Vyspělé země stárnou. Naděje dožítí 65letých občanů je rok od roku vyšší, a proto stát vyplácí penze v průměru déle než v minulosti. Současně přibývá počet seniorů a klesá počet občanů v produktivním věku vlivem nižší porodnosti. Tento známý trend bude v příštích letech pokračovat.
Vyspělé země světa nebudou moci udržet penzijní systém na stávající úrovni, a proto mimo parametrických změn jako zvyšování důchodového věku, zvyšování potřebného počtu let pojištění pro přiznání starobního důchodu či vyšší znevýhodnění předčasných důchodů, bude muset klesat i státní penze v poměru k průměrné mzdě. Čím jsou občané mladší, tím více bude záviset životní úroveň v důchodu na vlastních úsporách a investicích.
Nemám ani 30 let a musím myslet na penzi
Státní penzijní výdaje nelze omezovat z roku na rok, proto je nutné změny v penzijním systému provádět včas a v dostatečném předstihu. Demografický vývoj ve vyspělých zemích světa je důvodem, proč klesá státní penze. Např. v Německu dosahuje průměrná čistá penze přibližně poloviny průměrné čisté mzdy, před 25 lety byl poměr 65 %.
Mladí lidé tedy jsou nuceni myslet na penzi, tj. spořit nebo investovat, pomalu již od „první výplaty“. Velmi zodpovědně přistupují ke své vlastní penzi např. Britové, kteří si v průměru začínají spořit a investovat na penzi již ve 28 letech a dokonce téměř 90 % Britů je přesvědčeno, že životní úroveň v penzi závisí především na nich. Podmínky pro vlastní zabezpečení jsou však v Británii příznivější, protože zdanění je v rámci zemi EU podprůměrné.
Zdravotní péče bude dražší
V EU se zpřísňují nejenom podmínky v oblasti penzijního systému, současně však na své možnosti narazil i systém financování zdravotní péče. Vlastní spoluúčast pacientů se zvyšuje. Právě vyšší finanční nároky na zdravotní péče jsou rovněž velmi důležitým důvodem, proč začínají zodpovědní mladí lidé ve vyspělých zemích myslet na vlastní penzi již okolo třicet let.
Porodnost v Evropě je velmi nízká
Pro zachování čisté reprodukce a zachovanání početního stavu populace je nutné, aby úhrnná plodnost činila 2,1 dítěte na jednu ženu. Úhrnná plodnost totiž udává, kolik dětí by se narodilo jedné ženě během reprodukčního období, kdyby se hodnoty míry plodnosti dle věku neměnily.
Podle poslední zprávy OECD „Doing Better for Families 2011“ však tuto podmínku 2,1 dítěte na jednu ženu splňují pouze čtyři členské země, a sice Izrael (2,96), Island (2,22), Nový Zéland (2,14) a Turecko (2,12). Dalšími zeměmi s nadprůměrnou mírou plodnosti jsou: Mexiko (2,08), Irsko (2,07), USA (2,01), Chile (2,00), Francie (1,99), Norsko (1,98), Velká Británie a Švédsko (1,94), Austrálie (1,90), Finsko (1,86), Dánsko (1,84), Belgie (1,83) a Nizozemí (1,79).
Průměrná míra plodnosti za všechny členské země OECD je 1,74. V Česku dosahuje míra plodnosti 1,49. Nižší plodnost je tedy pouze na Slovensku (1,53), Itálii (1,41), Španělsku a Polsku (1,40), Rakousku (1,39), Japonsku (1,37), Německu (1,36), Maďarsku (1,33), Portugalsku (1,32) a Koreji (1,15).
Počet seniorů stoupá
Kvalitní zdravotnictví a propagace zdravého životního stylu ve vyspělých zemích světa jsou důvodem, proč se zvyšuje očekávaná délka dožití. Z tohoto důvodu stoupá v členských zemích OECD počet občanů starších 65 let. Podle studie OECD „Pensions at a Glance 2011“ má nejstarší obyvatelstvo Japonsko, kde je podíl občanů starších 65 let oproti občanům v produktivním věku 35,5 %.
Dalšími zeměmi s vysokým podílem občanů starších 65 let jsou: Itálie (33,0 %), Německo (32,2 %), Švédsko (30,2 %), Řecko (29,1 %), Belgie (28,8 %) a Portugalsko (28,3 %). V Česku je podíl občanů starších 65 let oproti občanům v produktivním věku 22,6 %, což je přibližně průměrná hodnota za všechny členské země OECD (23,6 %). Nejmladší obyvatelstko je v Turecko (10,1 %), Mexiku (11,3 %), Koreji (15,8 %), Irsku (18,0 %), Slovensku (18,3 %), Islandu (19,5 %) a Polsku (20,6 %).