V červenci byl každý čtvrtý mladý občan (do 25 let) v členských zemích EU bez práce. Situace mladých lidí, kteří nenajdou po škole práci, se následně měsíc od měsíce zhoršuje.
V EU nemá práci 5,56 miliónů mladých lidí do 25 let evidovaných na úřadu práce, míra nezaměstnanosti mladistvých za všechny členské země Evropské unie činí 23,4 %, což je více než dvojnásobná hodnota celkové míry nezaměstnanosti za celou Evropskou unii. Rozdíly v míře nezaměstnanosti mladistvých jsou přitom výrazně vyšší než rozdíly v celkové míře nezaměstnanosti.
- Celková míra nezaměstnanosti v červenci se v zemích EU pohybuje od 4,8 % v Rakousku po 27,6 % v Řecku. Nezaměstnanost v červenci nižší než 10 % byla ještě v Německu (5,3 %), Lucembursku (5,7 %), Maltě (6,0 %), Dánsku (6,7 %), Česku (6,8 %), Nizozemí (7,0 %), Rumunsku (7,5 %), Velké Británii (7,7 %), Švédsku (7,8 %), Estonsku (7,9 %), Finsku (7,9 %), Belgii (8,9 %). Nezaměstnanost nad 15% hranicí je v Portugalsku (16,5 %), Chorvatsku (16,7 %), Kypru (17,3 %), Španělsku (26,3 %) a Řecku (27,6 %).
- Nezaměstnanost mladistvých se pohybuje od 7,7 % v Německu po 62,9 % v Řecku. V Řecku, Španělsku (56,1 %), Chorvatsku (55,4 %), Itálii (39,5 %), Kypru (37,9 %) a Portugalsku (37,4 %) je nezaměstnanost mladých lidí vážným problémem. Mladí lidé bez praxe po několika měsících nezaměstnanosti mají ještě horší výchozí postavení na trhu práce a jestliže se absolventům nedaří najít práci brzy po skončení školy, tak se mohou stát dlouhodobě nezaměstnanými, což je velmi nepříjemná situace pro ně samotné, jejich rodiny i celou národní ekonomiku.
Situace absolventů není snadná
Ve většině členských zemí EU mají problém najít práci zkušení pracovníci, natož potom absolventi bez praxe. Situace na trhu práce není pro mladé lidi snadná. Mladí lidé do 25 let, ženy po rodičovské dovolené a občané v předdůchodovém věku mají nejsložitější situaci na trhu práce. Snižování míry nezaměstnanosti uvedených skupin obyvatel patří mezi důležité priority všech evropských vlád.
Vzdělaní mladí lidé mají snazší pozici
Mladí lidé, kteří již pracovali během studia, mají výhodnější pozici na trhu práce. Brigády, práce na zkrácený úvazek (např. několik hodin večer některé dny v týdnu), stáže v zahraničí, to vše personalisté kladně hodnotí. Jednoznačně platí, že čím více toho mladí lidé umí, tím větší naděje na trhu práce. Vyšší kvalifikace a více dovedností, to je cesta, jak najít zajímavou pracovní pozici.
- Mít práci ihned po skončení školy je pro budoucí kariéru velmi důležité. Proto je vhodné myslet na pracovní uplatnění již před skončením školy. Osobně obejít všechny firmy v okolí a zkusit nabídnout sama sebe pomohlo v mnoha případech získat novou práci, i když firma žádnou nabídku neinzerovala.
Těžký start = úspěšná kariéra
Mladí lidé hledají nyní uplatnění hůře než před ekonomickou krizí. Pracovní situace mladistvých je náročná, s aktivním přístupem a snahou však řešitelná, situace v Česku je výrazně lepší než ve většině evropských zemích. Náročný start je možné chápat jako odrazový můstek za výbornou kariérou. Nejhorší možností je při dílčím neúspěchu sedět doma a nechat se odradit. Mladí lidé jsou bez závazků, když se nedaří najít práci v okolí bydliště, tak je pro ně mnohem snazší se za prací přestěhovat. Stěhování za prací není pro mladé lidi takový problém, nemají děti a vlastní bydlení.
- Pro mladé lidi je výhodnější přijmout i hůře placenou práci, ale co nejdříve naskočit do pracovního procesu. Nižší příjem by neměl odrazovat, vždyť po prokázání kvalit zaměstnavateli a získání praxe může být situace za rok úplně jiná. Zaměstnavatelé oceňují zaměstnance, kteří jsou pro ně přínosní. Když ne, tak je možné po získání praxe, změnit práci, se získanou praxí se hledá nová práce mnohem lépe než hned po škole.
Nezaměstnanost mladistvých (mladší 25 let) v zemích EU (červenec 2013)
Země | nezaměstnanost | země | nezaměstnanost |
Německo | 7,7 % | Slovinsko | 23,9 % |
Rakousko | 9,2 % | Belgie | 24,6 % |
Malta | 10,6 % | Bulharsko | 25,1 % |
Nizozemí | 11,5 % | Francie | 26 % |
Dánsko | 11,9 % | Polsko | 26,1 % |
Estonsko | 15,2 % | Maďarsko | 28,2 % |
Česko | 18,3 % | Irsko | 28,6 % |
Lucembursko | 19,2 % | Slovensko | 34,6 % |
Lotyšsko | 19,8 % | Portugalsko | 37,4 % |
Finsko | 19,9 % | Kypr | 37,9 % |
Velká Británie | 21,3 % | Itálie | 39,5 % |
Švédsko | 23 % | Chorvatsko | 55,4 % |
Litva | 23,1 % | Španělsko | 56,1 % |
Rumunsko | 23,1 % | Řecko | 62,9 % |
Zdroj: Eurostat: Pressemitteilung Nr. 126/2013