Česká republika má velký problém. Korektně řečeno: saldo prvotních důchodů (rozdělení mezd, úroků, zisků a rent mezi domácnosti za poskytnutí výrobních faktorů) s nerezidenty je v případě ekonomiky ČR dlouhodobě záporné a stále narůstá. Řečeno méně korektně jde o to, že zahraniční vlastníci kapitálu odčerpávají z naší ekonomiky každoročně obrovské peníze, zisky tečou za hranice a z ČR se stala jen chudá montovna. Najdou se ale i ekonomové, kteří v této souvislosti používají slovo kolonie. Dle zevrubné analýzy Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil v roce 2014 čistý odliv tzv. prvotních důchodů 334,2 mld. Kč. Tato hodnota představuje rozdíl mezi tím, co zinkasovali tuzemští vlastníci z kapitálu investovaného v zahraničí a opačně.
Rezidentům ČR loni přiteklo 153,7 mld. Kč, nerezidentům bezmála půl bilionu! Záporné saldo 300 mld. Kč bylo poprvé překročeno v roce 2011, následující roky byly „hubenější“, v roce 2012 odteklo z ČR 253,5 mld. Kč a o rok později 246,2 mld. Kč. Prostředky v ekonomice, které v roce 2009 náležely nerezidentům, byly v porovnání s tím, co připadlo v zahraničí rezidentům, více než trojnásobné. Totéž platilo i v dalších letech s výjimkou let 2012 a 2013, kdy prvotní důchody nerezidentům převyšovaly prvotní důchody od nerezidentů „jen“ 2,7krát a 2,9krát.
Statistika, která z pohledu ČR není vůbec lichotivá (obr.: csu.cz)
ČR patří, co se týče čistého odlivu prvotních důchodů nerezidentům, jedna z nejhorších pozic v rámci zemí Evropské unie. Jak plyne z dostupných údajů za rok 2013, kdy podíl hrubého národního důchodu na HDP činil v 94,0 %. Graf výše naznačuje, že z unijních ekonomik odtekly zisky především do Dánska, Švédska, Německa a Nizozemska. V těchto zemích EU totiž podíl hrubého národního důchodu na HDP výrazně převyšoval hranici 100 %. Jmenované státy tak byly čistými příjemci prvotních důchodů.
Politika levné práce uvrhla ČR do chudoby
Bohužel pro nás má odliv zisků vzrůstající trend. Je to do značné míry způsobeno strukturou ekonomiky ČR, absencí klíčových odvětví ve vlastnictví rezidentů a politikou levné práce. Většina zahraničích podniků jsou totiž jen subdodavatelé zahraničních matek, které produkt finalizují a určují jeho cenu. Naopak cena subdodávek je určována nám. To se negativně projevuje i na úrovni mezd, nejen absolutně, ale i procentuálně ve vztahu k HDP:
Pomyslnou „třešničkou na dortu“, která ještě víc svazuje Čechy v okovech chudoby je z pohledu tuzemských spotřebitelů současná politika České národní banky (ČNB) spočívající v umělém oslabování už tak podhodnocené koruny, aby neposílila nad hranici sedmadvaceti korun za euro. I toto se negativně podepsalo na kupní síle občanů ČR.