Na základě Charty základních práv musí být ve všech členských zemích EU všem zaměstnancům zajištěny rovné podmínky v pracovně-právních vztazích. Přestože je tedy veškerá evropská legislativa zaměřená na rovnost žen a mužů, zůstávají v Evropě i nadále mezi ženami a muži v míře zaměstnanosti, výdělcích a profesním postupu rozdíly.
Nejmenší rozdíly jsou na Maltě
Rozdíly ve výši příjmů mužů a žen jsou v jednotlivých státech Evropské unie různé. Nejmenší rozdíly jsou na Maltě (ženy vydělávají v průměru pouze o 4 % méně než muži), v Belgii a Slovinsku (o 8 %). Naopak nejvyšší rozdíly jsou v Estonsku a na Kypru (o 25 %), Slovensku (o 24 %) a Německu (o 22 %). Ani v Česku si ženy nevedou moc dobře, rozdíl v příjmech žen a mužů je zhruba 19 %. Jedno však mají všechny země společné, mzdové rozdíly pohlaví se snižují velmi pomalu.
Rozdíly ve veřejném sektoru jsou menší
Muži dosahují vyššího příjmu jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Příjmy žen ve veřejném sektoru se však příjmům mužů přibližují, zatímco v soukromém sektoru se rozdíly ještě více prohlubují. Zároveň je však nutné podotknout, že průměrné příjmy v soukromém sektoru ve všech členských zemích EU jsou vyšší než ve veřejném sektoru, proto je zde i větší prostor pro rozdíly. Ženy také častěji než muži volí práci právě ve veřejném sektoru a přibližně 75 % všech žen pracuje v nepodnikatelské sféře, kde jsou příjmy nižší. To je rovněž důvod, proč jsou příjmy žen nižší. Ženy mají také odpracováno podstatně méně než muži přesčasových hodin, které jsou placeny zvýhodněnou sazbou.
Kariéra je pro ženy náročnější
Ženy to mají při kariérním postupu složitější než muži. Ve většině případů je na ně uvalena větší část péče o děti - jsou s nimi na mateřské dovolené, při jejich nemoci zůstávají s nimi doma, zabezpečují chod rodiny. Pomoc evropských mužů je však v současnosti výrazně vyšší než v předcházejících letech. Vůbec na špičce jsou v tomto směru muži ve Skandinávii, kde je v mnoha domácnostech úloha muže a ženy ve všech domácích činnostech a péči o děti zcela rovnocenná. Přesto však jednoznačně platí, že ženy nemají na práci takový klid a pohodu jako muži. Potřebnou praxi pro uplatnění na vedoucí (lépe placenou) pozici získávají ženy později než muži (vzhledem k mateřství a péči o děti). V průměru také ženy touží po kariéře méně než muži a na nejlépe placená místa náročná na čas se „netlačí“ tolik jako muži. Angažovanost žen však roste. Nejzřetelněji je tento vývoj vidět ve zmíněné Skandinávii – je zde nejvíce političek, vysokých státních úřednic a manažerek.
Nezaměstnanost žen je vyšší
Ženy si nevedou lépe, ani co se týče nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti žen je opět ve všech evropských zemích vyšší než u mužů. Do značné míry to souvisí s nabídkou práce, kdy některé činnosti nemohou ženy vykonávat (např. práce ve stavebnictví…). Nejnižší rozdíly v míře nezaměstnanosti dle pohlaví jsou tradičně v Dánsku, Finsku a Švédsku. Naopak nejvyšší rozdíly jsou v jižních evropských zemích – Řecku, Španělsku a Itálii.
Ženy žijí v průměru o 6 let déle
Alespoň v něčem jsou ženy napřed. Ve všech zemích EU se ženy dožívají vyššího průměrného věku než muži. Průměrný rozdíl za celou EU činí 6 let. Průměrný věk dožití v EU u žen činí 81,2 let, u mužů 75,1 let. Největší rozdíl v délce života u žen a mužů je v Litvě (ženy 77,7 let a muži 66,3 let) a nejnižší rozdíl je na Maltě (80,7 let u žen a 76,7 let u mužů).
Tab.: Průměrný rozdíl ve výdělcích žen a mužů v Evropské unii (v %)
Země | Rozdíl mezd mužů a žen v EU (v %) |
Estonsko | 25 |
Kypr | 25 |
Slovensko | 24 |
Německo | 22 |
Finsko | 20 |
Velká Británie | 20 |
Česko | 19 |
Dánsko | 18 |
Nizozemí | 18 |
Rakousko | 18 |
Bulharsko | 16 |
Lotyšsko | 16 |
Švédsko | 16 |
Litva | 15 |
Lucembursko | 14 |
Španělsko | 13 |
Rumunsko | 13 |
Francie | 12 |
Maďarsko | 11 |
Polsko | 10 |
Irsko | 9 |
Řecko | 9 |
Itálie | 9 |
Portugalsko | 9 |
Slovinsko | 8 |
Belgie | 7 |
Malta | 4 |
Pramen: Eurostat, European Commission, The Social Situation in the European Union 2007, ISSN 1681-1658