FinExpert.e15.cz

Exkluzivní exportní výzkum 2007

Již pošestnácté proběhl Exportní výzkum DHL, který dlouhodobě mapuje názory nejvýznamnějších českých vývozců na aktuální události v České republice i zahraničí. Průzkum zajistila společnost GFK, která se během letošního října telefonicky dotazovala ředitelů a členů top managementu, kteří jsou zodpovědní za export ve 250 významných českých firmách. Podle českých exportérů budou mít zásadní vliv na zdražení exportu plány rozšířit mýtné na silnice I. a II. třídy, a také rozhodnutí společnosti ČEZ v roce 2008 výrazně zdražit energii.

Zavedení mýtného pro nákladní automobily od 3,5 tuny do 12 tun a rozšíření mýtného    na silnice I. a II. třídy způsobí podle tří čtvrtin respondentů (76 %) zdražení dopravy. Dvě třetiny respondentů (64 %) si myslí, že dojde ke zvýšení cen výrobků v souvislosti se zdražením dopravy. Dvě pětiny respondentů (39 %) jsou toho názoru, že se zvýší příjem do státního rozpočtu. Pětina respondentů (21 %) si myslí, že toto opatření přinese peníze na opravu silnic. Snížení tranzitní dopravy na území ČR očekává desetina (10 %) respondentů, podobně jako spravedlivé dělení nákladů podle ujetých kilometrů (9 %). 

Více než čtvrtina společností (28 %) získala certifikát enviromentálního managementu podle norem ČSN EN ISO 14001. Desetina společností (9 %) zatím ne, ale plánuje ho dosáhnout v příštích třech letech. Mírná většina respondentů (52 %) se vyjádřila, že ho nezískala. 12 % respondentů neví. 

„Souhlasíme s  názorem většiny českých exportérů, kteří vidí negativní důsledky rozšiřování mýtného na silnice I. a II. třídy. Tento krok se zcela jistě promítne do ceny výrobků a jen málokterého dopravce přesvědčí, aby kvůli tomuto dalšímu nákladu nevyužil české silnice. Omezení tranzitní dopravy je tedy cílem velmi vzdáleným,“ říká Luděk Drnec, obchodní ředitel DHL Express v České republice a dodává: „Pozitivní zprávou je naopak rostoucí zájem o ekologickou přepravu českých vývozců. V tomto směru jde DHL příkladem. Jako první logistický přepravce v České republice jsme začali používat vozidla na alternativní pohon.“  

Dle velké většiny respondentů (88 %; rozhodně+spíše) bude mít rozhodnutí ČEZ v roce 2008 výrazně zdražit energii až o 15 % vliv na český export. Pouze desetina respondentů (9 %; rozhodně + spíše) se domnívá, že tento krok vliv mít nebude.

Polovina respondentů (48 %) se domnívá, že na jejich exportní možnosti vládou schválená reforma veřejných financí bude mít neutrální vliv (ani pozitivní ani negativní). 15 % respondentů se domnívá, že bude mít negativní vliv (zcela + spíše). Pouze desetina respondentů (10 %; zcela + spíše) se domnívá, že bude mít na jejich exportní možnosti pozitivní vliv. Čtvrtina respondentů (26 %) neví. 

Většina respondentů (60 %) se domnívá, že využívání přepravy šetrné k životnímu prostředí nepřinese konkurenční výhodu jejich firmě. Čtvrtina respondentů (26 %) se domnívá, že přinese konkurenční výhodu jejich firmě a 14 % respondentů neví. 

Většina respondentů (60 %; rozhodně + spíše) se domnívá, že v následujících třech letech neovlivní ekologická témata jejich výběr poskytovatele logistických služeb. Necelá třetina (30 %; rozhodně + spíše) se domnívá, že ovlivní a 10 % respondentů neví. 

Na otázku, jak velkou část z jimi přepravovaného zboží by byly exportéři připraveni přepravovat způsobem šetrným k životnímu prostředí, pokud by zde byl určitý příplatek (např. ve výši 2 %), odpověděla více než čtvrtina (27 %) exportérů, že v rozmezí 0 – 10 %. Pro rozpětí 10 – 20 % se kladně vyjádřilo 12 % exportérů; pro rozpětí 20 – 30 %, 7 % exportérů; pro více než 30 % se kladně vyjádřilo 15 % exportérů. Dvě pětiny respondentů (39 %) se nevyjádřily. 

