Důchodová reforma: nutná a neznámá

Jakýkoli systém, který si hraje na tzv. solidaritu vyvolává konflikty a napětí. Jediné spravedlivé řešení "problému penzí" je postupné úplné zrušení státních penzí. Každý pak bude mít tolik, kolik si sám vydělá a ušetří. Nikdo se nemusí cítit okraden ostatními.

Nemyslím si, že by si každý měl na penzi našetřit. To by zase bylo nespravedlivé vůči ekonomicky slabším jedincům i např. vůči dlouhodobě nemocným. Určitě bych tam chtěl vidět státní důchod, např. okolo 40 %. Zbytek by si měl každý financovat sám. Pochopitelně, toto by se týkalo až od určité věkové hranice, např. od ročníků 1973 a mladších.

Jenze jak si chcete setrit na penzi, kdyz potom staci, aby treba jeden rok byla hyperinflace v radu stovek nebo tisic procent? Pri dnesnim stavu naseho statu to neni za nekolik let az tak moc nerealne. Bohuzel. Ale jinak myslim ze je potreba skutecne dokopat lidi k tomu, aby premysleli.

Problem je, ze ve state existuje tak cca 80% lidi, co ziji pouze zitrkem a na duchod nemysli. Nekdo ny to ani nema a nekoho to proste nezajima. Prumerny clovek zacne nad duchodem uvazovat az tak nekdy kolem 50 a to uz byva zpravidla pozde. Prubezny system je zatim to nejlepsi, co zatim funguje, je treba to ale pojistit nucenymi srazkami ze mzdy a osobnimi konty. Statni duchod ma byt pouze urcite minimum a dalsi castky si musi lidi usetrit ze sveho. Holt si jednou za deset let odpusti dovolenou za padesat tisic a jednou za dvacet let novou Fabii za ctyvrt mega. Pak bude na duchody. Ovsem rikejte tohle treba cikorkam...je to mnohem vetsi a zavaznejsi problem, nez se muze vubec zdat.

Proč někoho nutit spořit, když o to sám nemá zájem? Každý má právo vybrat si svůj životní styl. Když mi vyhovuje žít ze dne na den, proč bych tak nemohl žít? Proč se najde vždycky někdo, kdo chce ukazovat druhým "správnou cestu"?

Protože až dospěje do věku, kdy nebude mít nic našetřeno a nebude mít už z čeho šetřit tak bude volit tu stranu, která mu slíbí, že bude mít z čeho žít a to třeba i za cenu znárodnění.

Je tedy pro všechny strany výhodnější lidi donutit, aby se o sebe starali v momentě kdy jsou toho schopni, než starat se o ně v momentě, kdy toho schopni nebudou (nebo k tomu být donucen "hrubou silou").

Finanční zajištění svého postproduktivního věku je individuální záležitostí každého jednotlivce. Nejedná se o "věc veřejnou". Stejně tak je každého věc koho volí. Může si vybrat jakoukoli stranu z nabídky nebo si založit svoji nebo nevolit vůbec.

Co je "pro všechny strany výhodnější" je naprosto nepodstatné. Lidi tady nejsou od toho, aby sloužili stranám. Donutit někoho k něčemu je nepřípustné. Zrovna tak by se mohly strany rozhodnout donutit lidi pro jejich dobro povině jíst zdravě, ráno vstávat časně, dělat povině rozcvičku, nebo si vymyslet jakýkoli nesmysl, ten prohlásit za "dobrý" a vyžadovat jej po svých občanech.

Vydávat povinné spoření za jakousi prevenci, ochranu lidí před sebou samými, je zcestné. Cokoli jiného by mohlo být taky prohlášeno za prevenci. Nestojím o takovou prevenci. Spíš mi to zavání omezováním svobody. Sám nejlépe rozhodnu, co se svými penězi udělám.

Tak jinak. Buďto je nyní donutíme my, aby se o svoji budoucnost postarali nyní, když můžou, nebo oni v budoucnosti donutí nás abychom se o ně starali. Nemyslím si, že by stát měl zajišťovat důchod v nějaké vysoké hranici, stačí výše "jídlo a bydlení" a o zbytku ať si každý rozhodne sám.