin oznámila začátkem roku 2007 Policii ČR také OSSZ Jindřichův Hradec. Práce neschopný muž si o jeden měsíc přepsal datum na dokladu o pracovní neschopnosti. Tím se dopustil trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny. Okresní státní zastupitelství doplnilo trestní spis o vyčíslení finanční škody, která by státu výplatou nemocenských dávek vznikla.
Co je císařovo, dej císaři
Člověku připadá do nebe volající a nespravedlivé, že podvodníci s miliardami běhají po naší zemi zcela nepotrestáni a běžný člověk je pro pár korun vláčen téměř na pranýři se všemi právními důsledky. Přesto jde o porušení zákona a, přiznejme si, malá ryba se chytí snáze, než velký sumec. Proto raději nezkoušejme trpělivost státních úředníků, protože v konečném důsledku pro pár uspořených korun vás může čekat mnoho nepříjemností a cejch podvodníka, který s vámi potom půjde dál, není příjemný.