Z možností podpory CzechTrade využívají respondenti nejvíce konzultace a poradenství (25 %; jaro 2007 15 %). Společné výstavy v zahraničí využívá 18 % (jaro 2007 5 %) respondentů; poptávky a příležitosti ze zahraničí 14 % respondentů (jaro 2007 2%). 

Vývoj exportu (v krátkodobém i dlouhodobém horizontu) 

V dlouhodobějším horizontu 12 měsíců ve srovnání s minulými 12 měsíci očekává nárůst objemu exportu většina (52 %) exportních firem. Třetina (35 %) se domnívá, že objem exportu jejich firmy zůstane stejný a pouze 3 % exportních podniků se domnívá, že poklesne. Zbytek neví. Ve srovnáním s jarem 2007 jsou zde jen minimální rozdíly. 

V krátkodobějším horizontu následujících 3 měsíců ve srovnání s posledními 3 měsíci méně než třetina (28 %) exportních podniků uvedla, že objem exportu jejich firmy vzroste. Což je o něco méně než na jaře 2007 (33 %). Více než polovina (59 % respondentů) uvedlo, že tento objem zůstane stejný a desetina (12 % respondentů) uvedla, že objem jejich exportu klesne. Zbytek neví. 

Exportní sebevědomí podniků je tedy stále na vysoké úrovni a výrazně v kladném pásmu a to především v dlouhodobém horizontu. Index dlouhodobého exportního sebevědomí (rozdíl procenta kladných a záporných odpovědí) pro období příštích 12 měsíců je + 49 (jaro 2007 + 50). Index krátkodobého exportního sebevědomí pro období příštích 3 měsíců činí + 16 (což je o něco méně než na jaře 2007, kdy byl +23). 

Vývoj zaměstnanosti v exportních firmách 

Odhady zaměstnanosti v exportních firmách se stále zlepšují. Ve většině exportních podniků by měl počet zaměstnanců stagnovat (61 %). Nárůst počtu zaměstnanců očekává čtvrtina exportních podniků (24 %). Na jaře 2007 to bylo 19 %. Pokles očekává desetina podniků (10 %). 

Již sedmou vlnu po sobě je index zaměstnanosti (rozdíl procenta kladných a záporných odpovědí) v kladném pásmu. Jeho hodnota se zvýšila na +14 (na jaře 2007 +10). Očekávání exportérů se dlouhodobě zlepšuje od jara 2002. 

Klíčové trhy 

Země EU jsou stabilně klíčovými trhy. V předchozích 12 měsících exportovaly více než čtyři pětiny firem (86 %) do Německa, do zemí EU (bez Německa a Slovenska) to bylo 85 % firem; tři čtvrtiny firem (76 %) na Slovensko. Tyto tři regiony s velkým náskokem vládnou českému exportu.  

Následuje Rusko, které uvedla více než třetina respondentů (39 %), východoevropské země bez členských zemí EU (36 %) a země bývalého Sovětského svazu bez členských zemí EU a Ruska (33 %). 

Očekávání exportních firem co se týče nárůstu exportů v příštích 12 měsících jsou u všech regionů stále spíše pozitivní 

Exportéři očekávají získání nových odbytišť v příštích 12 měsících s výrazným náskokem před ostatními zeměmi a regiony především na unijním trhu (bez Německa a Slovenska). Uvedla to necelá pětina (17 % respondentů). To je podobné jako na jaře 2007. 

38 % firem ztratilo v posledních třech letech nějaká zahraniční odbytiště nebo trhy, 61 % si udrželo všechny trhy. 1 % respondentů odmítla odpovědět. Nejčastěji ztratily trhy v EU bez SRN a Slovenska (48 % těchto případů), dále v Německu (21 %). Důvodem ztráty trhu u těchto firem, byla především cenová konkurence (26 %; na jaře 2007 18 %).  

Největší exportní příležitost do budoucna představuje podle necelé třetiny exportních firem    (30 %; na jaře 2007 24 %) Německo, následuje Rusko (21 %) a země EU bez Německa a Slovenska (14 %, jaro 2007 20%). Opět s předstihem před ostatními regiony a zeměmi. 

Za perspektivní oblast českého exportu obecně z produktového či oborového hlediska považuje 32 % exportních firem stroje, strojírenství, strojírenská zařízení. 27 % exportních firem automobilový průmysl. Tato odvětví vedou s velkým náskokem. 

Ekonomická situace exportních firem 

Ekonomická situace exportních firem se podle respondentů dále udržuje na dobré úrovni. Pouze desetina (11 %) exportních firem označila svoji situaci za horší než před 12 měsíci (na jaře 2007 ji takto označilo 8 % exportních podniků). Více než polovina (51 %) ji označilo za lepší (jaro 2007  
55 %). Třetina (36 %) respondentů ji považuje za stejnou. 

Vlivy působící na export 

Nepříznivým vlivem, který dle respondentů bude nepříznivě působit na obchody do zahraničí v příštích 12 měsících je podle třetiny respondentů (34 %; na jaře 2007 pouze 19 %) kursová a měnová nestabilita. Více neždesetina respondentů (13 %) uvedla zdražení vstupů pro produkci a zhruba stejný počet respondentů (10 %) uvedl jako nepříznivý vliv rostoucí konkurenci na cílových trzích.  

Kursová a měnová nestabilita je pro třetinu (31 %; na jaře 2007 23 %) s velkým náskokem hlavní vliv působící na pokles exportu.  

Růstu exportu z ČR dle vývozců nejvíce pomáhá konkurenceschopnost z hlediska kvality        (dle 22 % respondentů; na jaře 2007 17 % respondentů); dále cenová konkurenceschopnost          (10 % respondentů). 

Exportérům nejvíce pomohl v posledním 12 měsících rozvoj (osobních) kontaktů a nové kontakty v zahraničí (21 %). V pětině případů (20 %; na jaře 2007 pouze ve 12 % případů) technologické inovace a investice.  

S výrokem, že české výrobky jsou v zahraničí vnímány jako velmi kvalitní souhlasí 81 % respondentů (zcela + spíše). S výrokem, že české výrobky jsou v zahraničí vnímány jako cenově přístupné souhlasí 90 % respondentů (zcela+spíše). S výrokem, že jde o výrobky na špičkové technické a technologické úrovni souhlasí 72 % respondentů (zcela + spíše). S tím, že výrobky z České republiky mají v zahraničí dobré jméno souhlasí 85 % respondentů (zcela + spíše). S výrokem, že české zboží má na trhu dlouholetou tradici souhlasí 78 % respondentů (zcela+spíše). Rozdíly oproti jaru 2007 jsou minimální. 

Podmínky exportu 

Více než tři čtvrtiny (77 %) respondentů vnímá podmínky k exportu v ČR jako dobré (velmi dobré + spíše dobré). Toto pozitivní hodnocení pokračuje od vstupu do EU. 

Třetina (30 %) respondentů se domnívá, že se podmínky pro export za poslední rok změnily. Polovina (49 %) z těch, kteří si myslí, že se podmínky exportu v posledním roce změnily, se domnívá, že k lepšímu (výrazně k lepšímu + spíše k lepšímu). Což je méně než na jaře 2007,      kdy se takto vyjádřily téměř dvě třetiny respondentů (62 %). 

Více než dvě třetiny (66 %) exportérů je o podpůrných programech pro české exportéry dostatečně informováno (rozhodně ano + spíše ano). Což je více než na jaře 2007, kdy to bylo   55 % exportérů. Informace o těchto programech čerpají hlavně z Internetu (72 %; na jaře 2007  47 % exportérů). 

Zavedení EURA bude mít dle vývozců spíše pozitivní vliv na export. Necelé dvě pětiny (36 %) exportérů očekává pozitivní dopady (rozhodně pozitivní + spíše pozitivní); negativní dopady (rozhodně negativní + spíše negativní) předpokládá pouze pětina (18 % exportérů). Třetina (33 %) exportérů nepředpokládá žádné výrazné ovlivnění exportu a zastává neutrální postoj.                     15 % respondentů neví. Rozdíly oproti minulé vlně výzkumu jsou zde minimální. 

Z pozitivních dopadů zavedení EURA pro exportní operace uváděla čtvrtina respondentů (26 %) odstranění kursového rizika, pětina respondentů (22 %) jednoduchost, snazší přepočet, jednodušší účetnictví apod. Stabilní ceny subdodávek jako pozitivní dopad uvedlo 12 % respondentů.  

Z negativních dopadů zavedení EURA uváděli respondenti především tlak na růst cen a zvýšení cen (10 %). 6 % respondentů uvedlo jako negativum možný nepříznivý kurs ke dni přechodu na EURO. 

Průměrný odhad kursu vůči EURU za šest měsíců na jaře 2008 činil u respondentů                     27,00 CZK/EURO.

 

Další článek



 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená