FinExpert.e15.cz

Euro v ČR v nedohlednu

Česká republika se vstupem do Evropské unie v květnu 2004 zavázala k přijetí eura, je to tedy její povinností, a nikoli možností.
Euro v ČR v nedohlednu

Myšlenka jednotné evropské měny není otázkou několika posledních let. V rámci evropských integračních snah a procesů se objevila již v šedesátých letech. Z důvodu tehdejšího postupu v ekonomické integraci a existenci jiných měnových systémů však byla na čas odsunuta. Renesanci myšlenky jednotné měny Společenství přinesl zánik do té doby funkčního Bretton-Woodského měnového systému, jehož principem byla vázanost dolaru na zlato. Tu v roce 1971 zrušil americký prezident Richard Nixon. V zájmu států Evropského společenství však bylo nastolení určité měnové rovnováhy, tedy omezení kolísání jednotlivých měn. Proto státy přistoupily k tvorbě Evropského měnového systému, který začal fungovat na jaře roku 1979.

Principem Evropského měnového systému bylo navázání směnných kurzů národních měn na uměle vytvořenou jednotku ECU, kterou tvořil koš národních měn členských států. Musíme si ovšem uvědomit, že ECU byla „pouze“ virtuální jednotka, a nikoli skutečná měna, kterou by mohl běžný občan platit v obchodech v zemích Evropského společenství.

Ani Evropský měnový systém se nevyhnul problémům spočívajícím v nadměrném kolísání některých měn (např. italská lira či španělská peseta), což podnítilo evropské státníky k větší aktivitě, jež vyvrcholila v rozhodnutí o přijetí jednotné evropské měny. Plán přijetí eura neboli budování Hospodářské a měnové unie byl přijat v polovině roku 1989. Logickou návazností bylo začlenění tohoto plánu do Smlouvy o EU, tzv. Maastrichtské smlouvy. Tento plán stanovil tři fáze budování Hospodářské a měnové unie (HMU).

  1. etapa (červenec 1990 – prosinec 1993) spočívala v dosažení volného pohybu kapitálu, užší hospodářské spolupráci a užší spolupráci mezi centrálními bankami členských států,
  2. etapa (leden 1994 – prosinec 1998) měla vytvořit institucionální, ekonomické a právní předpoklady – např. zřízení Evropského měnového institutu, Evropské centrální banky a opatření vedoucí ke stabilizaci národních rozpočtů,
  3. etapa (leden 1999 – prosinec 2001) již představovala samotné zavedení eura, a to nejprve v bezhotovostní, později v hotovostní podobě.

Poslední etapy se účastnilo jedenáct států. Dva státy – Velká Británie a Dánsko si vyjednaly stálou výjimku o neúčasti v HMU a dva státy – Řecko a Švédsko se neúčastnily z důvodu neplnění požadovaných kritérií. Řecko během třetí fáze dokázalo kritéria splnit, a proto se ke konci tohoto období stalo členem eurozóny a společnou měnu euro přijalo.

Kde všude lze nyní platit eurem

Jedná se primárně o státy HMU, kam se řadí Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Španělsko a od 1. ledna 2009 to je i Slovensko.

Dále se euro používá jako měna v následujících zemích: francouzské zámořské departmány Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik v Karibiku a Réunion v Indickém oceánu, portugalské ostrovy Madeira a Azorské ostrovy či španělské Kanárské ostrovy. Dále lze eurem platit v Monaku, San Marinu, Vatikánu, malém státě Andora ležícím na francouzsko-španělské hranici či v Kosovu a Černé Hoře.

Kritéria pro přijetí eura

Smlouva o Evropské unii – Maastrichtská smlouva nejenže začlenila plán zavedení eura, ale také stanovuje podmínky, za nichž je možné se HMU účastnit a přijmout tak euro. Tato kritéria jsou označována jako kritéria konvergence neboli Maastrichtská kritéria. Splnění těchto kritérií by v zásadě mělo znamenat dosažení požadovaného hospodářského sblížení s ostatními zeměmi eurozóny. Jedná se o tato kritéria:

  • cenová stabilita: míra inflace daného státu nesmí překročit průměrnou míru inflace tří členských států s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability o více než 1,5 procentního bodu (nikoli o 1,5 %!)
  • deficit veřejných financí: národní rozpočtové deficity (tzn. jak státní, tak i komunální) musí být nižší než 3 % HDP
  • veřejný dluh: celkové zadlužení země nesmí překročit 60 % HDP
  • úrokové sazby: dlouhodobá nominální úroková míra (u státních dluhopisů či jejich ekvivalentů) nesmí překročit o více než 2 p. b. průměrnou úrokovou sazbu tří členských států s nejnižší inflací
  • stabilita směnného kurzu: směnné kurzy se po dobu dvou let před vstupem do HMU nesmí vychýlit od dané střední hodnoty o více, než je stanoveno.

Některé čtenáře může napadnout, zdali tato kritéria musí státy, které jsou již součástí HMU a euro přijaly, dále dodržovat. Odpověď není jednoduchá, avšak ani zvláště komplikovaná. Jedná se totiž o to, že kritéria, jako je inflace, úrokové sazby a směnné kurzy nemohou národní autority států účastnících se hospodářské a měnové unie zásadním způsobem ovlivnit, neboť již nemají plně autonomní centrální banku. I přesto by však mělo být dosaženo jistého stupně udržitelnosti dosažených hodnot těchto kritérií. Kritéria, která je možno, i po přijetí eura, přímo ovlivnit volbou fiskální politiky vlády, jsou veřejný dluh a schodek veřejných rozpočtů.

Právě proto byl v roce 1997 přijat Pakt stability a růstu, jež vytvářel, pod hrozbou možných sankcí, tlak na fiskální disciplínu jednotlivých členských států. Sankce mohou být uděleny buď ve formě bezúročného vkladu u Rady, nebo skutečné pokuty. Pravdou ovšem zůstává, že rozhodnutí o případných sankcích je věcí politické shody v Radě, což může výrazně ovlivnit například výši uložené pokuty. Na druhou stranu ale není možné předpokládat, že by hypotetická pokuta ve výši 100 € byla ostatními institucemi, obzvláště Evropskou komisí, akceptována. Udělila-li by Rada takto směšnou pokutu, musela by Komise přistoupit k právním krokům směřujícím k potrestání a adresovaným Evropskému soudnímu dvoru.

Kdy euro příjme Česká republika

Logicky musí následovat otázka, proč Česká republika zatím není členem eurozóny a proč nám v peněženkách na místo korun necinkají eura a centy. V první řadě je pro vstup do eurozóny nutná politická vůle, což je v případě České republiky hlavním kamenem úrazu. Ostatně i ministr financí České republiky o přijetí eura tvrdí, že jde především o politický projekt.

Původně mělo být euro přijato již v roce 2010, následně se spekulovalo o roce 2012. Ovšem pravděpodobnější je až rok 2013 či později. Pokud bychom chtěli přijmout euro již v roce 2012, bylo by nutné přijmout toto rozhodnutí do konce roku 2008, což se nestalo. Důležité ovšem není pouze ono datum zavedení eura, ale i jeho samotné stanovení a zveřejnění. Právě stanovení rozhodného data je informací, kterou po vládě požadují čeští obchodníci a producenti.

Jak přijmeme euro?

Existují v zásadě tři hlavní scénáře přechodu z národní měny na měnu jednotnou. Jedná se o:

  • tzv. madridský scénář využívající přechodného období, po které je euro zavedeno pouze v bezhotovostním styku a po skončení tohoto přechodného období je euro zavedeno i ve styku hotovostním,
  • jednorázový přechod na euro, kdy je současně zavedeno euro jak v hotovostní, tak v bezhotovostní podobě,
  • jednorázový přechod s využitím „fáze postupného zrušení“, což se od předchozí formy přijetí liší pouze tím, že některé specifické oblasti, jako je např. platba daní, je možno po určitou dobu uskutečňovat v národní měně.

Česká republika si pro přijetí eura vybrala druhý uvedený způsob, tedy „velký třesk“. Jedná se pravděpodobně o koordinačně nejsložitější, na druhou stranu ale nejpřehlednější způsob přijetí společné měny. Vytvořit si lepší představu, jak bude zavedení eura a jeho harmonogram vypadat, nám umožní následující schéma z dílny Ministerstva financí.

Pět políček schématu představuje pět etap zavádění jednotné měny.

1) První fáze je fáze předpřípravná, která je ohraničena datem stanovení termínu přijetí jednotné měny a rozhodnutím o zrušení výjimky na zavedení eura. V rámci této etapy je nezbytné provádění technických příprav. Logicky je zde jediným platidlem česká koruna.

2) Druhá fáze celého procesu spočívá v přípravě na přijetí eura. Po dobu trvání této etapy je jediným platidlem stále česká koruna. Etapa začíná zrušením výjimky na zavedení eura a končí výměnou oběživa národního za oběživo eurové. V rámci druhé fáze je nutné, po splnění požadovaných kritérií, stanovení koeficientu pro přepočet ve formě 1 EUR = XX,XXXX CZK. Tento koeficient bude použit i pro účely duálního označování cen, a to jak v obchodech, tak i na účtech či bankovních výpisech.

