Muži vydělávají v Evropě stále výrazně více než ženy. Dostávají také častěji bonusy jako delší dovolenou nebo podíly na zisku firmy. V průměru vydělávají ženy v EU o 16,4 % méně než muži. Rozdíly v Česku jsou jedny z nejvyšších.
Mzdové rozdíly se zjišťují při porovnávání průměrných hodinových mezd. Dle posledních údajů za rok 2010 dosahoval v EU rozdíl mezi průměrnou hodinou mzdou muže a ženy 16,4 %. Přestože jsou důvody, proč mají ženy nižší průměrnou hodinovou mzdu většinou odůvodněné, existují bohužel nadále i v EU společnosti, kde má žena nižší příjem za stejnou práci než muž, protože je žena. Hlavními důvody, proč mají ženy nižší příjem, jsou:
- Ženy pracují méně přesčas a za přesčasovou práci náleží příplatek.
- Ženy pracují mnohem častěji na zkrácený úvazek než muži. Přitom hodinová odměna při práci na zkrácený úvazek je průměrně nižší než průměrná hodinová mzda na plný úvazek.
- Ženy pracují více ve veřejném sektoru, kde jsou nižší příjmy než v soukromém sektoru.
- Manažerek, vysokých státních úřednic či političek je méně než mužů. Především v zemích Skandinávie se však tato situace neustále zlepšuje.
- Nejvíce vedoucích funkcí a lépe placených profesí je ve strojírenství, informatice či chemickém průmyslu. Tedy v odvětvích, kterým se ženy tolik nevěnují. Ženy pracují více ve školství, státní správě nebo zdravotnictví, kde není tolik vedoucích pozic.
Přesto se mnohým ženám daří výborně skloubit kariéru a péči o rodinu a počet úspěšných ředitelek a manažerek pořád roste. Ženy ve vedení posouvají společnost dopředu. Firemní klima a atmosféra se zlepšuje, stejně jako tolik důležitá komunikace. Schopná manažerka dokáže firmě vtisknout trošku jiný pohled na svět než muž, uspět v tvrdé konkurenci a přitom vnést do firmy příjemnou atmosféru.
Rozdíly v členských zemích EU
Členské země EU si můžeme dle výše rozdílu mezi výši mezd mezi muži a ženami rozdělit do čtyř skupin.
- V první skupině zemí vydělávají muži v průměru za hodinu o 23 % více než ženy. Do této skupiny zemí patří Estonsko, Česko, Rakousko a Německo.
- Ve druhé skupině zemí vydělávají ženy v průměru méně od 16 % do 23 % méně než muži. Do této skupiny zemí patří Řecko, Kypr, Slovensko, Velká Británie, Finsko, Dánsko a Francie.
- Ve třetí skupině najdeme Švédsko, Bulharsko, Litvu, Porgtugalsko, Irsko, Rumunsko a Lucembursko. V těchto zemích vydělávají ženy v průměru méně od 9 % do 16 % než muži.
- Nejmenší mzdové rozdíly mezi průměrnou hodinovou mzdou mužů a žen jsou v Lucembursku, Belgii, Maltě, Itálii, Slovinsku a Polsku. Ve čtvrté katogorii vydělávají muži více než ženy do 9 %.
Zkrácené úvazky, ano či ne?
Legislativní podpora zkrácených úvazků je pro domácí ekonomiku jistě přiznívá. Snižuje se nezaměstnanost a mnohé mladé rodiny mají šanci skloubit práci s péčí o dítě. Nejvíce jsou rozšířené zkrácené pracovní úvazky v Nizozemí a zemích Skandinávie.
Průměrná hodinová mzda při práci na zkrácený úvazek je nižší než u zaměstnanců pracujících na plný úvazek. A v Nizozemí nebo zemích Skandinávie mladé ženy rády pracují na zkrácený úvazek. Proto je v těchto zemích rozdíl mezi příjmy mužů a žen mírně nadprůměrný, přestože podmínky pro kariéru a pracovní uplatnění jsou ve Skandinávii nejlepší na světě.
- V Nizozemí, zemích Skandinávie nebo Německu pracuje více než třetina žen na zkrácený pracovní úvazek. Což je jedním z důvodů dlouhodobě nížší nezaměstnanosti v těchto zemích. Nízká nezaměstnanost je pro domácí ekonomiku velmi důležitá. Počínaje větší spokojeností obyvatel a lepší náladou ve společnosti či nižší krimanalitou. Nižší nezaměstnanosti je přiznává i pro státní pokladnu. Vybere více na daních od zaměstnanců a má nižší výdaje spojené s výplatou podpory v nezaměstnanosti nebo následných sociálních dávek.
- V Itálii, Maltě nebo Polsku je poměrně velký rozdíl v zaměstnanosti mužů a žen. Právě v těchto zemcíh je nejvíce žen v domácnosti. Podíl žen vykonávajících méně kvalifikované a placené práce je v těchto zemích tedy nižší, což snižuje mzdové rozdíly mezi průměrnou hodinovou mzdou mužů a žen.
Kde ženy nejlépe nastartují kariéru? Ve Skandinávii
Evropská unie prosazuje politiku rovných příležitostí. I přes zaměření na rovnost žen a mužů zůstávají na evropských trzích práce rozdíly mezi ženami a muži v účasti na trhu práce, zaměstnanosti, výdělcích a profesním postupu. Míra činnosti a zaměstnanosti žen zůstává nižší než míra činnosti a zaměstnanosti mužů.
Skloubit mateřské povinnosti a kariéru je v dnešní hektické době orientované na výkon velmi náročné. Přesto se to mnohým Evropankám daří a počet manažerek rok od roku roste. Nejlépe se to daří ženám ve Skandinávii, kde je i nejvíce političek (okolo 40 %). Ve Skandinávských zemích bylo taky nejdříve uzákoněno hlasovací právo pro ženy - ve Finsku v roce 1906, v Dánsku 1915. Například v USA to bylo až v roce 1920 a ve Švýcarsku až v roce 1971.
Mzdové rozdíly mezi muži a ženami v EU v roce 2010
| Země | rozdíl v % | země | rozdíl |
| Estonsko | 27,6 % | Dánsko | 16 % |
| Česko | 25,5 % | Francie | 16 % |
| Rakousko | 25,5 % | Švédsko | 15,8 % |
| Německo | 23,1 % | Bulharsko | 15,7 % |
| Řecko | 22 % | Litva | 14,6 % |
| Kypr | 21 % | Portugalsko | 12,8 % |
| Slovensko | 20,7 % | Irsko | 12,6 % |
| Velká Británie | 19,5 % | Rumunsko | 12,5 % |
| Finsko | 19,4 % | Lucembursko | 12 % |
| Nizozemí | 18,5 % | Belgie | 8,8 % |
| Lotyšsko | 17,6 % | Malta | 6,1 % |
| Maďarsko | 17,6 % | Itálie | 5,5 % |
| Španělsko | 16,7 % | Slovinsko | 4,4 % |
| EU | 16,4 % | Polsko | 1,9 % |
Zdroj: Eurostat: Wages and Labour costs, Gender pay Gap statistic and European Commission: Gender Equality: The Situation in EU