O nových obnovitelných zdrojích energie slýcháme dnes a denně. Často je to v souvislosti s ikonami světové podnikatelské scény jako např. Elon Musk, který se sektorem velmi úzce zabývá. Proč tomu tak je, je poměrně zřejmé.
Cena solárních panelů a baterií soustavně klesá a jejich efektivnost a dostupnost roste. Svět pomalu ale jistě začíná opouštět fosilní zdroje a pozvolným, ale jistým krokem se hladce přesouvá ke zdrojům obnovitelným.
Spouštěče rozmachu solárních panelů
Snížení cen solárních panelů, které je spolu s jejich rostoucí efektivností hlavním motorem probíhající „zelené revoluce“, má své kořeny již v období před globální finanční krizí. Tehdy do odvětví (zejména kvůli štědrým dotačním programům) plynulo velké množství investic.
To v kombinaci s nástupem finanční krize způsobilo převis nabídky nad poptávkou a stalo se jakýmsi pozitivním cenovým šokem, který zajistil dostupnost energie z fotovoltaických zdrojů širším masám.
Fotovoltaika – budoucnost energetiky!?
Tento cenový vývoj nastolil nový trend, kdy cena energie ze solárních panelů začala postupně konkurovat tržní ceně energií z klasických zdrojů. Podle dostupných studií Deutsche Bank se ceny dostaly do parity v případě 10 států USA a lze předpokládat, že stejná situace nastane v dalším roce i v případě zbylých států.
Světově nejkonkurenceschopnějším a nejefektivnějším zdrojem energie se patrně stane fotovoltaika. Pozvolna nastává období, kdy solární energii nebudeme muset dotovat a úkolem politiků a státních úředníků naopak bude tyto programy rušit.
Přechod od fosilních paliv k fotovoltaice
Hladký, neskokový přechod je jednou ze základních vlastností tržního mechanismu. Změna, pokud vznikne endogenně (i když víme, že prvotním impulsem byly dotační programy) a na základě rozhodnutí tržních hráčů, nikdy nenastane ze dne na den. Vlastnost skokově něco změnit mají pouze zmiňovaní politici nebo státní úředníci.
Nesmyslnost vyčerpatelnosti (nejen) energetických zdrojů
Z hlediska ekonomie přírodních zdrojů lze na tomto příkladu velmi hezky ilustrovat to, jak moc je malthusiánský fenomén fyzické vyčerpatelnosti zdrojů – př. konvenčních fosilních paliv mylný (zásoby zdroje se jednoduše vyčerpají a již není možné vytěžit žádnou dodatečnou jednotku).
Validní je pouze argument ohledně vyčerpatelnosti ekonomické, kdy je ekonomicky výhodnější použít substitut, na základě čehož začnou ekonomičtí aktéři využívat zdroje nové.
Jak se znovu a znovu ukazuje, svět není statickým, ale naopak dynamickým místem, kde se vědecké poznání, materiály a technologie neustále posouvají směrem vpřed. Stejně tak není konstantní ani cena těžebních nákladů.
Proto ani zdroje nejsou statické a jejich dostupnost a charakter se spolu s technickým pokrokem neustále mění. Těžko by si před 100 lety někdo pomyslel, že za energetický zdroj bude někdy považována třeba solární energie. S trochou nadsázky lze říci, že to co dnes není zdrojem dostupným či není považováno za zdroj vůbec, za 20 let zdrojem být může.
Autor je analytikem společnosti Aura Invest Group.