3) Třetí fáze je ze všech nejkratší a její délka je stanovena na 14 dnů a spočívá ve skutečné výměně oběživa. Platby v hotovosti je možné provádět v obou měnách, platby bezhotovostní pouze v eurech. Duální označování je stále samozřejmé.

4) Čtvrtá fáze bude probíhat po celý následující kalendářní rok, přičemž platby jak hotovostní, tak bezhotovostní, jsou prováděny pouze v eurech a stále existuje povinnost duálního označování cen, které však závěrem tohoto období skončí.

5) V poslední fázi je již možné platit pouze eurem a označování cen zboží je již také jednotné – eurové. Případní opozdilci mohou své korunové úspory vyměnit pouze v pobočkách České národní banky.

Přijmout, či nepřijmout?

Otázka přijetí eura je pouze řečnická, neboť, jak již bylo uvedeno, přijetí eura je pro Českou republiku povinné. Otázkou, kterou bychom si měli položit, je výhodnost či nevýhodnost jednotné měny z hlediska ekonomického.

Členství v měnové unii má pochopitelně řadu výhod i nevýhod a je otázkou, která strana mince převáží!

Výhody

Jednou z nejpodstatnějších výhod, a to především pro podnikatele, je odstranění kurzového rizika, tedy neočekávaného pohybu směnných kurzů, který může být výrazným zdrojem problémů. Výhoda, kterou přímo pocítí občané, je zcela jednoznačná a spočívá v absenci poplatků za výměnu peněz. Stejně tak evidentní je možnost okamžitého a jednoduchého porovnání cen u nás a v ostatních zemích eurozóny. Zcela jednoznačnou výhodou makroekonomického významu je tlak na rozpočtovou kázeň vycházející z Paktu o stabilitě a růstu. Často zmiňovanou výhodou, opět makroekonomického významu, je podíl na rozhodování o politice eurozóny, tedy podíl na rozhodování Evropské centrální banky a možnost ovlivnit jednání v rámci Rady EU.

Nevýhody

Jednou z nejuváděnějších nevýhod je bezpochyby ztráta vlastní měnové politiky (např. nemožnost samostatně změnit výši úrokových sazeb v ČR), což zásadním způsobem ovlivňuje nástroje hospodářské politiky vlády. Jednoznačné jsou také náklady na zavedení eura, související jak s procesem koordinace a příprav, tak i se samotným tiskem nových a likvidací původních bankovek. Pro obchodníky – banky a směnárníky znamená příchod společné měny značné omezení výnosů, u směnárníků je možné hovořit o likvidačních důsledcích.

Problémem měnové unie může být také rozdílné vnímání hospodářských šoků, které již nemohou být vyrovnávány pomocí měnových kanálů, ale musí být využito jiných nástrojů, jako je třeba mobilita pracovních sil. Posledním problémem, ovšem jedním ze zásadních, je vnímání inflace. Tedy ne skutečné inflace, ale vnímané inflace! Jedná se o to, jakým způsobem občané vnímají přeceňování a zaokrouhlování cen. Zde je vhodné upozornit, že k vysoké vnímané inflaci jsou náchylné státy, které u svých měn používaly jiných „řádů“ – typicky tedy Itálie, kde se platby obvykle vyskytovaly ve stovkách tisíc či milionech a přechodem na euro se běžné platby vyskytují v řádech desítek až stovek.

Porostou ceny?

Jednou z velkých obav obyvatel bývá skokové zvýšení cen. Dle výzkumů ve státech, které euro přijaly, se ovšem inflace objektivně nijak závratně nezvýšila, a v některých státech se dokonce inflace snížila. Obavy plynou většinou z procesu přeceňování, tedy z toho, že obchodníci využijí příležitosti a veškeré zaokrouhlování budou provádět směrem nahoru. Obranou před takovými praktikami bude etický kodex a spolupráce s organizacemi na ochranu spotřebitele, které mohou přeceňování monitorovat.

Velkou inspirací a studnicí zkušeností se pro Českou republiku a celý proces přijímání eura určitě může stát přijímání eura na Slovensku. Možným problémům a komplikacím, které Slovensko postihnou či postihly, se pak bude možné poměrně jednoduše vyhnout. Nezbývá tedy než doufat, že pevné datum stanovení zavedení eura bude co nejdříve realitou.

Další článek


 

Související články


celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Jak vidím přijetí či nepřijetí eura? <a rel="nof...
Aleš Kroutil
24. 4. 2012, 21:53

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená