Studie analytiků Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (dále RZB), která byla představena koncem července ve Vídni, ukázala, že celková bilance bankovního trhu dvaceti zemí střední a východní Evropy (dále SVE) dosáhla v loňském roce 572,2 miliard euro. Meziročně tak dosáhla nárůstu o 10,1 %. Největšího růstu dosáhly banky v Rusku (+15,6 %), Maďarsku (+19,9 %) a přistupujících zemích druhé vlny (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, +13,1 %). Přitom se ukázalo, že na celém trhu získávají stále větší podíl mezinárodní bankovní skupiny.
Podle názorů autorů uvedené analýzy má bankovní trh v regionu střední a východní Evropy značný růstový potenciál. Celková bilance zemí SVE činila pouze 59 % HDP, zatímco v zemích Eurozóny dosáhla 201 %. Růst trhu je přitom tažen jak rozvojem bankovních služeb, tak rychlejším růstem HDP zemí SVE. Ještě lépe údaj vyzní v přepočtu na jednoho obyvatele: zatímco v Eurozóně vlastní banky aktiva ve výši 38 340 EUR, v zemích SVE zatím pouhých 1 730 EUR na jednoho obyvatele. Jednotlivé země SVE ovšem vykazují velmi rozdílnou úroveň rozvoje bankovního trhu. Aktiva bankovních domů v nových členských zemí Evropské unie se pohybují na úrovni 4 420 EUR na jednoho obyvatele, ale v případě Ruska, Ukrajiny a Běloruska se stejný údaj přehoupl sotva přes 900 EUR. Nepřekvapí, že právě tyto nejméně rozvinuté trhy rostou nejrychleji.
Objem půjček pro domácnosti je na západě výšší
Na jednotlivé segmenty bankovního trhu v zemích SVE má vliv růst střední třídy v těchto zemích. Zatímco čisté půjčky v EUR se v roce 2003 zvedly o 14,7 %, úvěry pro domácnosti vzrostly o celých 23,8 %. Zatímco v původních zemích Eurozóny úvěry pro domácnosti dosahují výše 49 % HDP, v zemích SVE je to nyní pouze 7 % HDP.
V jednotlivých zemích SVE panuje v tomto ukazateli značné rozdíly. Ve sto čtyřiceti milionovém Rusku reprezentují půjčky domácnostem dosud pouze 2,5 % HDP, zatímco na nejrozvinutějších trzích nových členů EU se jejich výše blíží 11,5 % HDP. Banky v této skutečnosti vidí i dosud volný prostor pro další expanzi svých služeb a i přes rozvoj internetového bankovnictví většina z mezinárodních bank hodlá rozšiřovat svoji pobočkovou síť.
Bankám se stále nabízí řada příležitostí
Za dynamickým rozvojem bankovního trhu v zemích SVE stojí mj. rozvoj aktivit mezinárodních bank. Jejich činnost v jednotlivých zemích podporuje vznik konkurenčního prostředí a navíc funguje jako důležitý signál zájemcům o přímé investice ze zahraničí.
Mezi prvními vstoupily na trh zemí SVE Raiffeisen, Creditanstalt, Citigroup a ING. V dalších letech se připojily bankovní skupiny KBC, Unicredito, Société Générale, Erste Bank a Intesa BCI. Většinou začínaly akvizicemi bývalých státních velkých bank. Jednou z mála původních bank, které dosáhly na mezinárodní úroveň je maďarská OTP, která nyní vlastní expandující síť poboček v celém regionu SVE.
Na druhé straně dochází i k redukci investovaného kapitálu. KBC nedávno prodala své pobočky v Litvě a na Ukrajině. Bayerische Landesbank odešla z České republiky a Chorvatska, Société Générale a Rabobank se stáhly z Maďarska. Jiné mezinárodní banky to však považují za obchodní příležitosti, kterých je třeba využít. Vedle toho objevují další příležitosti i díky pokračující privatizací státních bank. Privatizovat se budou např. polská PKO Bank – největší banka ve střední Evropě – a BCR, největší úvěrová instituce Rumunska. Zdá se, že na obzoru jsou privatizace velkých státních bank i v Rusku, jako třeba Vneshtorgbank, druhé největší banky v zemi.
(zdroj: Raiffeisen Zentralbank Osterreich AG)
Největší hráči na trhu
Nejvýznamnějšími hráči na trhu jsou nyní belgická KBC s celkovou bilancí 29 miliard EUR a 795 pobočkami, rakouská Erste Bank s 28,6 miliardami EUR a 1 318 pobočkami a italská UniCredito s 24,6 miliardami EUR a 1 207 pobočkami. Pět největších bank (KBC, Erste Bank, UniCredito, HVB/BACA a Raiffeisen International) společně vlastní 127,3 miliard EUR a 5 013 poboček. Co se týče dynamiky růstu aktiv za poslední tři roky je daleko nejúspěšnější francouzská Société Générale s růstem 104,4 %, za kterým stojí především nákup české Komerční banky.
Mezi zeměmi, v nichž se mezinárodní banky nejvíce angažují hrají prim Polsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko. Z celkových 8 146 poboček ve 20 zemích SVE mají mezinárodní banky plných 5 996, tedy 74 %, právě v těchto čtyřech zemích. Poněkud překvapivé je, že tyto banky vyvíjejí značnou aktivitu na Slovensku, kde mají podobný počet poboček jako ve dvakrát větším Maďarsku (929, resp. 1 005). V České republice působí 11 mezinárodních bank, které společně vlastní 1 345 poboček. Největšími mezinárodními bankovními skupinami u nás jsou Erste Bank (majitel České spořitelny) s 664 pobočkami, Société Générale (majitel Komerční banky) s 338 pobočkami a KBC (vlastník Československé obchodní banky) s 208 pobočkami.
Země regionu SVE-20
Nové členské země EU: Estonsko, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko
Přistupující země druhé vlny: Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko
Jihovýchodní evropské přechodové trhy: Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Makedonie, Moldavsko, Srbsko a Černá Hora,
Země bývalého SNS: Bělorusko, Rusko, Ukrajina
(zdroj: Raiffeisen Zentralbank Osterreich AG)