FinExpert.e15.cz

Důchodová reforma: Budoucnost není to co bývala

Duben přinesl podrobnější informace o návrzích důchodové reformy, připravovaných v dílnách jednotlivých parlamentních stran. Jejich představy se různí v řadě základních kritérií. Proč vlastně chtějí politici měnit stávající systém?
Důchodová reforma: Budoucnost není to co bývala

Počátkem dubna se v médiích objevily informace o chystané důchodové reformě. Nutno poznamenat, že se stále jedná o předběžné návrhy parlamentních stran, které pouze prošly propočty na základě dlouhodobé predikce demografického a makroekonomického vývoje. Na konečné návrhy si budeme muset ještě pár týdnů počkat, ale již nyní můžeme konstatovat, že postupně dochází k jistém zreálňování pohledu na věc. Postupným upřesňováním jednotlivých modelů se návrhy stávají "ufinancovatelnějšími".

Rozhodně se však nedá říct, že by docházelo k nějakému sbližování. Každá zúčastněná strana navrhuje vlastní systém, takže proti sobě bude nakonec stát nejméně pět různých konceptů. A to nepočítáme konkurenční návrhy vzešlé z nepolitických kruhů. Nejpozději začátkem léta 2006 tak proběhne v této zemi politický střet nejen o Strakovu akademii, ale také o podobu důchodového systému na desítky let dopředu. Právem lze hovořit o jednom z nejdůležitějších politických střetů od roku 1989. Nespoléhejme na "osvícené" návrhy reforem vzešlých z nepolitické sféry, ani na touhu po kompromisu zúčastněných politických aktérů. Připravme se na bitvu století, protože bojovat se bude o skutečně nepředstavitelné peníze. Hovoříme zde totiž o mnoha bilionech korun, což je číslo s dvanácti nulami!

Práci na důchodové reformě sledujte na www.reformaduchodu.cz


Proč vlastně něco reformovat?

Současná diskuse nad důchodovým systémem může někomu přijít jako úplně absurdní. Vždyť stávající systém vykazuje solidní přebytky, tak proč něco měnit? Navíc parametrické úpravy z posledních let (především vyšší věk pro odchod do důchodu) funkčnost systému ještě dále prodloužily. To je pravda. Bez ohledu na vše ostatní si položme triviální otázku, jak vlastně stávající "bismarckovský" systém funguje? Velice zjednodušeně vždy zhruba dva pracující musí odvádět ze své mzdy platbu ve prospěch někoho třetího, pokud je délka "produktivního" věku dvakrát delší než "neproduktivního". Pokud přitom "produktivní" jedinec odvádí 30 % ze svého hrubého příjmu, bude výsledný důchod stabilně na úrovni 60 % jejich hrubého příjmu a čistý příjem přispěvatelů bude činit 70 % hrubého příjmu. Pro zjednodušení nepočítáme s dalšími odvody.

Klepněte pro větší obrázek

Systém je velice jednoduchý a srozumitelný. Pokud základní demografické parametry, zejména počet narozených dětí a průměrný věk, zůstávají na přibližně stejné úrovni, je takový model i dlouhodobě udržitelný a nevykazuje zásadní otřesy. Systém lze udržet i v případě, že se začne vlivem pokroku v oblasti medicíny, zdravého životního stylu apod. prodlužovat průměrný věk. V takovém případě stačí, aby byly každé dva "dodatečné" roky průměrného věku kompenzovány prodloužením věku rozhodného pro odchod do důchodu o jeden rok. Systém se začne hroutit v okamžiku, kdy začne trvale klesat počet narozených dětí. Teoreticky lze populační výpadek do jisté míry, po vyčerpání možnosti, kterou skýtá prodloužení důchodového věku, kompenzovat změnou základní sazby pro odvod na důchody. To by mělo při zachování poměru mezi předdůchodovým a důchodovým příjmem za následek všeobecné snížení úrovně příjmu.

Klepněte pro větší obrázek

Další alternativní možností by bylo kompenzovat populační výpadek snížením poměru mezi předdůchodovým a důchodovým příjmem. To by se projevilo růstem chudoby u důchodců. V našem modelovém příkladu by se poměr předdůchodového a důchodového čistého příjmu snížil z 85 % na 64 %.

Klepněte pro větší obrázek

Změny v poměru přerozdělování a zvyšování důchodového věku se obecně označují jako "parametrické změny". Současná praxe stabilizace důchodového systému je plně využívá, a proto se dosud daří udržovat systém v rovnováze. Kvůli zachování sociální únosnosti se využívá komplikované střední cesty mezi dvěmi výše naznačenými krajními možnostmi. Konkrétní opatření jsou především výsledkem aktuální politické vůle, než nějakého koncepčního dlouhodobého projektu.

Nevýhody úprav současného systému:

  • postupně se snižuje disponibilní příjem
  • současně se postupně rozevírají nůžky mezi předdůchodovým a důchodovým příjmem.

Pokud se vrátíme k původní otázce po smyslu reformy, pak je zcela legitimní i odpověď, že bychom se mohli vydat cestou neustálých parametrických změn. Ovšem má-li být populační výpadek opravdu dlouhodobý, a prognózy tomu plně nasvědčují, stane se důchodový systém jednoho dne i přes opakující se (a zrychlující se) parametrické změny neudržitelný. Velice pravděpodobně by jeho zhroucení doprovázely sociální bouře. Společnost by byla zatížena vysokými odvody na důchodový systém a současně i velkým rozdílem mezi předdůchodovým a důchodovým příjmem. A v takové situaci by na jakoukoli reformu bylo už pozdě.

Co nám strany nabízí?

Obecně lze říct, že všechny zúčastněné strany (KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ODS) nabízí řešení, která jsou více méně udržitelná s výhledem až k roku 2100. Přesněji řečeno jsou všechny návrhy lepší, než současný stav. Nabízená řešení se však výrazně liší mírou zatížení budoucnosti (ceny důchodového systému ve vztahu k hrubému domácímu produktu), kumulovaného dluhu v rámci transformačního a posttransformačního období, poměrem budoucích důchodů a předdůchodových příjmů a také výší náhrad (tedy obecně výše důchodu jako takového). Návrhy KSČM a ČSSD se snaží hledat dodatečné prostředky, které by bylo možné do systému vložit. Lidovecký a unionistický návrh se snaží přibližně vystačit se stávajícím objemem finančních prostředků při efektivnější alokaci zdrojů, resp. zapojením odložených důchodových miliard do ekonomiky „uvolnit“ část systému soukromému vlivu. Návrh ODS je založený na výrazném snížení objemu celého důchodového systém (na polovinu současného objemu) a zavedení institutu velmi minimálního důchodu pevně navázaného na průměrné příjmy v ekonomice.

Jednotlivým návrhům politických stran se budeme podrobně věnovat v dalších dvou dílech našeho seriálu o penzijní reformě.

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  7

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více