Míra nezaměstnanosti v evropských zemích nadále mírně stupá. Na konci roku 2009 byla nezaměstnanost v zemích EU 10 %, v listopadu 2009 to bylo 9,9 %. Na konci roku 2008 činila míra nezaměstnanosti 7,6 %. Míra nezaměstnanosti za 27 členských zemích EU je tak v současné době nejvyšší od ledna 2000.
Nizozemí - nejnižší nezaměstnanost
Na konci loňského roku byla nejnižší nezaměstnanost v Nizozemí (4,0 %) a Rakousku (5,4 %). Nejvyšší nezaměstnanost je v Lotyšsku (22,8 %) a Španělsku (19,5 %). Jenom pro doplnění, míra nezaměstnanosti v USA činí 10 % a v Japonsku 5,2 %. Nezaměstnanost v Česku je dvanáctá nejnižší (8,0 %). Za posledních 12 měsíců se míra nezaměstnanosti v Česku (dle metodiky Eurostatu) zvýšila o 3,3 %.
Německo –nejmenší nárůst
Aktivní německá politika na trhu práce, zavedení „kurzarbeitu“ a další opatření jsou hlavním důvodem, proč míra nezaměstnanosti v Německu stoupla během roku nejméně ze všech členských zemí EU. V Německu se nezaměstnanost za posledních 12 měsíců zvýšila pouze o 0,4 % (ze 7,1 % na 7,5 %). Následuje Lucembursko (z 5,3 % na 6,2 %) a Belgie (ze 7,1 % na 8,2 %). Naopak nejvíce míra nezaměstnanosti vzrostal v Pobaltských zemích, o více než 10 %. Nejvíce v Lotyšsku (z 11,3 % na 22,8 %), Estonsku (z 6,5 % na 15,2 %) a Litvě (z 6,5 % na 14,6 %).
Největší problém najít práci mají mladiství a padesátníci
Po třech letech, kdy míra nezaměstnanosti mladistvých (15 – 24 let) klesala, začala v návaznosti na hospodářskou krizi v evropských zemích výrazně stoupat. V první čtvrtletí 2009 činila míra nezaměstnanosti mladistvých v Evropské unii dokonce 18,3 % (5 miliónů mladých lidí je nezaměstnaných), což bylo o 4 % více než v roce 2008. Na konci roku 2009 už činila míra nezaměstnanosti mladistvých již 21 %. Největší problém nají práci mají mladiství ve Španělsku, kde je dokonce 44,5 % mladých lidí nezaměstnaných. Nejméně nezaměstnaných mladých lidí je v Nizozemí (7,6 %).
Stejně jako u mladistvých je míra nezaměstnanosti občanů starších 55 let výrazně nad průměrem. Situace padesátníků na trhu práce není jednoduchá. Každá firma si může vybírat na každou pozici z několika uchazečů (mnohdy i desítek). Většina personalistů upřednostňuje mladé třicátníky se zkušenostmi. Přesto jsou firmy, které úmyslně preferují padesátníky. Mají totiž firmě co nabídnout a jsou často přínosem. Do firmy totiž přináší potřebné zkušenosti a rozvahu. Statisticky vykazují velmi nízkou nemocnost a jsou loajální vůči firmě, která jim dala šanci.
Kteří absolventi nacházejí práci nejlépe?
V době hospodářské krize platí dvojnásob, že vzdělání hraje klíčovou roli. Lepší výchozí pozici na trhu práce tak mají samozřejmě vysokoškoláci než středoškoláci. Přesto aktivní mladí lidé vždy uspějí. V době vysoké míry nezaměstnanosti je problém najít práci pro mnohé zkušené pracovníky, mladí lidé to tak mají těžší. Přesto mají mladí lidé co nabídnout. Především jazykové a počítačové znalosti, které jsou velmi žádané. Mladí lidé, kteří mají zkušenosti z pobytu v zahraničí při škole by neměli mít na trhu práce problémy. Velmi pozitivně se rovněž hodnotí získaná praxe již při studiu (např. na dohodu či částečný úvazek). Jedním z řešením je i začít pracovat na nižší pozici za méně peněž a postupně zaměstnavatele přesvědčit o svých kvalitách. Tento krok bude zaměstnavatel v budoucnu hodnotit určitě kladně. V opačném případě může v budoucnu změnit práci, která se bude se získanou praxí lépe hledat. Není-li práce v místě bydliště, je možností hledat práci v jiných regionech v Česku nebo v zahraničí. Mladí lidé mají výhodu, že ještě nemají rodinu a stěhování není pro ně takový problém. Situace absolventů a mladistvých je těžká. S aktivním přístupem a snahou je však řešitelná. Mnohdy je právě náročný start výborným odrazovým můstkem pro budoucí skvělou kariéru.
Míra nezaměstnanosti v EU (v %)
Země | Prosinec 2008 | Prosinec 2009 |
---|
Nizozemí | 2,8 | 4,0 |
Rakousko | 4,2 | 5,4 |
Kypr | 4,0 | 6,1 |
Lucembursko | 5,3 | 6,2 |
Slovinsko | 4,2 | 6,8 |
Malta | 6,0 | 7,2 |
Rumunsko | 5,9 | 7,2 |
Dánsko | 4,1 | 7,4 |
Německo | 7,1 | 7,5 |
Velká Británie | 6,5 | 7,8 |
Bulharsko | 5,4 | 7,9 |
Česko | 4,7 | 8,0 |
Belgie | 7,1 | 8,2 |
Itálie | 7,0 | 8,5 |
Finsko | 6,9 | 8,8 |
Polsko | 7,0 | 8,9 |
Švédsko | 7,0 | 8,9 |
Řecko | 7,9 | 9,7 |
Francie | 8,5 | 10,0 |
Portugalsko | 8,1 | 10,4 |
Maďarsko | 8,5 | 10,7 |
Irsko | 8,3 | 13,3 |
Slovensko | 9,3 | 13,6 |
Litva | 8,2 | 14,6 |
Estonsko | 7,7 | 15,2 |
Španělsko | 14,8 | 19,5 |
Lotyšsko | 11,3 | 22,8 |
Pramen: Eurostat: Pressemitteilungen Nr. 16/2010 von 29. January 2010