Koncem roku 2003 činila v Evropské unii zaměstnanost žen ve věku 20 až 49 let s alespoň jedním dítětem mladším 12 let pouze 60%, zatímco zaměstnanost žen s dospělými dětmi nebo bezdětným ženám činila 75%. U mužů je naopak situace opačná, zaměstnanost mužů s alespoň jedním dítětem mladším 12 let činí 91%, zatímco zaměstnanost mužů s dospělými dětmi nebo bez dětí činí 88%.
Malé děti nejsou komplikací ve všech státech
Celková zaměstnanost žen bez dětí mladších 12 let je ve všech členských zemích Evropské unie niží než u mužů. Zaměstnanost žen bez dětí je nejvyšší v Česku (86%) a Estonsku (84%), následuje Rakousko, Velká Británie a Slovinsko (83%). Nejnižší zaměstnanost bezdětných žen je na Maltě (38%), Řecko (57%), Itálie (60%) a Španělsko (62%). Celková zaměstnanost žen s dětmi mladšími 12 let je ve všech zemích nižší než u bezdětných žen. Nejvyšší zaměstnanost žen s dětmi je ve Slovinsku (85%), Dánsku (80%), Litvě (79%) a Portugalsku (76%). Nejnižší zaměstnanost žen s dětmi je na Maltě (27%), v Itálii a Maďarsku (50%). Nejvyšší rozdíly mezi zaměstnaností bezdětných žen a žen s dětmi jsou v Česku, Maďarsku a Slovensku.
Zkrácená pracovní doba je dobrou volbou
Mladé maminky jsou velmi rády, když mohou chodit do práce pouze na 20 hodin týdně. Neztrácejí totiž těžce nabyté pracovní zkušenosti a jsou neustále v oboru. Neujdou jim tak nové pracovní postupy. Současně mají pořád dostatek času věnovat se dětem (ve všech zemích Evropské unie je velmi málo mužů na mateřské dovolené). Některé ženy v západní Evropě mají manžela, který dostatečně vydělává (současně je v práci až do večera). Do práce potom chodí především kvůli vlastní realizaci. Stačí jim proto pouze čtyři hodiny v práci denně. Nejvíce zkrácených pracovních úvazků využívají maminky v Nizozemí (55% zaměstnaných žen s alespoň jedním dítětem mladším 12 let), Velké Británii (36%), Německu (35%) a Rakousku (32%). Naopak nejméně jsou zkrácené pracovní úvazky u maminek rozšířeny ve Slovinsku a Slovensku (2%).
Ženy: čím více dětí, tím nižší zaměstnanost
Počet dětí hraje v Evropě především u zaměstnanosti žen velkou roli. V Evropské unii je celková zaměstnanost žen ve věku 20 až 49 let s jedním dítětem mladším 12 let 65%, zatímco u žen s dvěmi dětmi již pouze 58% a u žen se třemi a více dětmi dokonce 41%. U mužů nehraje počet dětí žádnou větší roli. Zaměstnanost mužů s jedním dítětem mladším 12 let je 91%, se dvěmi dětmi 92% a se třemi a více dětmi 86%. Nejvyšší rozdíly mezi zaměstnaností žen s jedním nebo třemi a více dětmi jsou v v Maďarsku (59% oproti 13%), Slovensku (68% oproti 27%) a Česku (61% oproti 22%). V těchto třech zemích je současně zaměstnanost žen s třemi a více dětmi úplně nejnižší. Naopak nejvyšší zaměstnanost žen s třemi a více dětmi je ve Slovinsku (82%), Dánsku (67%) a Portugalsku (60%).
České maminky do práce nepospíchají
Rozdíl v zaměstnanosti maminek s úplně nejmenšími dětmi (do šesti let) je v Evropě nejvyšší. V Česku pracuje pouze čtvrtina maminek oproti téměř 80% maminek v Portugalsku, Švédsku a Rakousku. Proč tomu tak je? V Česku a ostatních východoevropských zemích, především Slovensku, Polsku, Maďarsku, zůstávají maminky s dětmi na mateřské dovolenou dlouhou dobu (téměř 4 roky). V západoevropských zemích se vracejí do práce ve většině případech mnohem dříve (po roku či dvou). Ženy v západní Evropě touží více po kariéře a úspěchu v práci. Mají více možností prosadit se a uplatnit na trhu práce ve vedoucích funkcích. Mnohem více jsou rozvinuty veškoré služby pro maminky. Školky již pro nejmenší děti, které fungují až do pozdního večera. Ženy v západní Evropě mohou navíc využívat možnosti pracovat na zkrácené pracovní úvazky, které u nás nejsou zatím tolik rozšířené a mnoho mladých maminek by je rádo využilo.
Zaměstnanost maminek a tatínků koncem koncm roku 2003 (v %)
|
|
|
|
Zaměstnanost maminek (v %) |
Zaměstnanost tatínků (v %) |
|
dítě mladší 12 let |
dítě mladší 12 let |
Země |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jedno dítě |
Dvě děti |
Tři děti |
Jedno dítě |
Dvě děti |
Tři děti |
|
|
|
|
|
|
|
Belgie |
70,4 |
69,5 |
49,2 |
91,5 |
93,4 |
87,1 |
Česko |
61,4 |
45,4 |
22 |
95 |
94,8 |
84,5 |
Dánsko |
80,3 |
82,2 |
67,2 |
93,6 |
93,7 |
89,1 |
Estonsko |
66,1 |
59,8 |
39,1 |
91,5 |
90,9 |
89,4 |
Finsko |
75 |
74,4 |
56,2 |
91,5 |
93,1 |
93,2 |
Francie |
73,3 |
63,8 |
39,8 |
91,7 |
92 |
87,3 |
Itálie |
52,7 |
45,8 |
35 |
94,1 |
94,1 |
91,4 |
Kypr |
72,9 |
71,5 |
51,6 |
94,7 |
98,1 |
93,4 |
Litva |
81,3 |
76,8 |
58,9 |
87,8 |
90,5 |
79,7 |
Lotyšsko |
69,5 |
61,6 |
50,6 |
89,3 |
91,8 |
89,1 |
Lucembursko |
68,8 |
53 |
34,7 |
96,7 |
96,8 |
96 |
Maďarsko |
59,4 |
43,8 |
12,6 |
87,7 |
87,7 |
73,8 |
Malta |
29,9 |
23,8 |
x |
90,4 |
95,3 |
93,6 |
Německo |
66 |
55,2 |
37,9 |
89,8 |
90,7 |
85 |
Nizozemí |
71,6 |
70,3 |
58,5 |
92,3 |
94,8 |
93,4 |
Polsko |
63,5 |
55,1 |
44,7 |
85,1 |
86,4 |
78,4 |
Portugalsko |
77,7 |
75 |
60,2 |
94,4 |
95,1 |
94,2 |
Rakousko |
77,8 |
66,1 |
57,4 |
95,9 |
96,1 |
91,2 |
Řecko |
54,2 |
52,8 |
39,6 |
96,3 |
96,9 |
95,2 |
Slovensko |
67,7 |
51 |
27,4 |
88,2 |
87,9 |
72,1 |
Slovinsko |
85,6 |
85,4 |
81,8 |
94 |
94,8 |
93,8 |
Španělsko |
53,8 |
47,5 |
41,3 |
92,8 |
93,9 |
88,2 |
Velká Británie |
67,8 |
60,9 |
37,9 |
91,5 |
92,3 |
84,3 |
EU celkem |
64,8 |
57,8 |
41,2 |
91,4 |
92,3 |
86,1 |
Údaje za Švédsko a Irsko nebyly k dispozici
Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 49/2005