FinExpert.e15.cz

Experti doporučují investovat v korunách

V anketě časopisu Osobní finance jsme položili otázku směřovanou na odhad vývoje koruny v dlouhodobějším horizontu a z toho odvozené doporučení k investování. Své odpovědi nám poskytla devítka zástupců předních domácích společností.
Experti doporučují investovat v korunách

Anketa Osobních financí

Příklad: Muž (či žena) středních let plánuje jako jednu z variant budování finanční rezervy na postproduktivní věk pravidelně ukládat menší část svého příjmu do portfolia otevřených podílových fondů.

Otázka: Investovat v eurech nebo v korunách? Co bude s ohledem na fakt, že někdy v roce 2009-2010 proběhne konverze depozit z CZK na EUR, pro drobného investora pravděpodobně výhodnější? Jak byste se rozhodl/la vy?

Odpovědi, které jsme získali řadíme v abecedním pořadí odpovídajících.

Petra Doležalová, Česká kapitálová informační agentura

Většinu prostředků bych investovala v korunách. Očekávám, že vedle klasického zhodnocení aktiv ve fondu budu ještě profitovat z posílení koruny, které se s blížícím se přijetím eura obecně očekává. Pravdou je, ze referenční měnou modelového páru ve středních letech bude v postproduktivním věku s velkou pravděpodobností euro. To ale není jednoznačný důvod, proč již nyní investovat v euru (pomineme-li ztrátu, resp. poplatek při konverzi korun na eura). Pokud by modelový par chtěl diverzifikovat měny, doporučuji zvolit poměr 30 % a 70 % ve prospěch koruny.

Miriam Hanáková, Slon, společnost pro finanční plánování

S ohledem na vysokou pravděpodobnost přijetí eura koncem tohoto desetiletí lze  určit časový horizont zbývající do konverze CZK na EUR v intervalu 4-6 let. Jaké vývojové alternativy mohou v tomto horizontu nastat?

První alternativa: CZK bude k EUR posilovat. Dojde-li k přijetí EUR kolem roku 2010, pravděpodobně bude pozitivní vývoj české ekonomiky dynamičtější a posílení CZK výraznější. Dojde-li k přijetí EUR dříve, dynamika růstu ekonomiky může být přibržděna a směnný kurs bude stagnovat, resp. oscilovat kolem určité hodnoty. Stanovený horizont 4-6 let ještě omezuje pravděpodobně dvouletá účast v evropském kursovém mechanismu, která bude předcházet zavedení EUR a v rámci které bude nastavena fixace a  povolená fluktuace kursu. Tato varianta vývoje mluví pro držení úspor a investic a další investování v CZK, a naopak v držení dluhů v EUR. 
Druhá alternativa: CZK k EUR bude oslabovat. V případě tohoto vývoje by bylo výhodnější investovat v EUR a zadlužovat se v CZK.

Je otázkou, do jaké míry je argumentačně přijatelný tento předpoklad vývoje. Jsou-li  pro přijetí EUR nastavena určitá ekonomická kriteria, bez jejichž dosažení nebude možné k EUR přistoupit (například  cenová stabilita, úroveň veřejného deficitu, hrubého veřejného dluhu a kriterium účasti v evropském kursovém mechanismu) a nebudou-li tato kriteria splněna, zavedení EUR se bude odkládat a tento vývoj může mít nepředvídatelné dopady na ekonomiku a vývoj kursu CZK k EUR.

Výhodnost nebo nevýhodnost konečného směnného kursu v době přijetí EUR pro konkrétního investora bude závislá na úrovni směnného kursu v době pořízení investice, bylo-li investováno v EUR. S ohledem na to, že vývoj kursu CZK k EUR v minulosti prošel maximem 39,08 a minimem 28,48 bude záležet také na období, ve kterém došlo k investici.

Dovolím-li si na tomto místě osobní předpoklad, dávám přednost první variantě vývoje. Připouštím však, že kromě přímých ekonomických faktorů budou ovlivňovat vývoj směnného kursu i nepřímé faktory (nátlakové skupiny a lobby, zájmy vlády) a v konečné fázi ovlivní hodnotu spor i možné okamžité zvýšení cen vlivem nucené konverze podobně jako tomu bylo u členů unie. V období  zbývajícím do přijetí EUR bych volila podle zadání ve zbývajícím čase do přijetí EUR pravidelné ukládání-investování v poměru 70 % CZK a 30 % EUR. U investic do podílových fondů bych se snažila zohlednit i vnitřní měnové riziko fondů denominovaných v CZK, které investují v EUR.

Marek Janšta, KZ Finance

Pokud má muž (či žena) svůj příjem na území ČR a je vyplácen v CZK, vliv konverze CZK do EUR někdy na přelomu desetiletí bych v současné době příliš nepřeceňoval. O výhodnosti či nevýhodnosti by šlo pouze spekulovat. Osobně sázím spíše na další posilování koruny a proto bych zůstal věrný CZK.
Jako investiční poradce bych popsanému klientovi sestavil vyvážené portfolio investic z fondů peněžního trhu, dluhopisových i akciových, přičemž konzervativní typy fondů by byly korunové a akciová složka by byla vedena buď v CZK nebo spíše s ohledem na nabídku akciových fondů u nás v EUR. Jádrové investice v akciové části portfolia by měly směřovat ponejvíce do akcií Eurozóny.

Ivo Nejdl, Raiffeisenbank

Nejdříve tři poznámky

  • Za prvé, koruna by měla v následujících letech vůči euru posilovat zhruba o 1-2 % ročně. Do roku 2010 by tedy domácí měna měla vůči euru získat zhruba 10 %.
  • Za druhé, většina občanů ČR má korunové příjmy a výdaje. Směny prostředků do eur či dolarů a následná zpětná konverze není ničím jiným než spekulací, což odporuje duchu střádání na důchod.
  • Za třetí, při investování do podílových fondů je důležitější region, jenž generuje příjmy fondu, než měna, v které je hodnota fondu vedena. Jinými slovy, investor může koupit například fond amerických dluhopisů denominovaný v eurech. Nákup takového fondu domácím investorem přináší devizové riziko oslabení dolaru vůči koruně, nikoliv oslabení eura vůči koruně. Fígl je v tom, že výnosy v eurech samozřejmě obsahují také změnu kurzu USD/EUR.

Potíž je ale v tom, že v České republice je málo investičních příležitostí. Je tedy vhodné investovat do zahraničních cenných papírů a fondů. Vzhledem k tomu, že investiční horizont je 5-6 let, investor by měl zvážit zastoupení akcií ve svém portfoliu. Průměrný investor by tedy pravděpodobně volil smíšený fond, odvážnější člověk akcie. Aby dotyčný omezil kurzové ztráty, měl by kupovat celý svět či americké cenné papíry. Jak je výše zmíněno, pětiletá investice do západní Evropy přinese domácímu investoru díky zhodnocení koruny vůči euru o zhruba 10 % méně, než stejná investice občanu země eurozóny. Protože dolar je podle mnoha odhadů o necelých 10 % vůči euru podhodnocen, měl by se domácí investor obracet spíše na fondy generující výnosy v USA či obecně ve světě. Mou volbou by tedy byl fond americký akciový či smíšený, případně globální akciový, respektive smíšený.

Pavel Nesejt, Finance.cz

Samotný fakt změny národní měny někdy koncem první nebo spíše začátkem druhé desítky tohoto století nebude mít technicky žádný vliv na úspory občanů. Je tedy jedno, jestli bude mít úspory v eurech, nebo stávající národní měně. Kurz CZK/EUR bude dva roky před samotným vstupem do měnové unie pevně fixován na euro. To jsou technické aspekty.

