Ve srovnání s druhým čtvrtletím české HDP klesá o půl procenta, v meziročním srovnání dokonce o 1,6 %. Tato čísla jsou očištěna o vliv rozdílného počtu pracovních dnů.
Po vcelku příjemných výsledcích druhého čtvrtletí přichází studená sprcha v podobě propadu HDP ve třetím kvartále o půl procenta. Českou ekonomiku stále táhnou dolů slabé investice omezované veřejným sektorem i soukromými firmami. Ostatně v tomto směru se jejich trend bohužel nemění.
Ekonomice nepomáhá ani spotřeba domácností ovlivněná stále ještě nepříznivým vývojem finanční situace domácností. Dokud nerostou reálné příjmy a panuje strach o práci, trvalejší poptávka se bude jen těžko vracet.
Negativní vliv měl tentokrát i zahraniční obchod, na který jsme si zvykli jako na motor českého hospodářství. Přesto byl tentokrát jeho vliv negativní v důsledku rychlejšího nárůstu dovozu.
Naopak podle očekávání nepřekvapilo, že ekonomice stále pomáhá především zpracovatelský průmysl, zatímco zbytek ekonomiky stále ještě oživení nepociťuje. Automobilový průmysl se tak díky oživení trhu a rychlým inovacím opět vrací do formy a táhne nahoru výsledky průmyslu i exportu.
Výsledek českého HDP rozhodně nepůsobí pozitivně, protože naznačuje, že ekonomika postrádá solidní tempo, které by dokázalo zcela smazat předchozí ztráty. Stále není vidět oživení ve službách a už vůbec ne ve stavebnictví.
Potěšit nás mohou výsledky pouze tehdy, když zapomeneme, že letošní třetí čtvrtletí mělo o tři pracovní dny navíc. Bez zohlednění tohoto bonusu by čísla nevypadala až tak negativně, nicméně to už je hodně slabá útěcha.
Autor je analytikem ČSOB.