Každý zaměstnanec má právo na svobodnou volbu zaměstnání. Zaměstnavatel je ze zákona povinen přistupovat k jednotlivým uchazečům o zaměstnání bez rozdílu. Pokud personalista upřednostní u přijímacího pohovoru jednoho uchazeče před ostatními například pouze kvůli pohlaví či věku, aniž by k tomu měl vážný důvod, jedná se podle zákona o diskriminaci. Zaměstnavatelé si jsou dobře vědomi, že mají povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi uchazeči o zaměstnání a nemohou zveřejňovat nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter. V pracovních inzerátech i u samotného výběrového řízení se však lidé mohou setkat se skrytou diskriminací. I skrytá diskriminace je v rozporu se zákonem, prokázat ji však lze jen velmi těžko.
Co je považováno za diskriminaci?
Podle zákona o zaměstnanosti nesmí být u přijímacího pohovoru znevýhodněn jeden uchazeč před ostatními z důvodu pohlaví (diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví), sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.
V odůvodněných případech může zaměstnavatel omezit výběr například pouze na jedno pohlaví. Pokud se jedná o zaměstnání, kde je pohlaví uchazeče pro výkon dané profese rozhodující, nejedná se o diskriminační jednání zaměstnavatele. Typickým příkladem takového zaměstnání může být stavební dělník, zaměstnanec skladu manipulující převážně s těžkými břemeny či osoba provádějící osobní prohlídky.
Diskriminace v pracovní inzerci
V oficiálních pracovních nabídkách se s přímou diskriminací nesetkáte. To potvrzuje i Jana Skalová z portálů www.jobs.cz a www.prace.cz. „Zaměstnavatelé, kteří nabídky pozic na pracovních portálech vystavují, si jsou velmi dobře vědomi, které požadavky na uchazeče o zaměstnání jsou v souladu s právními předpisy,“ doplňuje Skalová. I přes to se však lidé mohou na trhu práce s diskriminací a zvýhodňováním některých jedinců setkat. V pracovních nabídkách mohou uchazeči o zaměstnání nalézt skrytou diskriminaci. Společnost může například uvést, že potenciálním uchazečům nabízí práci v mladém a dynamickém kolektivu – to je signálem pro starší uchazeče, že se do mladého týmu nebudou příliš hodit. Ochota k častému cestování zase může naznačovat, že pozice není vhodná pro uchazeče s rodinnými závazky, pod reprezentativním vystupováním může být skryt požadavek na dobrý vzhled.
Selekce u přijímacího pohovoru
I u přijímacího pohovoru se mohou lidé setkat se skrytou diskriminací. V úvodu pohovoru zaměstnavatelé prověřují, zda uchazeč splňuje požadavky na danou pozici (např. vzdělání, praxe, jazykovou vybavenost a další kvalifikační předpoklady). Zaměstnavatel může dále vyžadovat informace, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (např. datum narození, rodné číslo, bydliště, číslo bankovního spojení, vybranou zdravotní pojišťovnu). Někdy se může stát, že zaměstnavatel vyžaduje informace, jejichž zjišťování zákon o zaměstnanosti zakazuje. Typickým příkladem jsou dotazy týkající se budoucího mateřství či zajištění péče o děti. Uchazeč o zaměstnání má právo odmítnout tyto informace sdělit. Zaměstnavatelé nejsou povinni sdělovat důvody odmítnutí. Rozhodl-li zaměstnavatel ve váš neprospěch například díky plánovanému založení rodiny, jedná se o skrytou diskriminaci.
Vnímání diskriminace občany ČR
Z výsledků výzkumu společnosti STEM z roku 2007 vyplývá, že převážná většina obyvatel ČR považuje diskriminaci na pracovním trhu za reálný problém. Podle výzkumu se devět z deseti občanů domnívá, že lidé jsou u nás často nebo velmi často diskriminováni kvůli věku. Tři čtvrtiny lidí vidí nezřídka znevýhodnění z důvodu těhotenství a mateřství (75 %) nebo zdravotního stavu či postižení (72 %). Mezi další časté důvody diskriminace patří rasový a etnický původ, pohlaví a rodinný stav nebo povinnosti k rodině. Naopak velmi výjimečně jsou lidé diskriminování kvůli náboženství či víře.