Mnohem významnější je proces do doby vstupu do měnové unie. Osobně vidím pro eurové investory riziko a to ze dvou důvodů. První je výše výnosu investice do domácích fondů versus investice do fondů zahraničních. Podle vývoje minulého a s poměrně vysokou mírou pravděpodobnosti i do budoucna budou investice do domácích fondů na vyšší úrovni než výnos fondů zahraničních. Obzvlášť patrné to je na akciových fondech – naše burza roste rychleji než velké evropské. Tato rychlost se sice bude snižovat a výnos bude časem zhruba stejný, ale je zde druhý, podstatnější faktor a tím je posilování kurzu naší koruny k euru. Zde je reálný zájem na tom, aby náš kurz vůči euru posiloval. Důvodem je konvergence k celé EU. Pivo za 4 eura v Německu je při dnešním kurzu 31,5 CZK/EUR jistě podstatně dražší, než kdyby koruna zpevňovala tempem 5 % ročně a za tři roky by tak kurz byl cca 27 CZK/EUR.

Příklad to není nereálný. Přiblížení ekonomik přes zpevnění národních měn je vedle inflační a důchodové cesty jedinou alternativou. Inflaci hlídá ČNB, důchody (mzdy) se nijak dramaticky zvyšovat nebudou (už stávající tempo je neúměrné tempu zvyšování produktivity) a tak posilování kurzu je dobrou příležitostí jak se "přiblížit" k EU. Z toho plyne i riziko investice do fondů v eurech. Nižší zhodnocení a posilování koruny dělá zahraniční fondy nevýhodné. Z tohoto důvodu bych je tedy drobným investorům nedoporučoval. Je ovšem nutné zdůraznit, že předpověď stojí na teoretických předpokladech. Predikovat vývoj kurzu, který je určen poptávkou a nabídkou po dané měně, je skoro jako věštění z křišťálové koule.

Martin Novotný, Sophia Finance

Naplní-li se současné odhady vývoje kurzu koruny k euru (mírné posilování koruny), je výhodnější držet investice v korunách, alespoň co se týká konzervativní složky rezervy (dluhopisy, peněžní trh). Výhodou jsou také vyšší korunové úrokové sazby a výnosy korunových dluhopisů.
U akciových fondů nemá význam uvažovat, zda investovat v korunách nebo eurech. Akciový fond investující pouze do českých akcií neexistuje, a tak nám nezbývá než investovat do akcií zahraničních a podstoupit kurzové riziko. To je kompenzováno významným snížením investičního rizika našeho portfolia. A určitě bychom se neměli soustředit jen na akcie eurozóny, ale využít investičních příležitostí po celém světě.

Pavel Schůt, Česká spořitelna

Předpokládáme, že popsaná osoba má dostatek volných prostředků k investování, hodlá pravidelně investovat do podílového fondu z důvodu zajištění v důchodovém věku a má před sebou 20 až 25 let pravidelného investování. Konečnou částku bude kumulovat postupně. V této situaci bych zvolil investici do akcií, nejlépe trvalým příkazem k investování stejné částky v CZK. Investor by se neměl nechat ovlivnit krátkodobými výkyvy akciového trhu. Po přijetí EUR bude investice konvertována do jiné měny, což však nezmění zvolený model investování.

Z hlediska časového horizontu a způsobu investování bude mít volba měny počáteční investice relativně malou váhu. Na počátku bude kumulována relativně malá částka a doba investování v EUR bude nejméně tři čtvrtiny uvažované doby. Osobně se navíc domnívám, že CZK dále posílí v horizontu zhruba pěti let zbývajících do převzetí EUR, takže bude výhodnější začít investování v CZK. EUR a CZK však jsou již nyní hodně pevně svázané.

Důležitější je v tomto případě volba strategie investování, tj. do čeho a jak často investovat. Dobrou strategií je pravidelné investování určité částky. Vedle dlouhodobé kumulace prostředků zde působí i efekt průměrování nákladů. Investujeme-li pravidelně stejnou částku, nakupujeme za ni při poklesu cen více podílových listů. V období růstu se tyto podíly výrazně zhodnotí. Protože se období růstu a poklesu střídají, rozložení investování nás chrání před špatným načasováním.
 
Bude-li modelový investor investovat měsíčně 10 000 Kč se zhodnocením 8 %, které se uvádí jako dlouhodobý průměr u akciového portfolia, bude mít po 20 letech částku 5,7 mil. Kč. Uloží-li pak tuto částku opatrně s výnosem 2 % (to zajistí vklad nebo fond peněžního trhu), umožní mu to inkasovat dalších 20 let každý měsíc 28 890 Kč. Investuje-li však do dluhopisového portfolia, jehož výnos bude v průměru jen 5 %, získá při stejném způsobu investování jen 4,1 milionu, což mu umožní vybírat měsíčně 20 500 Kč.

Výsledek i ochrana investora při rozložení investice v čase mluví jasně ve prospěch odvážnější investice buď do diverzifikované investice do akciového podílového fondu, nebo do indexového certifikátu. Po konverzi budou tyto hodnoty přepočtené do EUR jako hodnota všech ostatních aktiv.

Markéta Šichařová, Volksbank

Problém je složitější, než se na první pohled může zdát. Otázka totiž není spojená jen s výběrem měny, ale i fondu. Navíc je sporné, zda se na stáří zabezpečit právě formou spoření ve fondu.

Pokud jde o výběr měny, jednoznačně doporučujeme investovat pouze a jen v korunách. Termín přijetí eura s tím nemá nic společného. Koruna totiž bude podle našich prognóz dlouhodobě posilovat jak k euru, tak i k dolaru. To znamená, že investice v jiných měnách než v korunách by byla v několika následujících letech ztrátová. Investovat v jiné měně než v koruně by mohlo být výnosné pouze za předpokladu, že bychom investovali do takových instrumentů, jejichž výnos by byl procentuálně vyšší než posílení koruny. Například kdyby americké akcie posílily ročně o 10 % a koruna zpevnila k dolaru o 6 %, celkový výnos z investice by pak byl jen 4 %. Takto vysoce výnosné zahraniční investice jsou však zároveň také příliš rizikové na to, abychom si je spojovali se zabezpečením na stáří, a proto radíme se jim v tomto případě vyhnout.

Pokud by navzdory těmto faktům chtěl drobný investor investovat v jiné měně než v korunách, nemá na rozdíl od podniku prakticky žádnou reálnou možnost se zajistit proti kurzovému riziku. Zajišťovací deriváty jsou pro něj totiž finančně prakticky nedostupné.

Druhou otázkou je výběr fondu. Vzhledem k tomu, že minimálně po následující tři roky porostou celosvětově úrokové sazby, rozhodně nedoporučujeme dluhopisové fondy, protože ceny jejich podílových listů budou zřejmě klesat. Otázkou také je, zda investiční či podílový fond je ideální variantou zajištění se na stáří. V zásadě jej sice můžeme doporučit, radíme však zkombinovat spoření prostřednictvím fondu s vlastnictvím alespoň jedné nemovitosti, ve které budou peníze uloženy ještě mnohem bezpečněji. Podle našeho názoru nemovitosti (které je možné v důchodu například prodat či pronajímat) jsou zdaleka tím nejlepším zabezpečením na důchod.

Pavel Zachrdla, TriMan, osobní finanční plánování

Pro investování v eurech nevidíme žádný racionální důvod. Do přijetí eura je ještě poměrně dlouhá doba, po kterou bychom zbytečně kromě kurzového rizika podstupovali i riziko měnové. Navíc lze očekávat postupné mírné posilování koruny. Finanční trhy se v uvedeném období nebudou výrazně měnit. Tuzemské úrokové sazby i dluhopisový trh se budou pravděpodobně vyvíjet souběžně s trhem evropským. U akciových trhů lze navíc očekávat vyšší dynamiku růstu u tuzemských titulů. Jednak jsou tuzemské tituly stále ještě se srovnatelnými zahraničními do jisté míry podhodnoceny a jednak lze u nás očekávat ještě nějakou dobu pokračování přílivu zahraničních investic, což by se mělo projevit jak růstem cen tuzemských akcií, tak i dalším posilováním koruny.

Investování v eurech má proto smysl pouze jako nástroj stabilizační či spekulativní. Z uvedeného důvodu bychom tedy doporučovali realizovat dvě třetiny investic v korunách a jednu třetinu v euru.

 

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená